Jak by ses fanouškům ve zkratce představil?
Jmenuji se Filip Holeček a zanedlouho mi bude 29 let. Pocházím z Chrudimi, kde jsem s fotbalem začínal a prošel si všemi věkovými kategoriemi než jsem se přesunul do Rozhovic. Jinak bych se představil jako úplně obyčejný kluk, který má rád kopání do kulatého nesmyslu.
Dost hráčů z Rozhovic prošlo Chrudimí. Jak tento fakt vnímáš? Jsi rád za toto obnovení spojení?
Samozřejmě, že jsem nesmírně rád za obnovení fotbalové spolupráce s kluky, se kterými jsme si v Chrudimi něco prožili. Také je nutno říct, že veškeré příchody těchto hráčů svědčí o tom, že se v Rozhovicích fotbal ubírá správným směrem, jinak by tito hráči nepřišli.
Kdo byl tvůj fotbalový vzor z dětství, nebo někdo, koho rád sleduješ?
Od malička jsem fanouškem Chelsea FC, takže mými vzory byli hráči jako John Terry, Frank Lampard nebo Didier Drobga a to hlavně pro jejich zarputilost a odhodlání nechat na hřišti všechno. V posledních letech je to jednoznačně Reece James.
Kterému sportu se rád věnuješ mimo fotbal?
Upřímně mám rád spoustu sportů a nevypíchl bych úplně jen jeden, ale baví mě jízda na kole, tenis nebo třeba šipky.
V týmu hraješ s bratrem, přišel do Rozhovic na tvůj popud? Jak se ti s ním hraje?
Ano přesně tak, hraji v týmu se svým bratrem Vojtou. Nene on v Rozhovicích byl tehdy na hostování mnohem dříve než já. Pak se vrátil do Chrudimi a já mezitím do Rozhovic přišel. Byl jsem se na něj párkrát podívat a líbila se mi atmosféra, kdy se jako na svátek příjde celá "vesnice" podívat na fotbal. A vlastně i kvůli tomu a také Davidu Stejskalovi jsem se poté rozhodl připojit k Rozhovicím. Jinak se mi s ním hraje dobře. Nastupovali jsme už v Chrudimi spolu za B tým, takže to pro mě nebylo nic nového.
Kdybys měl vybrat tým, proti kterému se ti nejhůře hraje, který by to byl?
V tomto bych asi momentálně nedokázal úplně odpovědět jeden tým. Ale v minulosti se mi nejhůře hrálo proti týmu Lanškrouna, Heřmanova Městce nebo Svitav.
Když se vrátíme k poslednímu utkání, jak bys ho ve zkratce zhodnotil?
Utkání bylo velice náročné a to hlavně kvůli faktoru počasí. Poprvé jsme hráli v teplotě přesahující 20 stupňů, což člověka po dlouhé zimě prostě ovlivní. Řekl bych však, že jsme k zápasu přistoupili jako ke všem v poslední době a to disciplinovaně a zároveň odhodlaně na hřišti bojovat jeden za druhého. Nicméně utkání bylo velice vyrovnané a i soupeř měl své šance. Neupustili jsme ale od tvrdé dřiny a výsledek se nakonec dostavil, kdy se při posledním závaru dokázal prosadit náš Pepa "Červenka" Mudruňka.
Dostal jsi také kapitánskou pásku, bylo to pro tebe zadostiučinění? Asi sis to zasloužil dobrými výkony, že?
Bylo to pro mě samozřejmě zadostiučinění, jelikož máme v týmu spoustu vůdčích typů. Neřekl bych však že to bylo dobrými výkony, jelikož to bylo vlastně prvních celých 90 minut za Rozhovice v krajském přeboru, ale spíše mým nastavením k fotbalu jako takovému a tím, že jsme vinnou zranění přišli o naše dva kapitány Denise Dvořáka a Jakuba Vaška. Jsem však za tuto možnost vést tým jako kapitán vděčný.
Máš nějaký cíl, kterého bys chtěl dosáhnout ať už ve fotbale nebo mimo fotbal?
Upřímně fotbalových cílů už moc nemám. Užívám si hraní v Rozhovicích a už jen to, že jsme dokázali historický úspěch se dostat do krajského přeboru a navíc hned v první sezóně konkurovat těm nejlepším je něco co mě naplňuje. Chci jen, abychom tuto nasazenou laťku dokázali udržet a třeba příští sezónu ji ještě pozvedli a bojovali o "bednu". Mimo fotbal už člověk samozřejmě přemýšlí o rodině, takže z dlouhodobějšího hlediska určitě mít šťastnou a spokojenou rodinu.
Vzhledem k druhému vítězi z Rozhovic v řadě máte určitě širokou fanouškovskou základnu. Co bys jim vzkázal?
Chtěl bych všem našim fanouškům vzkázat, že jsme jim nesmírně vděční za jejich podporu a to nejen za domácí zápasy, ale hlavně že jezdí i na venkovní a to v nemalém počtu. Chci aby si užívali naši předváděnou hru, bavili se a těšili se na další vítězství, které jim budeme chtít dopřát hned v dalším zápase proti vedoucímu týmu tabulky z Letohradu.