Rozhovor s hráčem 11. kola Jakubem Kučerou

Mé jméno je Jakub Kučera, je mi 26 let a jsem hráčem Všenorského SK.

Na web jsem narazil po prvním kole po zápase v Kunicích. Je super, že se někdo věnuje nižším soutěžím. V minulém roce jsem působil v dresu ČAFCY - v pražském přeboru, kde se dokonce i všechny zápasy natáčely, a pak byla možnost vidět sestřihy golů i celých zápasů na internetu. Váš web určitě zlepšuje atraktivitu soutěže.

Už tolik tyhle věci neprožívám jako v mládí, důležité je, aby se dařilo hlavně týmu.., ale určitě to potěší, byl jsem v sestavě kola už dvakrát, tak do třetice všeho dobrého jsem tuhle anketu vyhrál.

Hráli jsme s posledním celkem soutěže - Jílové. Nepřipouštěli jsme si nic jiného než vítězství v tomhle utkání. Co se týká podmínek zápasu, tak nebyly úplně ideální, protože jsme nehráli na hlavním hřišti a museli jsme na umělou trávu, která podle mě ani nesplňuje, co do velikosti parametry pro mistrovské zápasy. V první půli jsme dali dvě branky a zaslouženě se dostali do vedení. V druhé půli jsme mohli přidat minimálně 3-4 branky, bohužel jsme naše šance neproměnili a v závěru Jílové dalo branku na 2:1, takže jsme si zahráli trošku s nervy našich fanoušků ke konci zápasu.

Určitě to je fajn. Naše ambice jsou v téhle soutěži ty nejvyšší. Chceme hrát atraktivní kombinační fotbal, který bude hlavně bavit naše fanoušky a nás samotné.

Co se týká ambicí, tak jsou jen ty nejvyšší. Ale cíl před sezonou jsme neměli žádný, uvidíme po 30. kole jak na tom budeme. Tým oproti minulé sezoně, která nebyla pro klub ideální, tak hodně posílil. Přišel nový trenér Zdeněk Hruška s asistentem Marcelem Štochlem, noví hráči, kteří v minulosti hráli ligu - Jan Vorel, Martin Muller a já s mým bráchou.

Máme super partu, na soutěž jako je 1.A třída výborné zázemí. Za to patří velký dík panu Semiru Boughattasovi, bez něho by to nikdy takhle nefungovalo. Semire DÍKY! Co se týká našich výkonů, tak zatím jsou uspokojivé, ale vždy to může být lepší.

Začínal jsem v 5 letech s fotbalem na Zličíně. Ve 12 letech jsem přestoupil do Motorletu. Ve 14 letech jsem přestoupil do SK Slavia Praha, kde jsem podepsal v 16 letech profesionální smlouvu a hrál po boku hráčů jako jsou například Tomáš Pekhart, Tomáš Necid,Lukáš Vácha, Martin Berkovec, Jan Kovařík, vždycky na tohle období rád budu vzpomínat. Pak jsem se dostal na přelomu 17-18 let do B - týmu, kde jsem hrál ČFL. Bohužel přišli v dospívání vážnější zranění, dvakrát únavová zlomenina, přetrhané vazy v kotníku. Měl jsem toho celkem dost, co se týká zranění a nechtěl jsem už absolovat věčné tréninky s kondičními trenéry a sebral se a šel na hostování do Motorletu. Po podzimní část sezony jsme vedli divizi a můj mateřský klub SK Slavia Praha mě poslal na hostování do Sparty Krč, bohužel to bylo špatné rozhodnutí, s fotbalem to nemělo nic společného. V létě mi zavolal pan Prokeš z Dukly, který mě znal ze Slavie, bylo mi čerstvých 19 let a chtěl mě na hostování do Dukly Praha, která v té době hrála 2. ligu. V týmu jsem podepsal smlouvu, půlroční hostování, bohužel po podpisu hostování mi pan Prokeš smlouvu zrušil s tím, že mi ji musí předělat, bohužel slibovanou novou smlouvu jsem nikdy nedostal, a tak jsem chodil denně dvakrát trénovat a hrát zadarmo půl roku :-). Dobrá životní zkušenost. V zimě jsem na Dukle skončil a šel hrát zpět do Motorletu ČFL, bohužel jsem v 5. kole utrpěl těžké zranění kolene. Musel jsem na plastiku předního zkříženého vazu, vyndavali mi meniskus a museli opravit poraněnou čéšku. S fotbalem jsem skončil, po sérii zraněních jsem už neměl chuť do fotbalu. Po skoro necelých 5 letech jsem začal minulou sezonu s fotbalem a hrál za ČAFCU pražský přebor, kde jsem působil sezonu, bohužel opět se mi nevyhnuly zranění, protože jsem si dvakrát natrhnul zadní stehenní sval, ale to se dalo čekat po tak dlouhé pauze. V létě jsme se domluvili s bráchou, že si zkusíme zahrát spolu v jednom týmu než se úplně zdravotně rozpadnu :-) a našim rodičům uděláme trochu té životní radosti, protože naše zápasy hodně prožívají a jsou na každém zápase a zakotvili jsme ve Všenorech. Do Všenor jsem hlavně chtěl kvůli lidem, kteří tu měli začít hrát a taky moje rozhodnutí ovlivnila osoba pana Boughattase, je to srdcař a skvělý člověk, který dělá pro Všenorský fotbal opravdu hodně.

Vzor jsem nikdy žádný neměl,ale koho jsem vždy hodně sledoval tak byl Carlos Tevez, asi trošku i kvůli tomu, že má trošku menší nadváhu, jakou mi trenér Hruška vyčítá, ale trenére nebojte, jde to dolů!!!

SK Slavia Praha.

Podnikám ve financích, takže volného času úplně moc nemám, takže co se týká koníčků, tak to je hlavně nyní fotbal.