Ve čtvrté třídě to není tolik napjaté jako o ligu výše, říká soběkurský stoper Lukáš Bedenk
Podruhé za sebou hlasování o hráče kola ovládl hráč ze Soběkur. Po Janu Hanketovi nyní s těsným náskokem zvítězil pětadvacetiletý obránce Soběkur Lukáš Bedenk, kterého jsme vyzpovídali v následujícím rozhovoru.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Co říkáte na to, že jste se stal hráčem kola?
Určitě mám radost, jelikož jsem vůbec nečekal, že bych se někdy mohl do takové nominace dostat.
Hlasování jste nakonec těsně vyhrál. Motivoval jste své okolí, aby pro vás hlasovalo, nebo to bylo bez vašeho přičinění?
No bylo to jen tak tak. V době, co jsem to zjistil, jsem měl myslím 4%, tak jsem to pár kamarádům poslal a nakonec to dopadlo dobře. Chci všem poděkovat za jejich hlasy.
Z vašeho týmu vzešel podruhé vítěz. Máte nějaký velký fanclub, který pravidelně hlasuje?
Máme klubový facebook a na něm pravidelné info. Mojí nominaci jsem zjistil právě z něj. Fanclub určitě máme, hodně spoluhráčů mi řeklo, že mi posílali hlasy, jeden dokonce okolo šedesáti (smích).
Proti Líšiné jste v posledním utkání urvali dva body po penaltovém rozstřelu. Jak byste zpětně zhodnotil utkání?
V zápase jsme měli opravdu hodně šancí, ale bohužel v koncovce jsme mnohokrát neuspěli, což byla největší chyba. Až na pár zaváhání vše podržela obrana a také brankář. Na výkon týmu mělo velký vliv vyčerpávající horko a také to, že poslední dobou nejsme zcela kompletní a musíme nasadit i lidi, kteří normálně nehrají, například našeho trenéra (smích).
V zápase jste dle slov trenéra dobře bránil a i se pouštěl dopředu z pozice stopera. Jak jste to viděl z vlastního pohledu?
Viděl jsem, že soupeřův útok není tak razantní, abych si nemohl dovolit vyběhnout vpřed, tak jsem to vzal na sebe a proběhl z půlky až do velkého vápna, kde jsem přihrával volnému spoluhráči, který poté bohužel šanci neproměnil. Spíše mi šlo o to, abych spoluhráčům ukázal, že to jde, ať se nebojí to vzít trošku více na sebe.
V minulé sezoně jste spadli do čtvrté třídy. Jaký je podle vás rozdíl mezi oběma soutěžemi, které jste měl možnost v nedávné době poznat?
Mně osobně to tu přijde takové lehčí a více mi to ve čtvrté třídě baví. Hra není tolik napjatá a můžeme si více zahrát a častěji nasadit mladší hráče.
Věříte osobně, že postoupíte hned v této sezoně zpátky?
Uvidíme, jak vše dopadne, ale myslím si, že je to reálné.
Po posledním rozhovoru s Janem Hanketem se váš spoluhráč v utkání proti Líšiné nešťastně zranil. Jak moc vám bude chybět?
Určitě hodně. Je to jeden z klíčových hráčů týmu a hlavně se s Honzou před zápasem společně rozběháváme, snad bude brzo fit. Na druhou stránku přislíbil občasnou výpomoc útočník Denis Vidinli, který kvůli práci nemohl chodit, to už se ovšem změnilo a já se něj budu těšit.
Nyní máte před sebou volný víkend, jelikož kvůli lichému počtu účastníků Soběkury vždy jeden soupeř stojí. Jak ho využijete?
Vyšlo to dobře, zrovna je u nás pouť a máme domluven exhibiční zápas s legendami a bývalými hráči Soběkur. Vše je pojato jako vzpomínka na našeho spoluhráče a skvělého kamaráda, který už bohužel není mezi námi.
Myslíte si, že je výhoda, když má vždy jedno mužstvo volno, nebo byste raději jako v ostatních soutěžích každý víkend hrál?
Myslím si, že mužstva to využijí podobně jako my, ale já osobně bych raději každý víkend hrál.
Jak probíhaly prozatím vaše fotbalová kariéra?
Přesně nevím, v kolika letech jsem začal aktivně hrát. Mohlo mi být kolem dvanácti let a jelikož jsem byl velice hyperaktivní, bylo našim doporučeno, abych si našel nějaké vybití a fotbal mě chytil (smích). Začínal jsem za TJ Sokol Manětín, kde se v tu dobu hrál výborný fotbal, na který jezdili hráči až z Prahy. Poté, co jsem si zde v Soběkurech našel přítelkyni, se můj život přesunul sem a tenhle tým byla jasná volba. Jelikož jsem se na několika zápasech byl podívat, bylo vidět, že do obrany by se jim někdo určitě hodil. Slovo dalo slovo a bylo domluveno.
Máte nějaký cíl v amatérském fotbale, kterého byste chtěl dosáhnout?
Žádný velký cíl nemám, jen chci být dále prospěšný týmu minimálně tak, jako jsem doteď.
Autor: Tomáš Fait
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.