Kluci mě hned vzali mezi sebe, pochvaluje si Klimeš z Bohdalova

07.06.2024 07:20 Martin Mužátko

Luboš Klimeš z Bohdalova by většině spoluhráčů mohl dělat otce, ale i tak jej v zimní přestávce přijali mezi sebe. Barvitě popisuje vše kolem svého přestupu i to, co pro něj bylo v Bohdalově šokem.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Luboši, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?

Moc děkuji. Předně si ale myslím, že hráčem tohoto kola by měl být rozhodně Alda Neuman, který nám v nastaveném čase udělal z prakticky prohraného zápasu zápas vítězný! Příspěvek do kasy si náš pokladník, brankář a týmový šoumen v jedné osobě Číča určitě pohlídá, ale to jsou takříkajíc příjemné povinnosti. Trošku se jen bojím, abych nemusel přítelkyni vysvětlovat, že místo dovolené pojedeme v létě na brigádu! Jak jsem v Bohdalově nový, tak můj pokutový seznam začíná silně připomínat čtvrtletní nákup z Tesca – no snad dostanu nějakou seniorskou slevu.

Sledoval jsi hlasování? Kdo ti poslal nejvíce hlasů?

Přiznám se, že vůbec, protože tento týden je neuvěřitelně hektický a když mi včera Číča psal, že mi gratuluje, chvíli jsem přemýšlel k čemu vlastně! Nejvíce hlasů mi určitě naposílali spoluhráči, jelikož se blíží konec sezony a klubovou kasu je třeba jak se patří nakrmit! A pak určitě i bývalí spoluhráči z Nadějova.

O víkendu jste vyhráli ve Staré Říši. Jak bys zápas popsal?

Strašně těžký zápas! Věděli jsme, že pro domácí to bude „zapas poslední naděje“, že určitě budou posílení o hráče divizního A-teamu a že postavení týmů vůbec nehraje roli, ale přesto jsme se v prvním poločase vůbec nebyli schopni dostat k naší hře a domácí byli jasně lepší. Poločasový výsledek 1:1 byl vzhledem k tomu, že Číča kromě několika velkých šancí skvěle zlikvidoval i penaltu pro nás doslova kouzelný. V poločase měl trenér Machatka důrazný proslov, své si k tomu řekl i kapitán Kouky a druhý poločas byl z naší strany určitě lepší, ale i přesto jsme dostali poměrně hloupý gól a prohrávali. Opět se ale ukázalo, že tenhle tým se nikdy nevzdává a v nastaveném čase si Alda Neuman udělal svoji vlastní „One Man Show“! A zbytek je historie.

Ač to v zápise není uvedeno, tak jsi vstřelil branku. Můžeš nám ji popsat?

Bohužel se nemůžu pochlubit ničím extra hezkým… Po akci z křídla se dostal na hranici vápna ke střele Míša Krčál a svojí ranou téměř přerazil břevno domácí branky. Vznikl z toho obrovský závar, odražený balon si našel Kouky - skvěle tak jak to umí snad jen on nebo Víťa Pokorný a poslal ho na bránu a mně se na malém vápně podařilo jeho střelu tečovat do protipohybu gólmana, který i když předvedl skvělý reflex a na míč si sáhl, ten naštěstí skončil až v síti. Opravdu nic extra, ale vrátilo nás to do zápasu a jsem za to rád!

V příštím kole hostíte Křižanov. Co od zápasu čekáš?

Tahle soutěž je nesmírně vyrovnaná! Každý může porazit každého a často rozhodují opravdu maličkosti. Křižanov je velice nepříjemný a těžký soupeř. Budeme ale hrát doma před našimi skvělými fanoušky, to by každý z nás na hřišti raději umřel, než prohrál, bojujeme o celkové třetí místo a jiná cesta než 2 vítězství z posledních 2 kol k němu nevede! Tím je vše dáno a řečeno…

Souboj o třetí příčku je nebývale vyrovnaný. Vy, Počítky i Rozsochy jste na tom stejně. Co by v tomto boji mohlo hrát pro vás?

My především musíme zvládnout svoje zápasy a pak se teprve můžeme dívat na ostatní. Neznám přesně los našich soupeřů, ale jak jsem říkal výše – není v této soutěži slabých týmů a každý může ztratit s každým. Co může hrát pro nás? Myslím si, že závěr zápasu ve Staré Říši nás nakopne ještě víc! Na všech spoluhráčích je vidět, jak moc chtějí, nikdo neřeší drobné zranění a každý chce pomoci, jak nejlépe dovede! Týmový duch – ten bude hrát pro nás!

Do Bohdalova jsi přišel v zimní pauze z Nadějova. Jak se takový přestup upekl?

Tak to je poměrně zajímavá shoda okolností! Potkali jsme se na vánočním nohejbalovém turnaji s kamarádem a „playmakerem“ týmu Bohdalova Tomášem Doležalem a bavili se o tom, jak je dnešní doba zhýčkaná… Jak mladí kluci moc nechtějí trénovat a že v Nadějově se na trénink někdy ani nesejdeme v pořádném počtu a tak mi nabídl, abych na zimní přípravu jezdil do Bohdalova. Fotbal mám pořád rád a baví mě, ale pokud člověk chce v těchto letech hrát, bez tréninku to prostě nejde a stává se z toho pouze kolotoč zranění. No a po čase mě Tomáš oslovil s tím, jestli bych to na jaro nechtěl jít zkusit… Dvakrát jsem mu ukazoval občanku a ťukal na čelo, ale on se nedal odbýt, až jsem mu na to ve slabé chvilce kývl (smích). Další kuriozitou bylo, že současným předsedou v Nadějově je můj mladší bratr, který musel můj odchod posvětit úředně! Ale vše dopadlo dobře, daří se Nadějovu i Bohdalovu za což jsem nesmírně rád!

Jak na tebe působí prostředí v Bohdalově?

Tohle musím říct, že pro mě byl docela šok! Ale šok velice příjemný a taky to byl vlastně, nechci říct jediný důvod, ale určitě hlavní důvod, že jsem na to Tomášovi kývnul. Já znal z týmu Bohdalova dva kluky takříkajíc „od vidění“ jinak nikoho, ale od prvního tréninku mě kluci vzali skvěle mezi sebe, ačkoli většině z nich bych mohl být otcem. Poměrně rychle jsem poznal, že všichni v klubu – od trenérů, přes kluky a lidi co se starají o hřiště a zázemí, kluky co dělají klobásy (mimochodem luxusní), holky co točí pivo a zajišťují catering a samozřejmě fanoušci – je to velká rodina srdcařů, co fotbalem žijí a věnují mu spoustu času a energie a za to jím patří obrovský dík! Do takového prostředí opravdu není problém zapadnout! I za ně jsem moc rád, že si teď všichni můžeme užívat, že se daří …

Komu fandíš?

Manchesteru United – a jak říká Luky Krčál – JEDNOZNAČNĚ!

Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?

Asi v 6ti letech – můj strýc Standa Klimeš vlastně kdysi celý fotbal v Nadějově založil a dlouho působil jako předseda klubu i trenér a také taťka mě i mladšího bratra hodně vedl ke sportu

Na jakém postu nejraději nastupuješ?

Určitě na hrotu nebo pod hrotem, „za mlada“ jsem občas nastupoval i na křídle, ale k tomu potřebná rychlost je již bohužel tatam.

Čím je pro tebe vlastně fotbal?

Po 27 sezonách v dospělém fotbale už myslím opravdu můžu říct, že je to i srdeční záležitost, ale vždy to pro mě byla vášeň, zábava, způsob odreagování a pak to nejdůležitější – fotbal mi dal spoustu celoživotních kamarádů, které považuji za fotbalovou rodinu!

Co říkáš na portál fotbalunas.cz?

Naprosto skvělá věc! Rychle a podrobně lze získat přehled o jakékoli soutěži. Díky za to a věřím, že bude sloužit nadále!

VÝBĚR LUBOŠE KLIMEŠE:

Největší kliďas týmu:

Za mě asi Olda Chalupa…Hraje na stoperu a za jaro už měl snad 4 různé parťáky… Působí na mě, že i kdyby do Bohdalova přijel, jako soupe,ř Hary Kane, Olí ho odbrání tak, že ho vlastně do ničeho nepustí a pak si s úsměvem dá jedno orosené…

Největší srdcař týmu:

Těžká otázka, z fotbalové rodiny srdcařů těžko vybírat, ale pokud bych měl jedno jméno vybrat, byl by to trenér Machatka.

Největší bavič týmu:

Tohle je otázka naopak jednoduchá! Jsou to Fábio a Michal Martinčič – většinou nemusí ani vůbec nic říkat, protože speciálně jim dvěma ty rošťárny koukají přímo z očí! Musím říct, že se v Bohdalově opravdu hodně zasmějeme a to je fajn!

Nejrychlejší hráč týmu:

Určitě oba naši křídelníci! Jejich největší kredit je ale v tom, že jak Filda Boháček tak Alda Neuman jsou při své rychlosti i neskutečně šikovní s balonem! Alda když zapne své pověstné turbo, opravdu to připomíná kreslený seriál pro děti, kdy za kojotem Vildou zůstane jen opar prachu – no myslím, že kluci ze Staré Říše to určitě můžou potvrdit!

Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:

Tak Bohdalovský dělostřelecký pluk je poměrně početný! Kouky, David Toman, Lukáš Krčál – všichni tihle kluci mají ránu jako z děla, ale bohužel tohle je jedna z věcí, na které ještě musíme pracovat – v zápasech těch střel ze střední vzdálenosti bývá žalostně málo, ačkoliv potenciál je…

Děkuji za rozhovor.

I já děkuji.