Tomáši ještě jednou gratuluji k vítězství v anketě. Z celkových 296 obdržených hlasů jich bylo hned 120 pro vás a s více jak 40% hlasů jste anketu jasně ovládl. Sledoval jste průběh hlasování?
Děkuji za gratulaci. Sledoval jsem hlasování dost i jsem hecoval své spoluhráče, aby mě tam nějaké hlasy poslali a povedlo se. Za to jim moc děkuji.
Zdá se, že sestava kola je v kabině Malšovic docela sledovaná. Jste již 3. vítězem z vašeho týmu a já už vím, že za mediální pozornost je i nějaká ta pokutička do týmové kasy. Hecujete se spoluhráči hlasování o hráče týdne?
Ano, to máte pravdu, sledovaná je v kabině hodně. Jakmile se tam někdo objeví, hned se burcuje kabina, aby se tam poslalo co nejvíce hlasů. Když se tam objeví jako v tomto případě více hráčů, tak se kabina domluví, komu se hlasy budou posílat, tentokrát to vyšlo na mě.
Vy jste si tentokrát zasloužil nominaci za výkon proti Vysoké nad Labem. Pro Vás se jednalo jistě o pikantní souboj, když působíte u dorosteneckého souklubí Vysoká/Nový HK U17. Byla to pro Vás speciální motivace?
Na začátku jsem to bral jako normální zápas, ale v pátek jsem věděl že v kádru Vysoké chybí nějací hráči a že budou povoláni hráči z dorostu U17 tak od té doby zápas nabral jiný rozměr (smích).
Z vlastní zkušenosti vím, že Vysoká umí vstoupit velmi aktivně do utkání a zvlášť v první desetiminutovce se jim daří soupeře zaskočit (v úvodních 10 minutách Vysoká vstřelila již 5 branek). I Vy jste měl v úvodu plné ruce práce a podle asistenta domácích Zdeňka Dvořáka právě nevyužité šance v úvodu stály Vysokou lepší výsledek. Souhlasíte s ním?
S asistentem Zdeňkem Dvořákem naprosto souhlasím. Vysoká měla dvě nebezpečné standardky, jednou mě pomohla tyč a poté jsme jim z naších chyb ještě darovaly dva samostatné úniky, které neproměnili a to určilo ráz zápasu.
Úvodní tlak jste ale přečkali a vzápětí se 2x prosadil váš bratr David, který si tak nadělil dárek k 35. narozeninám. Spolu s bratry Libřickými jste tak dalším sourozeneckým duem v malšovickém klubu. Je to radost nastupovat s ním na jednom hřišti ve stejném týmu?
Bratrovy jsem ty dva góly moc přál.
Ano, to je. Vždy jsem si to jako mladý přál, zahrát si jednou s bráchou. Teď už se mně to pár let plnilo. Třeba spolu jednou i ukončíme kariéru v jednom týmu.
Jediným střelcem soupeře, který na Vás v závěru zápasu vyzrál, byl mladičký Václav Kaplan. Zajímavé na celé situace je, že Vy jste jeho trenérem v již zmíněném dorostu. Brali jste to s úsměvem, nebo ho pak na tréninku čekali úhlopříčky navíc?
Abych řekl pravdu, tak v první chvíli jsem nevěděl, že ten gól dal Vašek. Až když jsem ho viděl se radovat, tak mě to došlo a měl jsem i svým způsobem radost, že se prosadil a asistenci má i druhý svěřenec Míša Drábek, takže jsem z toho měl dvojnásobnou radost.
Úhlopříčky nedostal, brali jsme to s úsměvem. Vašek mně pogratuloval k vítězství a já jemu ke gólu.
Zápas nakonec skončil jednoznačným výsledkem 1:5 a zapsali jste další 3 body do tabulky. Po 8 zápasech tak s 16 body držíte 2. místo. Jistě v týmu panuje spokojenost se vstupem do sezóny...
Spokojenost v kabině je, ale jdeme zápas od zápasu. Hlavně nesmíme usnout na vavřínech a udržet si vítěznou mentalitu, jak říká náš kapitán.
Já jsem na FB stránkách Sokola Malšovice našel, že Vy jste sice primárně brankářem, ale v případě potřeby odehrajete jakýkoliv post. Jste tedy takovým fotbalovým chameleonem, který zvládne nastoupit kdekoliv na hřišti?
Dříve to tak bylo. Když jsem nechytal, nechal jsem se napsat jako hráč do pole. Je pravda, že jsem v Malšovicích odehrál snad všechny posty. Teď už bych to asi nezvládl, ale nikdy nevíte, kdy bude potřeba zaskočit a třeba i vsítit nějakou branku (smích).
Všiml jsem si také, že fotbal není Vaším jediným sportovním zaměřením. Přibližte prosím divákům, které další sporty jsou Vám blízké...
Teď už mám jen dva sporty které mě baví asi bych jich zvládl víc ale trénování dává dost zabrat. Hraju kuželky za Nebeské klády a fotbal. Dříve k tomu byl i florbal. Občas si s kamarádama jdeme zahrát squash nebo padel.
Nakonec bych se Vás rád zeptal, jestli máte jako brankář nějaký předzápasový rituál, bez kterého nemůžete nastoupit?
Před domácím zápasem si musím dát po obědě tak na půl hodiny spánek a pak kávičku. Když jedeme na venkovní zápas, tak nesmí chybět zastávka na MOLce. Jinak speciální rituál úplně nemám.