ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 15.kolo Jihomoravský | Vyškov | Okresní přebor , 2014-2015

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 15. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Končící drnovický trenér Petlach. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

FOTOGRAFIE JE ZE ZÁPASU PROTI PUSTIMĚŘI, KDY TRENÉR SLÍBIL, ŽE PO HRÁČÍCH NEBUDE KRIČET.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ze začátku se nám představ pro ty co tě neznají.
Je mi 44 let a s fotbalem jsem začínal v Lysovicích ve 13 letech. V dorostu jsem přešel do Kučerova, kde jsme hrávali krajskou soutěž a zde jsem setrval až do svých 36 let, kdy jsem se rozhodl s fotbalem skončit. Jenomže po roce se ozvaly Jedovnice, kde jsem strávil půl roku. Ta stejná situace se opakovala o rok později a přišel další úspěšný půl rok. Pak jsem se vrhl na trenérskou dráhu, které se věnuji dodnes.
V Drnovicích jsi působil dlouhé tři roky. Jak na tuto dobu budeš vzpomínat?
Jenom v těch nejlepších myšlenkách. Sešli se zde rozumní lidé, kteří pro fotbal dělají maximum a mně nijak neomazovali. Když se nedařilo, dokázali podpořit a když se dařilo, tak pochválit. Z neúspěchů se nedělala tragédie.
Co poslední zápas s Křenovicemi, jak se ti hrálo?
Strašně. Přeci jen jsem vypadl ze zápasového tempa. Loni jsem sice nastoupil za béčko Drnovic, ale to bylo na mém postu, který jsem hrál celý život, tedy na místě brankáře. Teď to bylo v poli, kde jsem naposledy snad hrál před 20 roky. K tomu jsem dostal ještě v desáté minutě tzv. koňara. Snažil jsem se aspoň zavazet, a tak klukům pomoci. Snad to vyšlo.
Za ty tři roky, se kolem tebe v Drnovicích motalo hodně lidí. Můžeš říct, kdo ti hodně pomáhal a kolik lidí se tam kolem fotbalu nezištně motá?
To se dá jen těžko říci. Kromě funkcionářů jako je Dan Brtníček, Vlastík Polišenský či Olda Jelínek jsou tam lidí, kteří se motají kolem zápasů. Určitě nemohu zapomenout na Zbyně Olejníčka, tak obětavého a dobře naladěného člověka jsem dlouho neviděl. Pak jsou to naše dámy, které pomáhají nejen s prodejem lístků, ale také s dobrou atmosférou jako je Vlaďka Prievozníková, Jaruška Matulová či Pavla Petlachová. Jsou tam i další a tak se snad neurazí, že jsem je nejmenoval.
Víme, že máš ještě svůj futsalový tým Amor Vyškov. Jak se dá obojí zvládat?
Těžko. Amor to je moje srdeční záležitost. Jak, ale říkám, když se chce, všechno jde. Chce to, ale mít tolerantní ženu. Tu zatím mám, a tak je to jednodušší.
S Amorem jste to dotáhli až do druhé ligy, máte vyšší ambice?
Já jsem maximalista. Chtěl bych ještě výše, ale chtít je jedna věc a udělat je druhá. Jsem ve svých ambicích krocen, ale pokusit se o větší úspěch bych chtěl. Nejhorší je to nezkusit a říkat, kdyby...
Abychom se vrátili zpátky k fotbalu. Myslíš, že tým Drnovic má na to postoupit do vyšší soutěže?
Myslím si, že ano. Teď tam bude zkušený a skvělý trenér Zbyňa Zbořil, přijdou dorostenci. Důležité je, aby kluci zůstali pohromadě, a pak se o to mohou pokusit.
Prozraď nám, budeš stále někde v pozadí drnovického fotbalu, nebo úplně končíš?
Motat se tam budu chtít i nadále. Nějakou oficiální funkci mít nebudu, ale kolem áčka budu pomáhat, kde bude potřeba.
Řekni nám nějakou vtipnou historku, na kterou budeš vzpomínat.
Tak, to jsi mně zaskočila. Jo, ale na jednu jsem si vzpomněl. Na jeden domácí zápas s Dědicemi přijela v rámci projektu Okresní přebor TV Nova. Zápas jsme vyhráli a redaktor se mně ptal, zda kluci mají nějaký pokřik a zda se dá natočit a použít. Já řekl, že ano, ale co poté spustil“hlavní křikloun“ Gotty, to byla pecka a novinka, po které jsem viděl, jak kameraman a redaktor rychle opouští kabinu. Takže zápis do celostátních médií.
Za tvoji trenérskou kariéru jsi hodně obměnil kádr a dostal si Drnovice na špici OP. Co tě vedlo k tomuto rozhodnutí?
Když jsem převzal Drnky, tak sestupovaly z krajské soutěže. Přišli noví hráči a byl to doslova hvězdný kádr. Jenomže nefungovala komunikace, tréninková morálka a později všichni kádr opustili. Po půl roce jsem měl 8 hráčů a nikdo k nám nechtěl. Tehdy jsem se kousl a řekl, že tady postavím mančaft. Obklopil jsem se kluky do party s hlavami dolů a pokorou. Ti, kdo mě znají, ví, že nechodím pro ostré slovo daleko a raději kritizuji, než chválím. I toto museli přijmout. Myslím, že se to podařilo. V kádru je nyní 16 hráčů. V tom vidím ten největší pokrok.

Autor: Pavla Petlachová

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.