Rokycanská rezerva je specifická v tom, že máte opravdu mladý tým a ten zkušený element tam zkrátka žádný není. Nechybí tam občas?
Tak je pravda, že někoho zkušenějšího by to párkrát potřebovalo. Zároveň ale hrajeme kluci, co jsme spolu odehráli dorost, takže si to užíváme, že hrajeme zase všichni pospolu.
Trénujete společně s A-týmem. Je znát ten skok mezi dvěma soutěžemi i při tréninku?
Ano, skok je určitě znát. Hlavně pro mě, který ještě nedávno hrál tu nejnižší ligu. Je tam několik kluků, kteří jsou oproti mně fakt jinde, ale jsem rád, že to takhle je, protože se od nich taky dost věcí naučím.
V posledním zápase s Horažďovicemi měla vaše sestava věkový průměr 19 let a 1 měsíc. Jaké to je uvědomit si, že ve 20 letech takhle kazíš průměr? (směje se)
Poslední zápas byl pro nás hodně zajímavý. Byli jsme vlastně rádi, že se to vůbec kvůli naší marodce odehrálo a také že nás doplnili kluci z U17 a U19. Upřímně jsem půlku hráčů z týmu ani neznal, ale remíza pro nás byla vlastně v tomto zápase taková malá výhra, protože jsme neočekávali, že můžeme něco vůbec na soupeřově hřišti uhrát.
Ty jsi se po konci v dorostenecké kategorii přesunul z Rokycan do Těškova, který hraje na Rokycansku devátou nejvyšší soutěž. Proč právě Těškov? Chtěl jsi se vrátit domů?
Ano, v Těškově bydlím a začal jsem pracovat, takže jsem si chtěl na ten půlrok odskočit a jednou za čas si kopnout, abych věděl, jak to všechno budu stíhat. Zároveň je v Těškově super parta, takže jsem tu vždy spokojený.
V Těškově jsi ale vydržel jen půlrok a pak jsi se stěhoval zpět do Rokycan. Co tě v tomto případě přimělo k přestupu?
Hlavní trenér Tomáš Čakrt mě přesvědčil k tomuhle kroku a jsem rád, že s ním můžu spolupracovat. Nastavili jsme si už od začátku, jak to bude, kdy budu stíhat a kdy ne a v Rokycanech to chápou, takže jsme tu momentálně spokojení.
Mimo hřiště pracuješ ve Viktorii Plzeň. Co konkrétně děláš a jaká je náplň tvé práce?
Ano, pracuju ve Viktorce v marketingu. Více bych se o tom asi nechtěl bavit.
Máš ještě nějaký fotbalový cíl, kterého bys chtěl dosáhnout?
Asi fotbalový cíl přímo nemám. Fotbal mám rád, takže jsem spokojený, když si jdu jednou týdně zahrát, ale do budoucna už fotbal v mém životě tolik zase nevidím.
Když, ať už pracovně, nebo ve volném čase, neřešíš fotbal, čím umíš vypnout a odpočinout si u toho?
Tak nejlíp, když zajdeme s klukama někam, ale toho času moc není, takže se ho snažím využít naplno.