V Německu žijí fotbalem o něco více než u nás, vzpomíná Ondřej Kochma na své zahraniční působení
Fotbalová okresní soutěž na Prachaticku je v plném proudu a patnáctým hráčem kola se stal strunkovický Ondřej Kochma. Ondra se v rozhovoru rozpovídal nejen o své kariéře, ale také o současném postavení Strunkovic v tabulce.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ondro, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Tak samozřejmě, že to potěší. Chtěl bych poděkovat spoluhráčům, protože je to asi ve většině jejich zásluha, že hlasovali. Budu muset zase dát něco do kasy no. (smích)
Zápas se Svatou Maří jste zvládli poměrem 9:2. Čekal bys před zápasem takovýto výsledek?
Takový výsledek bych nečekal, protože je Svatá Maří třetí a tak jsem si myslel, že to bude vyrovnanější zápas. Jelikož jim ale chybělo několik hráčů ze základu a my jsme hráli dobře, tak to dopadlo takhle.
Díky tomuto vítězství a ztrátě Dubu jste stáhli bodový rozdíl mezi vámi na tři body. Bude to podle tebe boj o první místo až do konce sezony?
Myslím, že to bude boj až do konce. Hodně napoví zápas u nás s Dubem.
Teď už ke tvojí kariéře. Jak vzpomínáš na své začátky?
Tak na svoje začátky vzpomínám velmi rád. K fotbalu mě přivedl můj táta, jak už to tak bývá, který mě i trénoval až do dorostu. Nejdříve začal hrát můj brácha a pak já. Začal jsem asi v šesti letech a vydrželo mi to až do teď, protože fotbal mě pořád baví a asi i dlouho ještě bude.
Většinu své fotbalové kariéry jsi spojil s prachatickým Tatranem. Máš nějaký oblíbený moment z Tatranu?
Tatran je můj mateřský klub a těch hezkých vzpomínek tam je spoustu. Že bych měl ale nějaký určitý oblíbený moment, to ne.
Zahrál sis také v Německu. Jak na tuto zkušenost vzpomínáš?
Byla to určitě dobrá zkušenost. Strávil jsem tam dva roky a u toho jsem tam i jeden rok pracoval. V Německu žijí fotbalem o něco více než u nás.
V roce 2022 přišel tvůj přestup sem do Blaníku. Co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?
Ve Strunkovicích jsem už hrál, když mi bylo kolem dvaceti let, takže jsem to tam už znal a věděl jsem, do jakého prostředí jdu. Volal mi vedoucí mužstva jestli to tam nechci zkusit zase, tak jsem řekl, že jo. Jsou to s Tatranem takový moje dva kluby. Mají ostatně oba ve znaku žlutozelenou barvu, tak tím to asi bude. (úsměv)
Teď už k víkendu. Jaký očekáváš zápas v Horní Vltavici?
Myslím, že to jsou pro nás povinné tři body, ale je to fotbal, stát se může všechno.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký jiný koníček, kromě toho fotbalového?
Mám rád obecně sport, dobrou hudbu, posezení s kamarády a tak.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.