Pavel Fořt mi chtěl monokl rozříznout a tím mi ulevit od bolesti, vzpomíná na vážné zranění oka Zdeněk Bečka

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 27. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Vítězem je Zdeněk Bečka z Křimic. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Několik let jsi strávil v Německu. Jaké to bylo? Měl jsi v týmu nějaké krajánky a v kolika týmech jsi působil?
V Německu to bylo super. Fotbalem tam žijí téměř v každé vesničce a pokud člověk ukáže, že chce být jejich součástí, tak si toho váží a vezmou vás mezi sebe jako rodinu i přestože jste v podstatě ,,náplava”. V každém z mých čtyř působišť jsem měl někoho s kým jsme z Plzně dojížděli. Nejméně jednoho, ale jednou to dokonce bylo až asi 9 hráčů, což za mě úplně nedělá v týmu dobrotu. Za tu dobu mi nejvíce přirostl k srdci TSV Langquiad, kde jsem strávil 6 let s Martinem Kokrdou. Tam to byla ta ,,rodina”.
Proč nedělalo 9 “plzeňáků” v jednom mančaftu dobrotu?
V devíti lidech už tam v podstatě máš ,,tým v týmu”, protože nás na hřišti bylo více než samotných Němců. Držíte pospolu, bavíte se hlavně česky. To se těžko mezi ně začleníte. Za mě je ideální počet dva, max. tři Češi v týmu.
Proč jsi se rozhodl pro návrat do Česka a proč konkrétně do Křimic?
Dozajista to byly hlavně rodinné důvody. Na podzim 2022 se nám narodil syn a už se to nedalo časově stíhat, jelikož jsem si ho chtěl užít, jak jen to šlo. Krátce na to mě na jedné oslavě lanařil do Křimic Venca Sýkora a díky tomu, že jsem tam již pár kluků znal, tak jsem se v létě rozhodl pro přestup.
Jak se v Křimicích cítíš? Jsi tu rok. Co parta?
V Křimicích se cítím parádně, parta je tu skvělá. Je to dané tím, že jsme tam převážně kluci okolo 30ky, většina prošla i Viktorkou. Tím pádem k sobě máme blízko na hřišti, a hlavně i mimo něj.
V kabině platíš za klidného a spíše tiššího člověka. Umíš se ale i rozčílit, například při tréninku nebo zápase?
Tak to možná jenom v kabině (směje se) Jakmile se jde na hřiště, tak je všechno jinak. Nerad prohrávám i při sebemenší hře na tréninku natož v zápase.
Ve druhém kole jara sis v Lubech nešťastně způsobil zranění. Můžeš nám popsat, co se stalo a jak k tomu došlo?
Stalo se to při hlavičce. Protihráč couval do souboje, já tam byl však o vteřinu dříve, odehrál míč a došlo ke střetu hlava na hlavu. Bezprostředně poté jsem tam ,,nic” neměl, tak jsem poslední minuty dohrál. Po příchodu do kabiny jsem už však neviděl na jedno oko a v nemocnici mi pak řekli, že mám zlomenou podočnici i jařmo. (Foto v přiložené galerii)
Údajně se tě v čekárně ujali 3 “MUDRcové”, kteří nejlépe věděli, co s tvým zraněním dělat. Je to pravda?
Přesně tak! (směje se). Tím vrchním samozvaným chirurgem byl Pavel Fořt, který byl velmi odhodlaný mi ,,ulevit od bolesti” a ten monokl mi říznout! Asistujícími pak byli Václav Hinterholzinger s návrhem zamáčknutí a Jakub Křehlík, který mi prvotně při odchodu z hřiště na otázku ,,Mám tam něco?” odvětil: ,,Nic tam nemáš, prosím tě. Nebreč!”. Ani ne pět minut poté mě sám vezl do nemocnice.
Vznikla po tvém zranění nějaká přezdívka nebo vtipná poznámka?
Samozřejmě, jak jinak, že?! Ještě v kabině ze mě byl Rocky Balboa, večer navíc ukázka Žihadlové ,,kledby” z Harryho Pottera (doslovný Reného přepis (směje se)). Poté co jsem si nechal udělat ochrannou masku, tak už jsem byl Zorro.
Takže teď hraješ s ochrannou maskou? Jaké to je?
Už ne! Po obdrženém gólu minulý týden v Horšáku jsem ji vzteky zahodil pryč a hrál bez ní. Tolik asi k mojí zmiňované ,,klidné” povaze. Svůj účel splnila, ale samozřejmě to nebylo ono. Zhoršené periferní vidění, nosem se skoro nedalo dýchat a každou hlavičku jsem cítil v po celém obličeji.
V sobotu vás čeká, můžeme-li to tak nazvat, zápas o první místo. Jak moc ve je tvých očích důležité tento zápas zvládnout?
K tomuto zápasu spěla celá jarní část, takže za mě je to jeden z těch nejdůležitějších! Na podzim jsme souboje s lídry tabulky nezvládli, o to víc se snažíme nyní. Minulý týden jsme v Horšovkém Týnu ukázali, co dokážeme. Teď je jen na nás to potvrdit i tuto sobotu a skončit na první příčce!
Kdyby zápas s Kolovčí dopadl remízou, měli byste jistotu postupu, v případě výhry pak dokonce vítězství v soutěži. Už jsou v plánu nějaké velkolepé oslavy? Byl bys jedním z lídrů? Popřípadě kdo jiný?
Oslavy plánujeme stejně tak jako každý jiný tým v podobě ,,dokopné”, takže je na co se těšit. Lídrů tady máme spoustu, takže mě bude bohatě stačit se vézt na vlně. Kormidlo určitě převezme hvězdné trio Kropáček - Kovačič - Fořt. (směje se)

Autor: Michal Kořenek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.