Stal jste se Hráčem kola. Potěšilo vás takové vítězství?
Mám, takové vítězství vždycky potěší. A o to víc, když už se nejspíš nebude nikdy opakovat (smích).
Máte ponětí, kdo vám posílal hlasy?
Určitě kluci z týmu, přátelé a to zejména kamarád Pája, který to vzal opravdu zodpovědně (smích). Všem, co mi poslali hlas tímto moc děkuju.
Vy jste dal jediný gól Lukavce v Liběšicích. Můžete ho popsat?
Rozehrávali jsme standardku, čekal jsem na vápně na odražený balon, který taky přišel. V tu chvíli už jsem měl jenom jediný úkol, kterým bylo dát gól, což se povedlo, když jsem balon trefil šajtlí ala Tomáš Rosický (smích).
Co vám v zápase chybělo, abyste si přivezli nějaký bod?
Chyběly nám další dva góly, které jsem měl dát, pak bychom přivezli hned tři (smích). Ale vážně, druhý poločas jsme odpadli, což je u nás poslední dobou klasikou. Chyběla bojovnost a chuť hrát.
Po 20. kole jste na jedenáctém místě tabulky. Ke spokojenosti je ale daleko, co?
To určitě je. Nikdo z nás nevidí rád, že jsme takhle dole, ale bohužel se to všechno odvíjí od toho, že na tréninky chodí sedm nebo osm lidí a to se toho moc natrénovat nedá. Dřív nás bylo na tréninku šestnáct a hráli jsme báčko přes půl hřiště osm na osm. Dneska má spousta kluků jistýho fleka právě kvůli tomu, že nás není moc. A tak to vypadá, jak to vypadá.
Mrzí mě to, v Lukavci jsme měli od dorostu skvělou partu, která pomalu upadá. Vím, že s věkem přicházejí i další povinnosti a starosti, ale ty máme všichni. Fotbal na vesnici se hraje hlavně pro radost, nikdo z nás za to peníze nemá. Člověk se těší, až si po zápase sedneme, dáme si pivo a pokecáme, což se hodně odvíjí právě od toho, jaká je parta.
Trápíte se v koncovce, dáváte málo branek. Čím to podle vás je?
Na to jsem v podstatě odpověděl v minulé otázce. Všechno to začíná u tréninku.
V sezóně se změnil post trenéra. Prospělo to týmu?
Pokud budu mluvit za sebe, tak určitě. Proslýchá se, že by se mohl vrátit Olda Němec, který nás trénoval dříve, tak se necháme překvapit.
Můžete prozradit, jak jste se dostal k fotbalu?
Fotbal hraji od čtyř let. Začínal jsem v přípravce v Lovosicích, kam mě přivedl kamarád. Jsem rád, že jsem u fotbalu zůstal, potkal jsem díky tomu spoustu super lidí.
Co děláte mimo fotbalový život?
Rád trávím čas s přáteli, od čehož se pak v podstatě odvíjí všechno, protože vymýšlíme společné aktivity.
Sledujete MS v hokeji?
Sleduji, to je povinnost. Možná, že kdybych se jako malý naučil brzdit jinak, než o mantinel, tak jsem na něm hrál dneska taky (smích).
Znáte web fotbalunas.cz?
Znám, sleduji ho celkem často.