Jakube, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuju za gratulaci a velké poděkování všem, kteří mi zaslali hlas. Příspěvěk do kasy jednoznačně bude, spoluhráči v čele s pokladníkem si budou určitě něco nárokovat. Otázkou je, co to bude, jelikož náš tréňa není příznivcem tradiční bedny do autobusu, tak to budu asi muset smáznout něčím jiným.
Sledoval jsi hlasování? Kdo tě podpořil v tom, že jsi vyhrál?
Na hlasování jsem se díval v úterý po tréninku při službě v klubovně, bylo to vyrovnané. Myslím, že hlasovali hlavně spoluhráči a ve středu asi zabrali. Řekl bych, že se hlasy nejlíp zasílají z harvestoru a jaderné elektrárny.
O víkendu jste porazili Želetavu. Jak bys zápas popsat?
Želetava je náš tradiční soupeř, vzájemně se známe. Mají tam hodně šikovných kluků, kteří umí rozhodnout zápas. První půle patřila nám a podařilo se nám jít do vedení, kdy se prosadil z těžké pozice náš jarní snajpr Václav Říha (jakmile mu to cinká, nekouká doleva doprava a sází tam jeden za druhým). Po přestávce jsme chtěli vedení potvrdit a uklidnit hru, což se bohužel nepovedlo a Želetava kousala až do konce, který byl nakonec šťastný pro nás.
Bylo ti v nějaké situaci opravdu horko?
Nejblíž vyrovnání byla Želetava při situaci, kdy Aleš Pacas netrefil odkrytou bránu. Tam trochu horko bylo.
Želetava je celou sezonu venku neškodná a dostává debakl za debaklem. Čím to bylo, že s vámi sehrála tak vyrovnaný zápas?
Kluci z Želetavy u nás odehráli dobrý zápas, byli soustředění a koncentrovaní. Nám se nepodařilo odskočit a byl to boj až do poslední minuty. Myslím že v I. A nenajdete slabého soupeře. A že se jim venku nedaří, takové sezony zkrátka bývají.
V dalším kole jedete do Koutů. Co od zápasu čekáš?
Tak to bude další zkouška naší odolnosti, jak psychické tak fyzické. Očekávám bouřlivé prostředí, vyhecovanou atmosféru, je potřeba zachovat klidnou hlavu a pohlídat si střelce Havelku a neudělat penaltu, jelikož domácí matador Růžička je proměňuje nekompromisně.
Místo v sestavě ti nabídl červenou kartou Karel Klubal. Máš v plánu ho ještě pustit zpět do brány?
Před zápasem s Dukovany Kája povídal, že by si potřeboval odpočnout, a že se ještě musí domluvit s kamarádem panem Fryčem, jak to udělají, jelikož oba mají v nedalekých Popovicích rodinné vazby. Nakonec je z toho odpočinek na 2 zápasy, tak snad to Kájovi bude stačit.
Nenárokoval si post brankáře zaskakující Busta?
Je pravdou, že Kája Busta je momentálně na brankářské hrušce, ze které ho asi jen tak nesundáme. Na předzápasovém tréninku mi hned uděloval cenné rady, jak se chytá správně balon. Kdyby ještě chytil penaltu, tak to s ním nevydržíme už vůbec. Ale abych uvedl taky nějaké historické zápisy šebkovických brankářů z pole, tak gól Káji Klubala z pozice útočníka do sítě Štěpánova je taky legendendární a o mojí nahrávce na vyrovnávací gól do sítě Měřína nebo gólu do sítě Hartvíkovic se snad ani nebudu rozepisovat
Prakticky celou kariéru hraješ za Šebkovice. Byl jsi někdy na odchodu?
V žácích jsem hrával za BOPO Třebíč (pamětníci budou znát) a jinak jen v Šebkovicích. Na jeden odchod se chystám, bude to do týmu fotbalového důchodu, kde už je řada mých spoluhráčů z mládí, ale snad to ještě nějakou chvíli potrvá, než tam přestoupím.
Jaký je tvůj oblíbený tým?
Nejoblíbenější samozřejmě Šebkovice a ve světě AC Milán a Bayern Mnichov.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Začal jsem v minulém tisíciletí, konkrétně v roce 1993, když se v Šebkovicích dala dohromady přípravka. Trenéři tenkrát přišli do školy a jen řekli, že bude trénink a byli jsme tam všichni.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Krásná hra, která je součástí mého života se vším co k němu patří – výhry, prohry, náš oddíl, naše hřiště, náš autobus, plno zážitků na hřišti i mimo něj – to všechno mi fotbal dal.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Perfektní věc! A velké díky za Vaši práci!
Největší kliďas týmu:
Tak klidného hráče jako je Tomáš Bílek by chtěl mít ve svém mužstvu každý trenér.
Největší srdcař týmu:
Myslím, že srdce nás všech bije pro Šebkovice.
Největší bavič týmu:
Dobrou atmosféru dělají hráči Kája Klubal, Štěpán Dvořák, Matýsek a když si vezme do ruky kulečníkové tágo umí pobavit i Tomáš Kotačka.
Nejrychlejší hráč týmu:
To je určitě náš Baťa.
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:
Tady je to Vojta Němec a jednou, když se do toho opřel Vašík, tak mě vezli na pohotovost s vykloubeným malíčkem.
Děkuji za rozhovor.
Taky děkuji!