Návrat snů! Jdeme si pro titul a bude to ještě pěkná podívaná, čtyřgólový hrdina vlašimské rezervy a HISENSE hráč kola, vyhlíží postup
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jednadvacetiletý ofenzivní záložník Šimon Kameník o sobě dal po zimním návratu do mateřské Vlašimi pořádně vědět. V divokém utkání proti Kunicím nasázel během jediného poločasu čtyři branky, čímž výrazně pomohl k obratu na konečných 6:4 a po právu si vysloužil ocenění Hráč kola. V rozhovoru prozradil, co se dělo o přestávce v kabině, proč se vrátil zrovna do rodného města a jaké má fotbalové plány do budoucna.
Šimone, obrovská gratulace k výkonu v 16. kole a k zisku ocenění Hráč kola. Dát čtyři góly za jeden poločas se nepovede každý den. Uvědomuješ si vůbec, co se v neděli na hřišti stalo?
Měli jsme nepovedený první poločas. O přestávce jsme si to v kabině vyříkali, věděli jsme, že zápas můžeme ještě otočit. Trenér zvolil na druhý poločas jiné rozestavení a udělal jedno střídání, což se ukázalo jako skvělý tah. Myslím si, že nám to všem na hřišti pomohlo a nakonec to také dobře dopadlo.
Proti Kunicím jste museli skóre dotahovat, ale nakonec z toho byla výhra 6:4. Co přesně se o poločase dělo v kabině, že jste do druhé půle nastoupili v úplně jiném rozpoložení?
Vyříkali jsme si to. Řekli jsme si, že fotbal hrát umíme a že na ně máme. Zase jsme si ty góly dali v podstatě sami, soupeř nás vyloženě nepřehrával. Hra byla vyrovnaná a cítili jsme, že to můžeme zvládnout. Také nám velmi pomohl rychle vstřelený gól hned ve 46. minutě, který nás nakopl. Tím jsme si ještě více uvědomili, že obrat je možný.
Která z tref byla podle tebe ta nejlepší, případně nejdůležitější pro vývoj zápasu?
Řekl bych, že jedna z těch nejdůležitějších byla právě ta první, hned ve 46. minutě. Přesně to jsme totiž chtěli – když takhle prohráváte, potřebujete dát co nejrychleji kontaktní gól. To se povedlo a myslím si, že nás to nakoplo úplně nejvíce. Takže první gól byl jednoznačně klíčový.
Na jakém postu hraješ a sedí ti tato role?
Momentálně nastupuji primárně jako ofenzivní záložník. To jsem hrál i v prvním poločase, ale zrovna mi to nesedlo. Druhý poločas jsem se přesunul na křídlo, což mi v tomto zápase vyhovovalo mnohem více. Celkově se ale cítím dobře na obou pozicích.
Máš nějaký předzápasový rituál? Protože to, co jsi dělal před zápasem s Kunicemi, očividně zafungovalo skvěle!
Nemám nic speciálního. Prostě se snažím dobře vyspat, ráno si dám vajíčka a vypiji půl litru vody. Pak už se jenom protáhnu a pustím si oblíbenou muziku. Žádný vyloženě speciální rituál nedržím.
Pamatuješ si, kdy naposledy se ti povedlo dát čtyři góly v jednom soutěžním utkání?
Čtyři góly jsem dal asi dva nebo tři zápasy zpátky v přípravě. Ale pokud jde o mistrovské utkání, myslím, že naposledy se mi něco podobného povedlo ještě v mladších žácích.
Byl jsi vyhlášen hráčem zápasu a dostal jsi se do sestavy kola. Hlasovala pro tebe celá kabina a rodina nebo to šlo tak nějak samo díky těm čtyřem gólům?
Abych řekl pravdu, zjistil jsem až včera, že vůbec nějaké takové hlasování probíhá. Jakmile jsem se to dozvěděl, sdílel jsem to ve svém příběhu na Instagramu a dnes jsem to ukazoval i v práci. Vím, že pro mě hlasovala nejbližší rodina, tedy bratr, mamka a táta, ale o dalších hlasech už nevím.
Pojďme k tvému přesunu zpět do Vlašimi. Vrátil jsi se teprve nedávno, na začátku února 2026. Lepší obnovenou premiéru sis asi přát nemohl, že? Byl to tvůj debut po přestupu do Vlašimi v ligovém utkání, jaký je to pocit, takhle vletět hned do prvního zápasu?
Je to výborný pocit. Určitě mi to dodá sebevědomí do celého zbytku sezóny. Lépe to dopadnout ani nemohlo. Přišel jsem sem s tím, že chci pomoci týmu k postupu, a první zápas vyšel nad očekávání dobře.
Vlašim je tvůj mateřský klub, jsi tu registrovaný už od roku 2011. Jaký je to pocit, znovu oblékat dres klubu, ve kterém jsi vyrůstal a hned takhle zazářit?
Je to skvělé. Hrál jsem tu odmalička, poprvé mě sem přivedl děda a mám to tady moc rád. Mám tu rodinu a také kamarády, se kterými teď i hraji v týmu. Přestože jsem přišel po dlouhé době, hned od prvního dne jsem se v kabině cítil jako doma. Nemusel jsem se složitě aklimatizovat, je mi tu dobře a myslím si, že se to pak odráží i na hřišti.
Na podzim jsi ještě hrál za SK Poříčany. Co tě vlastně přimělo k zimnímu návratu zpět do Vlašimi? Proč teď v zimě a nepočkal jsi až po sezóně?
Hlavním důvodem bylo to, že jsem se přestěhoval z Prahy zpět k rodičům do Vlašimi. Následně jsem řešil, jestli se fotbalově vrátím sem, nebo půjdu někam jinam. Nakonec mě přesvědčil kamarád, se kterým jsme zrovna byli na horách, a dopadlo to takto.
V Poříčanech jsi nastupoval v 5. lize (krajském přeboru), s vlašimským béčkem teď hraješ 7. ligu (1.B třídu). Je ten rozdíl v soutěžích na hřišti hodně znát?
I v sedmé lize narážíme na kvalitní soupeře, přestože to tak zvenčí možná nevypadá. Určitě je tam rozdíl v celkové rychlosti a herní vyspělosti. Mnohdy ten skok ale není tak propastný, jak jsem původně očekával.
Když se podíváme ještě hlouběji do tvé kariéry, je zajímavé, že jsi v dorostu (2018–2020) působil v tmu Pardubic. Co ti tahle štace ve známém klubu dala do dalšího fotbalového života a proč jsi odešel?
Po fotbalové stránce mi Pardubice daly ohromně moc. Když jsem tam nastupoval, platilo, že mají jednu z nejlepších akademií na rozvoj mládeže v republice. Mohl jsem nakouknout do profesionálního fotbalu. Myslím si, že i v dorosteneckých kategoriích se tam pracuje na vysoce profesionální úrovni a tréninky jsou modelované podle A-týmu. Zpět jsem se vrátil z osobních důvodů. Bydlel jsem na internátu, což mi úplně nesedlo – chyběla mi rodina a kamarádi. To se odrazilo i na mých výkonech na hřišti a přestalo se mi dařit. Proto jsem se přibližně v devatenácti letech na poslední půlrok vrátil zpět do Vlašimi.
Když porovnáš Vlašim, Poříčany a Pardubice, kde se ti hrálo úplně nejlépe?
Z hlediska party určitě v Poříčanech, tam byla jedna z nejlepších kabin, jaké jsem kdy zažil. Ale doma jsem zkrátka ve Vlašimi.
Je ti teprve 21 let a kariéru máš před sebou. Jaké jsou tvé osobní fotbalové cíle do nejbližších let? Čeho bys chtěl ve fotbale ještě dosáhnout?
Ještě před pár lety jsem měl ambice zkusit si zahrát fotbal na profesionální úrovni. Teď je naším primárním cílem s Vlašimí postoupit do I. A třídy. Dál do budoucnosti jsem zatím příliš nepřemýšlel. Chceme vybojovat postup a co přijde potom, to se uvidí.
Láká tě případně i možnost vybojovat si místo v A-týmu Vlašimi? Ten hraje stabilně druhou ligu, což by jistě byla krásná výzva.
Určitě by to bylo krásné. Nevím, do jaké míry je to v tuto chvíli reálné, ale každopádně by to byl splněný dětský sen. Vzhledem k tomu, že chodím do práce a mám jiné povinnosti, to teď není moje hlavní priorita, ale pochopitelně by mě to moc potěšilo.
Co bys vzkázal fanouškům vlašimského fotbalu, kteří vás chodí podporovat, případně své rodině a spoluhráčům?
Fanouškům bych chtěl vzkázat, ať chodí fandit i nadále, protože fotbal hrajeme především pro ně. A rodině, spoluhráčům a kamarádům vzkazuji, ať se chodí dívat také, protože si jdeme pro titul a bude to ještě pěkná podívaná. Moc všem děkuji.
Autor: Jakub Kulatý
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Z naděje Sparty kapitánem Kunic, pokud Česko, tak už jedině doma, říká Hráč kola Ondřej Šíma
- Z Příbrami do Rožmitálu, těžím hlavně z rychlosti, góly radši připravuji, svěřil se dvacetiletý křídelník Jan Šourek
- Přezdívku dostal, díky vtipné historce z hospody, teď Hráč kola Ondřej Gottwald táhne s Kunicemi za titulem
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | TJ Kunice | 8 | 26:17 | 18 |
| 2 | SK Kazín/Dolní Mokropsy | 7 | 25:16 | 13 |
| 3 | SK Slavia Jesenice | 6 | 17:10 | 13 |
| 4 | FK Kavalier Sázava | 6 | 17:10 | 12 |
| 5 | SK Olympie Dolní Břežany | 6 | 17:16 | 12 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Leo Chládek | 8 |
| 2 | Ivan Yanakov | 8 |
| 3 | Adam Lenner | 6 |
| 4 | Michal Skála | 6 |
| 5 | Ondřej Šíma | 6 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | petr hruska | 18 | 40,0% | 0 |
| 2 | Radek Hruška | 18 | 39,1% | 0 |
| 3 | Ladislav Beran | 16 | 41,0% | 0 |
| 4 | Štěpán Melichar | 16 | 36,4% | 0 |
| 5 | Jana Malecká | 15 | 37,5% | 0 |