Pepo gratuluji k vítězství v anketě. Vítězství to bylo rekordní, protože dorazilo celkem 415 hlasů a z toho 208 (tedy těsně přes 50%) pro Vás. Navíc jste již 4. vítězem z Malšovic. To ukazuje velký zájem o anketu v malšovickém klubu a fanklubu. Co říkáte na takovou podporu a Vaše celkové vítězství?
Děkuji. Wau, děkuju za každý hlas. Hlavně klukům do kabiny, to je jejich práce. Jak jde o peníze, tak si čas na blbosti najdou (smích). Jinak co bych řekl k celkovému vítězství... že musím platit za něco, co moc nemusím (tyhle rozhovory), ale vykašlat se na to je ještě dražší prej
Kdybych nebyl v srpnu zaneprázdněn jinými povinnostmi, tak by se možná jednalo už o Vaše druhé vítězství. Po svém letním příchodu jste totiž první branky za Malšovice již vsítil. Konkrétně jste se ve 3. kole uvedl hattrickem při vítězství proti Velichovkám. Dalo by se tedy říct, že Vám nové působiště sedlo?
No vidíte. Já dal hattrick po hodně dlouhé době, a to jsem jich v životě moc nedal, a vy jste byl zaneprázdněný. A proto se o tom, jestli bych tehdy vyhrál, už bohužel nedozvíme. Jinak jsem rád, že jsem se na hřiště vůbec vrátil. Baví mě to a doufám, že si to sedne ještě víc.
Tentokrát Vaše góly stačily pouze na domácí remízu s Meziměstím. Jednalo se ale o góly veledůležité, protože jste nejprve srovnával na 1:1 a po změně stran na 3:3. Přibližte prosím divákům obě trefy...
První gól, tak to byl orchestr už od začátku akce, když Šolo (Martin Šulc) vystihl přihrávku, vyvezl balón, narazil si se Saňkou (Stanislav Libřický), a pak to prostrčil na mě a šli jsme slavit (smích). Druhý gól už takový orchestr nebyl, ale historie se ptát nebude. Coolman (Jiří Jareš) hlavičkoval a musím uznat, že gólman to parádně vyčapal. Bohužel pro něj se to odrazilo přímo ke mě a já jsem chladnokrevně dorazil do prázdné brány.
Bod je pro vás vzhledem k postavení v tabulce spíš ztrátou. I když vzhledem k průběhu můžete být za remízu rádi, protože s Meziměstím jste většinu zápasu museli dotahovat a vyrovnání přišlo až v nastaveném čase. Vzhledem k vyrovnanosti soutěže ale může kdokoliv porazit kohokoliv. Jak vnímáte novou soutěž po svém přestupu z Libčan?
Přesně jak říkáte, tady může porazit každý každého a díky tomu je to zajímavé a zatím dost vyrovnané. Proto to vnímám pozitivně.
Před letním příchodem do Malšovic jste se více než rok léčil s poraněným kolenem. Jsem rád, že jste se k fotbalu vrátil a zdraví Vám slouží. Návrat na trávníky byl ale jistě složitý?
Díky. Ano bylo to složité. Dlouho to nešlo, nějaké to kilo přibylo, fyzička šla dolů a navíc jsem zpohodlněl, ale nakonec chuť hrát byla silnější a díky tomu jsem zpět na hřišti.
Již jsem zmínil, že jste do Malšovic zamířil z Libčan. Je ale nutné říct, že Vy jste v Libčanech strávil 10 let, odehrál množství zápasů a zažil nemalé úspěchy. Na jaké fotbalové momenty spojené s Libčany nikdy nezapomenete?
Nezapomenu asi na první trénink. Tam to se mnou moc růžově neviděli a nakonec jsem tam byl krásných deset let a budu mít určitě na co vzpomínat. Jo to až budu jednou dětem vyprávět, nebo raději ne (smích), ale vám to řeknu. Jednou takhle při zápase, když zmizel stoper a my nevěděli, kde je. Pak jsme zjistili, že musel jít na tiskovku (srát, kadit, na velkou, nebo jak chcete) takhle v zápase, tak třeba ani na tenhle moment nezapomenu. Jinak rád budu vzpomínat na ty vítězné momenty a velké zápasy, přece jenom to byl můj fotbalový vrchol (smích).
V Malšovicích jste se sešel s několika bývalými spoluhráči z minulého působiště. Byl to jistě jeden z důvodů, proč jste do týmu přestoupil a určitě Vám to pomohlo se aklimatizovat a zapracovat do kabiny. Jak probíhalo uvítaní v klubu?
Uvítání proběhlo velkolepě ku**y, chlast a chlebíčky. Udělal jsem pár nožiček pozdravil se s diváky... to byl samozřejmě vtípek (smích). Bylo
to příjemné, nečekal jsem to. Kluci v kabině mě přijali hned, zazpívali jsme si a k tomu nějaké to pivko a bylo veselo.
Před příchodem do Libčan jste se věnoval malé kopané, ale velký fotbal jste nehrál dlouhých 12 let. Předtím jste nastupoval za tým SK Fénix Ostrava. Co Vás přivedlo sem k nám do Královéhradecka?
Potřeboval jsem změnu a ta se mi nabídla, tak jsem neváhal a vyrazil vzhůru za novým dobrodružstvím. V podstatě to tak bylo, ale
nešel jsem úplně do neznáma. Mám tu příbuzné, tak to tady dobře znám.
Ostrava je ale Vašemu srdci i nadále blízká a jste věrným fanouškem Baníku. Tomu se ale v úvodu sezóny příliš nevedlo. Evropské tažení skončilo těsně před branami ligové fáze, v lize to zatím neklape a hlavně odešlo několik opor. Jaká máte očekávání od Vašeho oblíbeného týmu? Bude to zřejmě náročná sezóna s přestavbou týmu...
Očekávání... hrát vršek tabulky a nejlépe o titul, ale to už asi nedopadne. Odešli 4 hráči základní sestavy a nic moc se nedoplnilo, tak to bude těžké, ale i tohle je fotbal. Každopádně věříme a věřit budem že je klub nejlepší. Bojovat za něj budem, bo jsme jeho fanoušci, BP!!!
Já Vám nakonec ještě s předstihem popřeju štěstí, zdraví a spoustu dalších minut a gólů k Vašim 37. narozeninám, které máte za týden. Chystáte se to nějak oslavit se spoluhráči, nebo spíš v klidu v rodinném kruhu?
Děkuji za přání, popravdě nevím jestli je co slavit, ale pivko bychom si dát mohli.