Výkon v brance? Bohužel to už není jak zamlada, říká s úsměvem Jan Kadlec
Prvním jarním hráčem kola se stal brankář Dubu Jan Kadlec, který se v rozhovoru rozpovídal nejen o svém fotbalovém životě, ale také o tom, co má kromě fotbalu na světě nejradši.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Honzo, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola okresní soutěže. Co na to říkáš?
Moc děkuji všem, vážím si toho.
Kdo myslíš, že má na tomto vítězství v hlasování největší podíl?
No tak to vím jasně, moji spoluhráči. Určitě se hodně snažili, aby něco přibylo do kasy. (smích)
Šlágr kola jste zvládli poměrem 3:2. Co utkání proti Strunkovicím podle tebe rozhodlo?
Že jsme dali o gól více, než soupeř. (úsměv) Vlastně jsme si to zkomplikovali sami, naší nedůrazností a zbytečně jsme dvakrát inkasovali.
Převedl jsi několik důležitých zákroků, které pomohly k výhře. Jak osobně si ale s tvým výkonem spokojen?
Stále je co zlepšovat, bohužel to už není jak zamlada.
Na prvním místě šestibodový náskok. Důležité bude tedy rozhodně nepolevit, souhlasíš?
No to rozhodně, jakékoli zaváhaní nás může mrzet a Strunkovice na to čekají.
Teď už ke tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl?
Rodiče, nějaké kroužky dítě potřebuje a fotbal byl jasný.
S fotbalem si začínal ve Vlachově Březí. Jak na tyto začátky vzpomínáš?
Tak určitě hezky. Klidně bych se do těch let vrátil. (úsměv)
Následně si poté zamířil do Předslavic. Co k tomuto přestupu vedlo?
Nechtěl jsem jít do dorostu a ani chytat. Chtěl jsem hrát, a ještě jsem si vlastně chtěl zkusit i jiný okres. Takže od patnácti let jsem hrál stabilně s muži a bylo to fajn. Dost mě to zocelilo.
V roce 2016 došlo následně na přesun do Šumavských Hoštic. Jak na období v Hošticích vzpomínáš?
Tam jsem musel. Můj šéf tam hrál, tak nebylo úniku. (smích) Když zjistil, že jsem chytal, tak bylo rozhodnuto. Jinak parta výborná a tímto kluky zdravím.
Poté došlo na přesun do Dubu, který ale obnovil tvojí registraci před letošním ročníkem. Proč ses rozhodl s fotbalem na tuto dobu skončit?
Bylo dost vleklých zranění, ale hlavně kvůli rodině. Rekonstruovali jsme s manželkou rodinný dům, mimčo na cestě a pak další. (úsměv)
Co vedlo k návratu?
Asi Václav Novák. Už není nejmladší, promiň Venco, a dlouho se zotavuje. Musel jsem mu pomoci. (smích)
Teď už k víkendu. Čeká vás Horní Vltavice, jaký zápas očekáváš?
Musíme si hrát svoje. Nepodcenit soupeře, nedělat laciné chyby. Bohužel máme hodně zraněných, ale na to se nemůžeme vymlouvat.
Poslední otázka. Jaké máš ještě koníčky kromě toho fotbalového?
Nejvíce času, kromě rodiny, dávám hokeji, ve kterém také chytám. Mimo jiné mě baví i pinčes a pokud se najde čas, tak i rybaření.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.