Co říkáte tomu, že jste vyhrál hlasování fanoušků?
„Na jednu stranu jsem rád, ale na druhou stranu jsem to tak trochu čekal, protože moji teď už bývalí kamarádi a spoluhráči se na mě domluvili. (smích). Jelikož vždycky hlásím nominaci do sestavy kola já, tak mě v tom chtěli tentokrát vykoupat. Chtěli mi to vrátit. Každopádně jsem rád, člověka to potěší.“
Už jste váš triumf ve Stratově probírali? Třeba na tréninku…
„To ano. Při příchodu mi říkali: nazdar ty hvězdo a tak… Dobírali si mě. Mám teď nějaký zdravotní problém, tak jsem měl úlevy, takže si dělali ještě srandu, že jako nemusím trénovat. Ale je to všechno samozřejmě ve srandě.“
U vás se za triumf v anketě hráč kola platí do týmové kasy buď 250 korun, nebo cvičíte 250 angličáků. Čemu dáte přednost?
„Je to o velká porce, ale jelikož mám rád výzvy a jsem sám na sebe zvědavý jestli to zvládnu, případně za jak dlouho, takže to zkusím. Snad klukům ukážu, že to jde.“
Hráči ze Stratova anketu vyhráli už několikrát. Tušíte kolik jich bylo?
„Ty jo… Už dost. Pět nebo šest. Petr Ulman byl dokonce dvakrát. Já jsem myslím sedmý hráč, takže už osmkrát jsme měli hráče kola.“
Nevybíráte do nominace už tak trochu hráče, kteří ještě nebyli?
„To ani ne. Snažíme se hráče do sestavy kola nabízet objektivně podle toho jak se komu zadařilo.“
Jaký byl zápas, ve kterém jste porazili Straky 2:0 a vy jste byl po něm nominován do sestavy kola?
„Když to beru s odstupem času, tak jsem překvapený, jak Straky hodně spoléhají na Ostrou. Hráli proti nám ve dvanácti lidech a to měli možná i někoho z béčka. Na to jaký to byl dříve tým, tak si myslím, že jim spolčení s Ostrou uškodilo. Proti nám odehráli odevzdaný zápas, který jsme kontrolovali. Nám se vrací to, co dáváme tréninkům. Pracujeme na tom, aby to mělo hlavu a patu. A trochu se mění i naše hra. Říkalo se o nás, jak hrajeme tvrdě, ale mám spíš pocit, že teď soupeře přehráváme kombinační hrou.“
Když mluvíte o těch trénincích, prý je to i vaše práce…
„Trenérem je můj otec. Nemám sice správnou kvalifikaci, ale chci zužitkovat nějaké ty zkušenosti z vyšších soutěží. Takže si na úterý a čtvrtek připravuji nějaké věci, aby to spoluhráče bavilo. Inspirací mi jsou tréninky z minulých působišť a nebo jednoduše různé tréninkové weby. Jednou z podmínek, proč jsem zůstával ve Stratově, bylo i to, aby to nějak vypadalo a abychom měli nějakou tvář hry. Takže trochu trénujeme i taktiku.“
Takže do budoucna z vás bude trenér…?
„Asi bych chtěl. Baví mě to. Ale i tak doufám, že zdraví bude držet a já mám ještě pár aktivních let před sebou…“
Teď hrajete v Semicích s béčkem. To bude asi další těžký zápas…
„Semice jsou tým, který spoléhá na kluky z áčka. Pro nás je to ale lepší. Děláme si z toho už srandu. Bohatým bereme a chudým dáváme. Je lepší, když proti nám stojí tým, který chce hrát fotbal. V Semicích čekám těžší zápas, než se Strakama. Pokusíme se to urvat, nicméně jedeme tam s pokorou.“
Jste sice na osmém místě, ale na druhé Všechlapy ztrácíte jen dva body. Co říkáte letošní vyrovnanosti soutěže?
„Jsem překvapený, jak může být tým druhý, pak jednou prohrát a být na spodku tabulky, třeba až jedenáctý… Je to letos dost zamotané. Myslím, že i poslední tým tabulky by byl schopný porazit prvního. Ale je to pro tu soutěž dobře. Každý se musí snažit a chtít hrát.“
Překvapil vás nějaký tým?
„Určitě mě překvapily Všechlapy. Ale je fakt, že znám z vlastní zkušenosti co je postupová euforie. To se je pak nadšení a daří se. Zaujaly mě na začátku i týmy Bobnic a Kameňáku. Tam to ale asi bude standardně někde střed tabulky. Nahoře se nejspíš srovnají Straky a Kounice. U těch jsem čekal, že budou nahoře. Chodí za ně kopat Šedivý a další hráči z Vykáně. Jdou si za postupem a i ve Vykáni by si chtěli jít v příštím roce kopnout lepší soutěž než je trojka.“
Jaký cíl je u vás? Mluvilo se něco kolem třetího místa…
„Tak určitě! Ten cíl do třetího místa by byl hezký. Já bych chtěl ale vykopat postup a dělám proto to maximum. Ale nemůžu zase od kluků chtít zázraky. Slušel by nám okresní přebor. Byl tu i kvalitní nohec, tak by se mohl hrát lepší fotbal. Tým, co tu je, pokud bychom hráli okres, tak bychom obstáli slušně. Nejhorší pro nás je hrát proti slabému týmu, který neumí kopnout do balonu. Porazíme silné, ale pa prohrajeme v Kostelce nebo s Bobnicema.“
Spoluhráči o vás říkají, že jste zkušený hráč. Přitom vám je jen pětadvacet let. Jak to vidíte vy?
„Těžko říct. Něco už jsem si zahrál a něco mám odtrénováno. Nějaké zkušenosti asi mám. Stačí to na to, že můžu hrát trojku. Hrát nějakou vyšší soutěž, to bych se měl co učit. Takže moc si tak nepřipadám. Jen se snažím hrát co nejlépe.“
Hrajete na pozici stopera, ale občas nakouknete do útoku. Kde to je lepší?
„Já se určitě nejlépe cítím na stoperu. Mám vše před sebou a řídím hru. Samozřejmě od malička jsem byl dáván do útoku, pak v dorostu mě ale posouvali dozadu. Nejprve do zálohy, pak do obrany. Takže ve Stratově je důležitější být vzadu. Když na to přijde, tak snad nějaký ten gól umím dát.“
Hrál jste vyšší soutěže, proč se teď řekněme potácíte ve třetí třídě?
„Vždy to mělo nějaký důvod. V Pečkách byla dobrá parta a zázemí, ale dojíždět čtyřikrát za týden 80 kilometrů bylo nad moje síly. A to jsem měl i auto a platili mi naftu. Čas byl ale důležitější. Pak jsem se vrátil do Nymburka, kde mě přemluvili, ale vydrželo to jen půl roku. Něco se slíbilo, ale nedodrželi to. To vedení tam prostě bylo katastrofální. Navíc mám rád čistý fotbal, takže jsem tam nechtěl být. V Rejšicích to bylo nejlepší. Bylo neskutečné, že jsme to dokázali vykopat až do kraje.“
Proč jste pak v Rejšicích skončil?
„Po postupu jsem si hned v prvním zápase zranil kotník a byl jsem na půl roku v háji. No a když jsem se chtěl vrátit, tak byla cesta přes béčko. A dojíždět třikrát za týden 60 kilometrů kvůli třetí třídě, kterou mám doma ve Stratově? To budu fakt raději hrát doma. Lákadlem bylo to, že jsem si vždycky chtěl zahrát doma. Je to moje srdeční záležitost. Navíc je ve Stratově dobrá parta, hraje tady brácha, trénuje táta...“
Nějaký návrat do vyšších soutěží bude?
„Je fakt, že teď už jsem zdravý. A každý půl rok nějaká ta nabídka je. Určitě tady ve Stratově nezůstanu a kluci to vědí. Nějakou tu I.B třídu bych si mohl zahrát, snad I.A třídu. Krajský přebor, to už jsem realista, tam bych se musel o místo v sestavě hodně prát.“