Co říkáte na to, že jste se stal hráčem kola?
Jsem za to rád. Je to poprvé, co se mi něco takového podařilo.
Zvítězil jste s velkým náskokem. Motivoval jste své okolí při hlasování?
Abych řekl pravdu, jestli sem si zařídil pět hlasů, je to moc. Velkou zásluhu na tom má můj kamarád Jakub Anděl, který mi zařídil 95% všech hlasů. Děkuju mu za to, je to navíc výborný zakončovatel (úsměv).
Naposledy zvítězil právě Jakub Anděl, nyní vy. Máte nějaký společný fanclub?
Jakub a jeho spolupracovníci z A3 Sportu. A dále asi mlaďochové, kteří ještě studují a nemají co na práci, viz náš kapitán Jan Huleš.
Jak dlouho se znáte s Jakubem Andělem a kde se bere fotbalová alchymie mezi vámi?
Od doby, co hraji za Město Touškov. Není to o tom, že bysme si nějak extra vyhověli, ale spíše že já jsem tvořivější hráč a více nahrávám, zatímco Kuba je rozený střelec. Hezky to proto do sebe zapadá.
V posledním zápase jste vstřelil Vodním stavbám dva góly, a kromě toho jste ještě další připravil. Jak jste si užil osobně poslední utkání?
Byl to jeden z klidnějších zápasů. Hru jsme měli od začátku pod kontrolou a bylo tedy jen otázkou, kolik vstřelíme branek. Nicméně Vodní stavby byly houževnaté a bojovaly, ale kvalita byla na naší straně. Určitě ale mají můj respekt. Především kvůli tomu, že hráli férový fotbal a nedopouštěli se nějakých ostřejších zákroků.
Vy stíháte nastupovat za áčko i béčko. Baví vás natolik fotbal, že s ním trávíte každý víkend?
Když mohu jdu si zahrát i za Béčko, ale není to pravidlem. Ani za Áčko neodehraju každý zápas. Mám náročné zaměstnaní, které mi nedovoluje věnovat fotbalu 100%, ale když je čas, jdu klidně na oba zápasy o víkendu.
V čem pociťujete rozdíl mezi A – třídou, kde hraje první tým Města Touškova a třetí třídou?
Rozdíl je obrovský. A - třída je o dost rychlejší.
Nastoupíte tento víkend opět na dvou frontách?
Určitě ne. Do konce soutěže se to třikrát ze čtyř zápasů kryje, takže už to vypadá, že to kluci budou muset zvládnout sami.
Kde jste začínal s fotbalem a jak probíhala vaše kariéra?
Nejdříve sem hrál hokej za plzeňskou škodovku. To bylo do nějaké třetí třídy, do toho jsem i chodíval hrát za křimické minižáky. Poté jsem se musel rozhodnout, jestli jít do fotbalové školy, nebo hokejové. Vybral jsem si fotbal, protože byl méně náročnější (smích). Začal jsem hrát za Viktorii Plzeň, dále jsem byl i ve Vejprnicích a opět zpátky v Křimicích, kde jsem poprvé nakouknul do dospěleho fotbalu. V sedmnácti letech jsem přestoupil do Města Touškov, kde nejspíš i kariéru dohraju. Je to tu fajn.
Máte nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout v amatérském fotbale?
Cíle nemám. Pro mě je hlavní priorita práce (provozuje kebab v Městě Touškově, pozn. redaktora) a fotbal hraju jen pro odreagování a pro zábavu. V Touškově jsou pro to ideální podmínky.