Byl to můj druhý zápas za muže, říká šestnáctiletý Jiří Švamberg ml.

18.06.2015 10:41 Vojtěch Honzík

Šestnáctiletý gólman Kožlan Jiří Švamberg ml. naskočil za A-tým teprve podruhé v životě a hned do přímého souboje o druhou pozici. Vedl si bez chybně a nejlepší útok ligy z Heřmanovy Hutě vynuloval. Od vás si tím vysloužil čtyřiačtyřicet procent hlasů a titul Hráče kola!

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Jiří, jaká byla vaše první reakce, když jste se o vítězství dozvěděl?

Nečekal jsem to, ale samozřejmě to bylo příjemné. Nevěřil jsem v nominaci a již vůbec ne ve vítězství.

Ale jistě vás to bude v kase něco stát…

To bude stát určitě (smích).

Sledujete nový portál fotbalunas.cz ?

Hodně, je to dobrý nápad. Všichni si připadáme jako profi hráči (smích).

Pojďme k vašemu vítězství. To vám vyneslo čisté konto s Heřmanovou Hutí. Jak byste zápas zhodnotil?

Já z toho bylo hodně nervózní, byl to můj druhý zápas za muže. Když jsme zjistili, že přijeli jen v jedenácti, tak to trochu opadlo, úplně pak po prvním zákroku.

Ale zápas to jistě lehký nebyl..

To určitě ne, měli hodně sil. Po gólu jsme ovšem začali více tlačit a bylo to lepší. Nejvíce mi asi dala zabrat hlavička z metru, kterou jsem jen tak tak vytáhl.

Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat a proč?

Naše jednička Ondřej Kozler mi již asi před třemi týdny říkal, že to bude na mě, protože jede pryč. Tak jsem byl od té nervózní (úsměv). Jsem takový, ale samozřejmě jsem byl rád, že si zachytám.

Jak se udržujete v rytmu, když nemáte B-tým?

Já chytám pravidelně za dorost, takže s tím problém nemám a na tréninky A- týmu také normálně chodím.

Jak jste oslavili druhou příčku?

Pořádně (úsměv). My i dorost jsme skončil druzí, takže jsme to zapíjeli dohromady, bylo to velké (úsměv).

Kolik je vás vlastně v týmů Švambergů?

V mužích tři. Starší je můj táta a Václav je bratranec. Aby toho nebylo málo, v dorostu ještě hraje Michal a to je také bratranec.

Pojďme přímo k vám, jak jste si našel k fotbalu cestu?

Já začínal s basketbalem. K fotbalu mě natáhl před asi pěti lety kamarád, ať si s nimi jdu kopnout a nějak mě to chytlo.

Post jste si držel od začátku stejný?

Na trénincích jsem chodil do brány, nohama mi to moc nešlo (úsměv). Ale v zápasech jsem byl univerzál, hrál jsem, co bylo potřeba. Pak se nám zranil gólman a já se v bráně nějak tak ukotvil.

Máte svůj fotbalový vzor?

Tomáš Vaclík v brance a v poli Eden Hazard z Chelsea.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nejen sportovních úspěchů!

Autor: Vojtěch Honzík