Fotbal vystřídá kolo a grilovačky, plánuje HISENSE Hráč kola Pavel Dočkálek

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 24. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V Hradci nad Moravicí jste pomohl týmu k remíze 2:2, která Staré Vsi definitivně zajistila záchranu v 7. lize. Jak utkání hodnotíte z pohledu brankáře?
Těžký zápas od prvních minut. Hradec měl spoustu náběhů i střel, takže jsem se v bráně rozhodně nenudil. Naše obrana mi hodně pomohla a celkově nám to vzadu fungovalo velmi dobře. Jen je škoda zranění Tihiho, to nás samozřejmě mrzí.
Domácí si ve druhém poločase vypracovali dvoubrankový náskok. Věřil jste i za stavu 0:2, že se mužstvo ještě dokáže vrátit do zápasu?
Popravdě už jsem moc nevěřil, že bychom dokázali vstřelit dvě branky a zápas vyrovnat. O to větší radost jsme pak měli, když se nám to povedlo.
Během utkání jste musel řešit několik nebezpečných situací. Který zákrok považujete za nejdůležitější?
Těch zákroků bylo opravdu hodně. Nejtěžší byl asi ve druhém poločase, kdy soupeř vystřelil ze šestnáctky a já míč konečky prstů vytáhl na tyčku. To byl asi klíčový moment.
Jaké emoce ve vás vyvolal závěrečný vyrovnávací gól, který vašemu týmu přinesl cenný bod a jistotu setrvání v soutěži?
Ten pocit se snad ani nedá popsat. I když to bylo v 90. minutě, pořád jsem si říkal, že ještě není konec. Věděl jsem, že už to musíme za každou cenu ukopat a dotáhnout do úspěšného konce.
Sezóna byla pro Starou Ves poměrně náročná. Jak jste spokojený s jejím průběhem a s tím, jak se mužstvu podařilo splnit hlavní cíl?
Já toho za áčko sice moc neodehrál, ale náročné to bylo opravdu hodně. Potýkali jsme se se spoustou zranění a sestava se neustále měnila. Trenér to lepil, jak jen mohl. Asi i proto jsem absolvoval zimní přípravu s kluky z áčka. Záchrana je pro klub důležitá a myslím si, že tým má rozhodně větší potenciál.
Když se ohlédnete za celým ročníkem, který moment považujete za klíčový v boji o záchranu?
Asi bych vybral výhry nad Vítkovem a Hošticemi. Byly to velmi důležité body proti silným soupeřům a v konečném součtu nám hodně pomohly.
Nyní vás čeká letní přestávka. Jak moc se na ni těšíte a jakým způsobem plánujete od fotbalu odpočívat?
Určitě proběhnou nějaké grilovačky u švagra (smích) a také pár výletů. Doma ale nejspíš poběží mistrovství světa, takže fotbalu bude i během volna pořád dost. (smích)
Máte během volna rád úplný odpočinek od fotbalu, nebo si i v pauze najdete čas na individuální trénink či jiné sportovní aktivity?
Od fotbalu si na chvíli odpočinu a přijde čas na výlety na kole. Na to se po sezoně docela těším.
Během své kariéry jste prošel několika kluby. Ve kterém působišti jste se cítil nejlépe a proč vám právě toto angažmá nejvíce přirostlo k srdci?
Jako doma jsem se vždycky cítil ve Staré Vsi. Je tam parta lidí, která fotbalem opravdu žije, a panuje tam skvělá atmosféra. Hrál jsem tam už od žáků, takže pokud mám vybrat jeden klub, je to jednoznačně Stará Ves.
Jaký považujete za svůj největší fotbalový úspěch a čeho byste ještě chtěl ve své kariéře dosáhnout?
Asi ani nevím, jaký je můj největší fotbalový úspěch. Možná to, že mi zatím drží zdraví a pořád můžu hrát fotbal, který mě baví.
Jaké je pro vás nastupovat v jednom týmu s kapitánem a klubovou legendou Kamilem Paulerem, kterému se přezdívá „Drogba ze Vsi“, a navíc je vaším švagrem? Jak vnímáte jeho přínos pro mužstvo na hřišti i mimo něj?
Švára je prostě ďábel. Kolikrát nastupuje se sebezapřením, i když ho bolí snad úplně všechno. Za chvíli bude jeho povinnou výbavou neoprenový oblek. (smích) Pro tým je ale obrovským přínosem. Má skvělý přehled o hře a je důležitý nejen na hřišti, ale i mimo něj po zápase. (smích)
Pamatujete si ještě na období, kdy jste nastupoval v útoku po boku klubové ikony Jana Šuby, kterému fanoušci přezdívají „Diego ze Vsi“ a který dnes působí jako trenér? Jak na tuto etapu své kariéry vzpomínáte a jaké máte s Honzou nejsilnější fotbalové zážitky?
Na to si samozřejmě pamatuji. Už to bude minimálně deset let, co jsme spolu nastupovali v útoku. S trenérem se hrálo skvěle. Byl neskutečně silný na míči, měl výborný přehled o hře a když se kopal přímý kop někde kolem šestnáctky, většinou to skončilo gólem. Já jsem to spíš oběhal a Diego mezitím vyhrával osobní souboje. (smích)

Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.