Byl to skvělý pocit, tvrdí o svých prvních brankách za muže hráč kola Vojtěch Ryza.

Moc Vám děkuji. Ano, o zařazení jsem se dozvěděl od svého trenéra dorostu. Upřímně jsem mile překvapen, že jsem se v anketě umístil na prvním místě a jsem pochopitelně velmi rád. Podle popisků, které byly napsány u jednotlivých hráčů kola, bylo zjevné, že konkurence je opravdu veliká. Například můj spoluhráč a zároveň zimní posila našeho týmu Petr Svoboda, který dal důležitou druhou a třetí branku by si toto ocenění zasloužil stejně tak, jako každý další nominovaný.

Hlasy mi určitě posílali moji spoluhráči, spolužáci, rodina a známí. Tímto bych jim chtěl velmi poděkovat za podporu, kterou mi tímto způsobem dali najevo.

Utkání to nebylo vůbec lehké, protože terén byl po zimně velmi tvrdý, a tak se nedal hrát nějak zvlášť kombinační fotbal po zemi. Věděli jsme, že je to zápas o 6 bodů a chtěli jsme vyhrát za každou cenu, což se nám také podařilo. První branku jsem vstřelil asi v 81. minutě utkání, kdy mi Ríša Kulíšek poslal krásný centr, který přeletěl stopera Hrachovce a já jsem se jen snažil klopit nárt, abych neposlal míč nad zábrany, což se mi povedlo a byla z toho pěkná branka. Druhou branku jsem vstřelil po krásné individuální akci Radima Garguláka, který prošel po levé straně hřiště až do pokutového území a vyslal přízemní střelu na brankaře hostí, který míč vyrazil na hranici pokutového území a mně se podařilo obstřelit jejich stopera a poslat míč ke vzdálenější tyči.

Byl to skvělý pocit. Na podzim jsem toho moc neodehrál kvůli zranění, a tak jsem byl velmi rád, že se mi podařilo hned v prvním utkání jara dát branku a zvednout si sebevědomí. Ani už nevím, co se mi honilo v hlavě, jen jsem byl prostě rád, že jsem mohl týmu pomoct dostat se ještě do komfortnějšího náskoku.

Určitě bych se chtěl prosazovat i v mužské kategorii. Je to ohromný rozdíl, když hrajete za muže, protože na všechno máte méně času, a také obránci jsou daleko důslednější a tvrdší při bránění.

Fotbal jsem začal hrát už od dětství se svým tátou, který mě vedl ke sportu. Většinou jsem hrával jen na zahradě nebo doma v pokoji, ale když jsem byl v páté třídě, tak se to změnilo. Jednou večer mě vzal táta na nedělní fotbálek, kde se mi dařilo, a jeden chlap se mě zeptal, jestli bych nechtěl jít hrát za žáky SK Lidečko, tak jsem přišel na trénink a tím začala moje fotbalová kariéra.

Vyšší soutěž bych asi chtěl zkusit, ale jen pokud by byl na to čas. Za měsíc maturuju a pak mě čeká výška, takže moc času mít nebudu. Co bych si ale přál je, abychom se s SK Lidečkem probojovali o třídu výše, protože si myslím, že na ni máme. Třeba příští rok…

Mým fotbalovým idolem je Fernando Torres. Sice se mu v posledních letech příliš nedaří, ale jako osobnost pro mě hodně znamená. Líbí se mi, že se ze sebe vždy snaží dostat maximum a také není ten typ fotbalisty, o kterém byste pořád slyšeli v bulváru. Prostě normální chlap, který jen dělá svoji práci.

Před zápasem nemívám žádný rituál.

Myslím si, že vycházím dobře z každým spoluhráčem. Nejsem konfliktní typ hráče. Samozřejmě si nejlépe rozumím se svými vrstevníky v týmu, ale to je si myslím normální.

Ve svém volném čase nejčastěji trávím čas se svojí přítelkyní, rodinou a kamarády. Občas si zahraju i nějaký jiný druh sportu.

Sestava je vždy na trenérovi. Já se jen snažím pomoci týmu, a jestli půjdu hrát od začátku nebo nastoupím až v průběhu zápasu, není moje starost.

Ano, Váš web sleduji. Musím uznat, že jste odvedli velmi dobrou práci a děkuji Vám za ni. Web je přehledný a najdu na něm vše, co potřebuji. Líbí se mi, že se můžu dozvědět spoustu zajímavých informací, právě díky Vašemu webu. Nenapadá mě nic, co by potřebovalo vylepšit.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů při tvoření webu a i v osobním životě.