Pár nabídek se objevilo, říká nejlepší střelec 1.A třídy Lavička

12.02.2018 17:41 František Blažek

Devatenáct gólů v patnácti soutěžních utkáních. To je vizitka Jana Lavičky z Kralovic. Jaké jsou jeho cíle a přichází v úvahu přestup do vyšší soutěže? Dozvíte se v následujím rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Ahoj Honzo, čemu vděčíš za tak skvělou střeleckou formu?

Ahoj, tak čemu vděčím, to je těžká otázka. Když se podívám zpětně na začátek sezóny, tak zjišťuji, že než to tam začalo trochu „padat“, tak to nějakých 5 – 6 kol trvalo. Ale řekl bych, že především týmu, který se v každém zápase snaží odvádět vše na maximum, a musíme si přiznat, že letos to ne úplně vše zatím vycházelo. Budeme muset na jaře zabrat a posbírat co nejvíce bodů hned v úvodních kolech, aby nám ostatní, jak se říká „neujeli o parník“.

Máš před jarní částí nějaký konkrétní cíl, co se týče vstřelených branek?

Určitě ne. Před jarní částí budu určitě myslet na týmový cíl a ten bude jasný – dostat se na co nejlepší umístění v tabulce, alespoň na takové, abychom se vyhnuli barážovému utkání.

Pokud bys měl jmenovat hráče, se kterým si na hřišti nejvíce rozumíš, kdo by to byl a proč?

Je těžký jmenovat jednoho hráče. Ale asi bych vyzdvihl jméno Martina Bulína, který se mnou často nastupuje v útoku, a proto spolu často spolupracujeme. Ale jako kolektiv bych řekl, že si rozumíme víc až po zápase v hospodě, to je větší sranda než na hřišti (směje se).

Tvé výkony určitě neunikly klubům z vyšších soutěží, lákal by tě přestup?

Tak musím přiznat, že pár nabídek se objevilo, absolvoval jsem dokonce kus přípravy na Sencu v Plzni, ale je těžké odejít z tak skvělé party, jakou v Kralovicích máme, a dělám ten sport, protože mě baví a baví mě hlavně proto, že ho hraju s kamarády.

Zaujalo mě tvé číslo, útočníka s dvojkou na dresu člověk jen tak nevidí, co tě k tomuhle rozhodnutí vedlo?

Tak asi hlavně to, že když jsem přišel do mužů, tak to bylo jediné volné číslo. Když to tam trochu začalo padat, tak jsem si řekl, že si číslo nechám a už to tak zůstalo. Ale už to neberu jako něco odlišného, hraje s tím číslem třeba Bony Wilfried.

Vím o tobě, že jsi velkým příznivcem Barcelony a Lea Messiho, snažíš se svůj vzor nějakým způsoben napodobit?

Příznivcem Barcelony jsem to jo, Leo je neskutečný, ale napodobovat se ho opravdu nesnažím, protože při „kličkování“ bych si ještě něco udělal. A oni mají na všechno víc času, v televizi je to jasně vidět vždycky, že ho nikdo nenapadá, to tady bych hned dostal nakopáno (směje se).

Co jsi říkal na odchod Neymara a na to jak ho Barcelona dokázala nahradit?

Tak odchod Neymara, na to se v podstatě ani nic říci nedalo. On sám se nedokázal vyjádřit, proč vlastně přestupuje z Barcelony a po čase bylo vidět, jak je v Paříži nespokojený. Byl jsem docela rád, že to vypadalo nadějně pro hráče, kteří tam věčně vysedávali na „lavici“, ale teď bych řekl, že po astronomický částce za Coutinha budou zase sedět. Celkově jsem letos zvědavý na Ligu mistrů. Už v osmifinále je tam dost vyrovnaných soubojů, kde vypadnou i favoriti.

Pokud vynecháme fotbal, jak trávíš volný čas?

Tak volný čas trávím nejčastěji sportem nebo s přítelkyní, která na fotbal občas nadává, protože většina víkendů je fotbalových. Studuju tělocvikáře, takže v podstatě denně sportuji a sport mě baví. Chodím s kamarády na tenis, občas zajdu do bazénu nebo si zaběhat, je to různý, teď jsme začali ještě hrát šipky, tak jsem si říkal, že bych s fotbalem seknul a začal se jim víc věnovat, ale tak po 14 dnech jsem zjistil, že to nebude ono.

Autor: František Blažek