Řídím se heslem: Když nedostaneme gól, nemůžeme prohrát, říká Hráč 4. kola, gólman TJ Unhošť Miroslav Barbora

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0

Hráčem 4. kola se stal Miroslav Barbora, gólman TJ Unhošť! V rozhovoru hodnotí návrat do staronové soutěže, vyzdvihuje poctivou přípravu svého týmu i práci trenéra Josefa Dvořáka, mluví o své cestě k brankářskému postu, rodinném pokračovateli mezi tyčemi i o kšiltovce, která prý několikrát dokonce zabránila gólu.

V první řadě vám moc gratuluji k ocenění Hráče kola. Do Unhoště jste přišel v jarní části minulé sezóny, předtím jste působil v Novoměstském Kladně. Oba týmy vedou kvalitní trenéři – v NovoKladně pan Petr Němec a v TJ Unhošť pan Josef Dvořák. V čem podle vás spočívají hlavní rozdíly v jejich přístupu k týmu a ve stylu hry obou mužstev?
Děkuji za gratulaci, moc mě to potěšilo. Řekl bych, že trenér Petr Němec má vzhledem ke svému věku více zkušeností, zatímco Josef Dvořák provádí, podle mého názoru, větší přípravu a také podrobnější rozbory soupeřových týmů. Rozdíl mezi oběma mužstvy bych viděl v přípravě, kde se na trénincích v Novoměstském Kladně moc lidí neukazuje, zatímco v TJ Unhošť se kluci snaží chodit pravidelně a poctivě. Je to dáno i tím, že základna TJ Unhošť je větší a do přípravy se zapojují také dorostenci.
Jak vám vyhovuje návrat do "staronové“ soutěže, do které jste se letos znovu zapojil? A jaké jsou po čtyřech odehraných kolech Vaše brankářské dojmy?
Návrat do staronové soutěže mě zatím ničím nepřekvapil, většinu hráčů již znám, právě působením v Novoměstský Kladno, kde jsem se zúčastnil všech zápasů, a to někdy i z pohledu diváka, což mnohdy považuji za značnou výhodu při přípravách na nadcházející zápasy. Moje dojmy po čtyřech odehraných kolech jsou super, jsem rád, že jsme opět na vrchu tabulky, což samozřejmě není jen mojí zásluhou, nýbrž zásluhou celého týmu, ale jsem rád, že k těmto výsledkům mohu přispět i svým uměním.
Je v soutěži nějaký střelec, o kterém víte, že je opravdu nebezpečný a na kterého si budete muset dávat extra pozor?
Očekávám, že se v těchto střeleckých tabulkách bude držet náš nejlepší střelec David Holub. Co se týče ostatních týmů, dostávám vždy bezchybné informace od trenéra Pepy Dvořáka, který si zaslouží velké poděkování za perfektní a důkladnou přípravu. Jako další potenciální střelec, který by se mohl objevit ve střelecké tabulce, mě napadá například Jan Kníže z AFK Bratronice.
Jak jste se k brankářskému postu vlastně dostal? Byla to vaše volba od začátku, nebo spíše náhoda?
Již od malička mě to tak nějak táhlo do brány, ale naplno jsem se tomu začal věnovat až v dorosteneckém věku, kde jsem nabíral co nejvíce zkušeností od starších kolegů. Od té doby je už sbírám nějaký ten pátek.
Co považujete za svou největší brankářskou přednost – reflexy, hru nohama, nebo třeba organizaci obrany?
Řekl bych, že mou největší předností jsou reflexy, které jsem získal při házené – míč je tam menší a střely o něco přesnější, takže to pro mě bylo velmi vítaným přínosem. Dále je to pravděpodobně i schopnost organizovat obranu, samozřejmě s důrazem na oboustrannou komunikaci.
Máte před zápasem nějaké speciální rituály nebo pověrčivé zvyky, bez kterých byste nešel do brány?
Ano, před každým zápasem se snažím relaxovat a do zápasů nenastoupím bez kšiltovky. Při slunečných dnech brání oslnění, při dešti kapkám v cestě do očí a několikrát se jí povedlo změnit i trajektorii balónu mimo bránu.
Je pro vás větším zážitkem vychytaná nula, nebo klíčový zákrok v závěru zápasu, který rozhodne o výhře?
Je pro mě důležité, když se mi podaří klíčový zákrok, který napomůže k výhře celému týmu. Na druhé straně se řídím heslem: “Když nedostaneme gól, nemůžeme prohrát“, což je hlavní důvod, proč se snažím udržet v bráně nulu.
Kdo byl nebo je vaším brankářským vzorem – ať už ze zahraničí, nebo z českého fotbalu?
Ze zahraničních byli mým vzorem španělský gólman Iker Casillas a italský Gianluigi Buffon. Z českých je to, jakožto pro fanouška týmu AC Sparta Praha, gólman Jaromír Blažek.
Jak vnímáte podporu obrany před sebou? Máte už v týmu stopery, s nimiž si rozumíte "naslepo"?
Podpora v Unhošti fungovala skvěle, to je ukázáno ve statistikách z minulé sezóny. V mých zápasech bych řekl, že si rozumíme a vyhovíme se všemi stopery, a to i "naslepo“.
Máte syna, věnuje se také fotbalu?
Nejdříve bych rád zmínil i svou dceru, kterou jsem vedl osm let jako trenér, ale ta už fotbal nehraje. Zato synovi jsem domluvil přestup z Novoměstského Kladna, kde působil v útoku, odehrál přípravné zápasy a vyzkoušel si i post brankáře. Aniž bych ho do něčeho tlačil, začalo se mu v bráně líbit a v současném týmu TJ Unhošť byl nominován právě na tento post. To mě samozřejmě velmi potěšilo, protože to vypadá, že budu mít svého nástupce.
A na závěr trochu odlehčeně – kdybyste si mohl na jeden zápas zahrát v poli, kterou pozici byste si vybral a proč?
V dorosteneckém věku jsme často hrávali v útoku, abychom zůstali zapojeni v týmu. Líbilo se mi zde velice a využíval jsem zkušenosti z brány při střílení gólů. Dokázal bych si představit vrátit se do let minulých a nějaký zápas strávit v útoku.
Děkuji za příjemný rozhovor a přeji, ať se vám daří jak na hřišti, tak i mimo něj.

Autor: Pavla Buňatová

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.