Adam Kašpar: Jsem ale rád, že jsme to týmově zvládli a vyhráli utkání
Strunkovický brankář Adam Kašpar podává dobré výkony každé kolo v dresu Mexika a tentokrát se dočkal i ocenění hráče kola. Rozhovor s Adamem přinesl ohlédnutí za zápasem strunkovické rezervy, ale také pohled do jeho kariéry.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Adame, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola okresní soutěže. Co na to říkáš?
Jelikož je to poprvé, co jsem tuto anketu vyhrál, moc mě to potěšilo. Tímto bych chtěl poděkovat za veškeré hlasy.
V sestavě kola ses objevil podruhé v řadě. Čekal jsi, že vyhraješ už na druhý pokus?
Trochu jsem v to doufal, když to minulé kolo nevyšlo.
Kolik tě tato výhra bude stát?
To přesně nevím, ale něco to stát určitě bude.
Zápas proti Horní Vltavici jste zvládli poměrem 8-1. Byl tedy týmový výkon bezchybný?
Bezchybný výkon to zcela nebyl. V prvním poločase jsme měli spoustu zkažených přihrávek a nebylo to úplně ono. Druhý poločas jsme se zlepšili, ale nějaká chyba tam byla. Chtěl bych ještě vyzdvihnout výkon soupeře, který hrál nad moje očekávání dobře, nebylo to pro nás lehké.
Ty sám jsi předvedl mnoho dobrých zákroků a několikrát jsi kluky podržel. Těší tě víc dobrý výkon, nebo bys radši udržel nulu?
Dobrý výkon mě těší, ale obdržená branka mě samozřejmě též mrzí. Jsem ale rád, že jsme to týmově zvládli a vyhráli utkání.
V tabulce jste zatím na druhém místě o tři body za Dubem. Co říkáš na letošní kvalitu okresní soutěže?
Řekl bych, že se kvalita soutěže od minulé sezóny moc nezměnila.
Teď už ke tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě přivedli kamarádi ze školky, a když vznikl ve Strunkovicích tým mladší přípravky, tak mě tam rodiče přihlásili.
Tvoje první fotbalové krůčky přišly sice v Lažišti, ale hned po roce ses stěhoval do Strunkovic. Pamatuješ si na to, proč k tomuto přesunu došlo?
On to úplně přesun nebyl, protože byly Strunkovice spojené s Lažištěm, takže se jednalo pouze o ,,papírový“ přesun.
Ve Strunkovicích jsi strávil krásných pět let. Máš nějakou oblíbenou vzpomínku?
Rád vzpomínám na turnaj ve Zdíkově, kde jsme se mohli porovnat se zahraničním soupeřem. Dále rád vzpomínám na to, že jsem se dostal díky svým výkonům do okresního výběru.
Následně jsi další svojí fotbalovou část života spojil s Vitějovicemi a Netolicemi. Bereš tuto dobu jako tu zatím nejzajímavější?
Z hlediska mládežnického fotbalu ano, protože jsme s Netolicemi hned v mé první sezóně postoupili do krajského přeboru dorostu.
V roce 2021 ale došlo na tvůj návrat sem do Mexika. Kdo v něm hrál největší roli?
Velkou roli v tom hráli moji rodiče a Petr Kortus. Roli v tom hrálo taky dojíždění na tréninky. Přibližně půl roku před přestupem jsem už s klukama trénoval, a tak vznikl návrh vrátit se zpátky domů a jsem za to šťastný.
Teď už k víkendu, čekají vás Zbytiny. Jaké utkání očekáváš?
Utkání nebude tak lehké, jako při prvním střetu, ale očekávám vítězný konec.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký jiný koníček kromě fotbalu?
Rád si s kamarády zajdu zahrát basket a také rád trávím volný čas s rodinou.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.