Hráč kola Milan Kůs hraje fotbal za dospělé už 37 let!

Dozvěděl sem se to, protože mi Víťa Pikhart, který teď trénuje u nás v Letinách, volal, že jsem nominovaný do sestavy kola. Psal také spoluhráčům ať pro mě hlasují. Potom už jsem to sledoval sám.

Já jsem patriot, takže jsem začínal tady v Letinách v 16-ti letech. Ale hrát se mohlo až od 17-ti, takže jsem rok nastupoval na černo. Ale teď už je to snad promlčené (smích). U nás bohužel nebyli žáci ani dorost takže nebyla jiná možnost. A dojíždět do okolních měst se mi příliš nechtělo. Dával jsem tři góly za zápas takže talent na to možná drobíček byl, ale nebyl čas a navíc se v té době žilo přece jen jinak.

Jak jsem říkal jsem patriot, ale byl tam výpadek ve 43-ti letech jsem odešel hrát do Kláštera na tři roky. Což beru jako za hodně dobře strávený čas a líbilo se mi tam. Byli tam dobří fanoušci i hráči. Hrál jsem tam tehdy záložníka s Pepou Kozákem a to byl pan fotbalista. Do Kláštera jsem šel za trenérem Jirkou Roudem, který mě předtím trénoval v Letinách. Byl to zkušený trenér, který trénoval třeba Sušici nebo Přimdu a dokázal mě přemluvit abych to v Klášteře zkusil, že na to stále mám. Hned při debutu jsem dostal druhou červenou v kariéře (smích), jinak se nám ale dařilo a po podzimu jsme byli na prvním místě Okresního přeboru, bohužel jaro už tak vydařené nebylo a skončili jsme třetí. Po třech letech jsem se vrátil zpátky do Letin. Hrál jsem ale jen za béčko III. třídu. Dva roky na to ale áčko spadlo z okresu a béčko se tak rozpustilo. Tak jsem šel zkusit štěstí do Seče. V padesáti jsem se vrátil zpět do Letin a tady hraji dodnes.

III. třída bude hodně složitá. Spadlo hodně týmů z okresu. Nepředpokládám, že bychom postoupily ani takové ambice nemáme. Jednak jsou tam lepší týmy a také jsme drobíček v takové krizi. To taky odpovídá tomu, že musím v 53-ti letech nastoupit v základní sestavě. Jinak se tam už moc nehrnu, sice to potěší když dá člověk nějaký ten gól ale klidně bych to nechal mladším.

Přístup hráčů a hlavně sehnat nové mladé hráče. Když se dělala inventura hráčů tak na papíře máme třicet kluků. Jsou to ale většinou lidi co se neukázali třeba rok. Proto jsem také teď pořídili tři hráče, což je dobře. Ty chodí, jsou dobří ale stále jich je málo. Chtělo by to přitáhnout další, bohužel ale nevíme jak.

Já teda doufám, že skončíme do toho pátého místa. Nebo někde blízko.

Byl vyrovnaný. Z hřiště se to vnímá trochu jinak než od pomezní čáry, ale myslím, že jsme měli více šancí. Jsem rád, že se nám podařilo vyhrát.

To by měl hodnotit někdo jiný. Ale řekl bych, že vcelku ano (smích).

Když jsem začínal tak jsem hrával v útoku, to jsem byl ještě mladší a rychlejší, takže povedených gólů jsem dal víc. Postupem času jsem se ale posouval víc a víc dozadu. Abych tedy odpověděl na otázku. Povedených gólů jsem dal spousty ať už břevna do branky, rybičkou nebo z voleje. Ale potěší, když se v 53-ti letech podaří dát takový gól. Řadím ho určitě k těm povedenějším.

Mě utkvělo v paměti hodně zápasů za těch 37 let co hraji. Náš bývalý předseda nám vedl statistiky gólů a odehraných zápasů a na zasedání valné hromady jsem zaslechl, že už jsem na čísle 700. A to bylo někdy před osmi lety, takže těch zápasů bylo opravdu hodně. Samozřejmě utkvěly hlavně ty, kdy se povedlo dát více branek. Chtěl bych pogratulovat svému předchůdci, dočetl jsem se, že dal šest gólů v zápase. To se mi nikdy nepodařilo.

S každé překážky udělej svoji příležitost. Takže já to beru tak, že náš sestup může mít pozitivní dopad. Vytvoří se nový kádr, protože poslední roky se to tři roky vždy jen těsně zachraňovalo. Doufám, že to tým stmelí a vytvoří se ta nová parta.

Já jsem nikdy žádný fotbalový vzor neměl. Obdivuji každého fotbalistu, který je individuální technik a dokáže projít v souboji jeden na jednoho. Nebojí se to zkusit několikrát v zápase. Todle podle mě chybí v českém fotbale. Takový hráči byli v Česku třeba Horváth nebo Matějovský, svého času. Když jsem byl mladý, tak jsme se na hřišti scházeli, hráli třeba dva na dva a tam se člověk naučil ty souboje jeden na jednoho, to dnes klukům chybí.

Sparta. Dříve jsem fandil Plzni, ale teď už Spartě. Tyto dva týmy právě kvůli Horváthovi a Matějovskému.Takže teď jsem momentálně Sparťan. Nicméně situace v českém fotbale mě trochu mrzí.

Já klukům i před zápasem slibuji, že pokud vyhrajeme zaplatím jim klobásu a pivo. Včera na tréninku i něco takového padlo, samozřejmě to není problém. Pokud budou kluci chtít, tak si po vyhraném zápase sedneme a já je pohostím.

Za málo a děkuji.