Míro, gratuluji k vítězství v naší hlasovací Anketě. Prvenství se nerodilo lehce, ale historie se neptá... Jsi překvapený?
Děkuji, ano jsem velmi překvapený. Vážím si nominace, ale beru to jako legrační omyl...
To bych tak nebral, patřils k nejlepším hráčům Rapšachu v utkání s Deštnou. Proč ta skromnost?
Věkem patřím ke starší generaci hráčů, neuběhám tolik, jako většina mých mladších spoluhráčů.
Slíbil jsem pomoc, tak prostě na ten plac vyběhnu a chci odvést vše na plno...
Říkáš, že patříš ke starší generaci hráčů. Popiš nám své fotbalové začátky?
Začínal jsem za super trenéra Jardy Gorného (Gorňase) v kategorii starších žáků. K fotbalu mne dovedl děda Áda Kříž, který pro SK Rapšach udělal spoustu práce.
S dědou jsem jezdil na všechna utkání. Vždy se pro mne autobusem zastavili v Tušti a já byl nadšený, že mohu jet s nimi.
Dorosteneckou kategorii jsem vynechal ze zdravotních důvodů a znovu jsem se k fotbalu vrátil v mužích za SK Rapšach.
Velmi mne mrzí, že jsme tenkrát nepostoupili do Okresního přeboru, ač jsme soutěž vyhráli...
Zažil jsi tedy i partu, která Okresní soutěž vyhrála a nepostoupila díky administrativnímu zákroku OFS Jindřichův Hradec?
Ano, v sezóně 2004/2005 jsme měli výborný mančaft. Na hostování přišel Martin Suchý z divizní Roudnice, poctivě se trénovalo pod vedením trenéra Ševčíka Karla. Celou soutěží jsme procházeli, společně s rezervou Českých Velenic, jak nůž máslem. Rozhodl však poslední zápas, kde Plavsko přijelo bez registraček do Velenic a vyhrálo. Bohužel, zápas byl dodatečně kontumován a nám zbyly oči pro pláč. Ovšem jedna historka nás provází dodnes.
V jednom utkání, tuším, že v Plavsku, přišel trenér do kabiny a hlásil sestavu: Smutný - Čupita - Kouřil - Suchý - Pytel !!!
Dokážete si sami představit, že jsme se řezali smíchy a rádi na to vzpomínáme dosud...
Počkej chvíli, nemohu zastavit smích. Fakt dobrá sestava, někdy se to tak sejde. Vraťme se zpět k Anketě. Jedná se o Tvůj největší úspěch kariéry?
O můj individuální ano, ale na vyšší úroveň stavím finále Okresního přeboru žáků. To jsme tenkrát hráli na Tyršově stadiónu v J. Hradci proti Dačicím o postup do krajské soutěže.
Bohužel, po penaltách se radoval soupeř a cestou domů jsme plakali jak želvy...
Dá se říci, že Ti postup, a to 2x, protekl mezi prsty. Co nějaký úspěch ze soukromí?
Takhle to neberu.
Angažuji se i ve Sboru dobrovolných hasičů Obce Rapšach. Přispěl jsem i svým zákrokem k záchraně přírody a to beru jako úspěch.
Hořela těžební rašelinová pole v Hranicích, strávili jsme tam celé 3 dny. Pokud by se požár rozšířil, tak by shořelo x-hektarů lesa...
Klobouk dolů a velký dík za nás všechny. Nahráls mi na další otázku. SDH Rapšach, jak funguje?
Z mého pohledu velmi dobře.
V Obci funguje Zásahová jednotka. Škoda, že jsme jen kategorie 5. Tomu odpovídá i vybavení naší jednotky. Máme k dispozici cisternové vozidlo, jezdíme k zásahům v okolí obce.
Také máme 2 sportovní družstva - ženy a muže. Na Třeboňskou ligu nemáme lidi, ale děláme vše pro to, abychom se v budoucnu této populární soutěže účastnili.
Objíždíme hasičské soutěže a v září jsme i jednoho klání pořadateli.
Musím poděkovat naší Obci, dělají pro nás hodně, ale vše je závislé na financích.
Dle mého názoru však může být na nás Rapšach hrdý, děláme obci výbornou reklamu...
Koukám, co o tom vše víš, Míro. To znamená, že jsi v SDH "velké zvíře" ?
Velké zvíře? To nééé (smích).
Přijal jsem nabídku na funkci velitele Zásahové jednotky, proto vím, o čem mluvím.
Nikdo si nedokáže představit, co tato funkce obnáší. Ale mám plnou podporu celého sboru, včetně starosty hasičů, členů SDH a obce.
Vše stojí spousty času a financí, různá školení, studium zákonů, vyhlášek, atd.
Není to jednoduché, ale bojuji...
Je vidět, že jsi do hasičů zapálený a mohli bychom si spolu povídat do nekonečna. Poslední otázka k fotbalu. Jak dlouho chceš ještě hrát?
Těžká otázka, ale jednoduchá odpověď (smích).
Dokud bude třeba a budu platný pro mančaft, tak udělám vše, abych mohl na placu s klukama být...
Díky, Míro... Tak jdeme na posledních 5 otázek, však víš jakých...
Vím, trošku se bojím, ale pojďme na to...
Nejoblíbenější jídlo a pití?
Svíčková s osmi a dobré pivo...
Tvůj oblíbený fotbalový tým?
Jsem Jihočech a i když jsou ve srabu, tak DYNAMO ČB...
Rád jezdím do Znojma, takže pokud mi dovolíš, jmenuji i druhý tým - Znojmo...
Tvůj oblíbený hráč?
Vždy jsem obdivoval Pavla Nedvěda, skromný člověk, pán fotbalista a jak naši malou republiku proslavil...
Žena Tvých snů?
Těch by bylo, ale proto jsem asi svobodný :-) (smích)
Tvoje životní motto?
Je jich dost, avšak rád použiji jedno z filmu BOBULE:
"Lepší je, si to posrat podle svýho, než podle toho, co Ti raděj ty druhý..."
Paráda, Míro, moc díky... Ať Ti elán, nadšení a dobrá nálada, zůstanou co nejdéle.
Taky děkuji a přání redakci - pokračujte i nadále, je to dobré...