Snad jsem se nevystřílel a ještě nějakou branku přidám, usmívá se Alexandr Kravčenko
Pět branek dokázal o víkendu nasázet Alexandr Kravčenko, který tak řídil výhru Dubu nad Zbytinami. Hráč kola se v rozhovoru rozpovídal nejen o povedeném utkání, ale také o tom, co k přestupu do modrobílých barev vedlo.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Sašo, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola okresní soutěže. Co na to říkáš?
Děkují všem, co si udělali čas a poslali mi hlas. Jelikož to byla moje první vyhraná anketa, tak mě to hodně potěšilo.
Bude částka za vítězství v anketě větší, než za pět vstřelených branek?
Ano, náš pokladník mi to připomínal každý den, co se spustilo hlasování. (smích)
Zápas proti Zbytinám jste zvládli poměrem 6-2. Byl výkon týmu bezchybný?
Nějaké chyby tam byly. Dlouho se nám nedařilo proměnit šance, co jsme měli, ale naštěstí jsme tu smůlu prolomili. Musím kluky pochválit, že když jsme dostali gól na 2:1, tak jsme se nesložili a ukázali sílu týmu.
Vstřelil jsi neuvěřitelných pět branek. Jaké byly tvoje první pocity, když zápas skončil?
Samozřejmě, že jsem měl obrovskou radost a přemýšlel jsem, kdy naposled jsem dal pět branek a bylo to asi v dorostu. Hlavně mě těšilo, že jsem tak to výrazně pomohl týmu k vítězství.
Pro tebe to navíc byly první branky po přestupu. Jsou tedy ještě cennější, než by si člověk na první pohled myslel?
Mrzí mě, že na první branky po přestupu jsem čekal tak dlouho. Snad jsem se nevystřílel a do konce sezóny ještě nějakou branku přidám. (smích)
Jak už jsme zmínili, před letošní sezonou jsi přestoupil z Vlachova Březí do Dubu. Co vedlo k tomuto přestupu?
Kapitán týmu Vafel (Pavel Friš ) mi jednou říkal ať si jdu zahrát na pouťák za Dub, že jich je málo. Tak jsem souhlasil a šel jsem si to zkusit. Po turnaji jsme si sedli na pivo a řekli jsme si, že by to nebylo špatné hrát v jednom týmu, že by to mohlo fungovat a jelikož v týmu je taky můj bratr Tolča, tak by byla paráda si zahrát po dlouhé době spolu. Takže k přestupu mě hlavně vedlo zahrát si s bratrem a se spoustu dalších hráčů z týmu, co s nimi chodím do práce.
Předchozí roky jsi strávil jen ve Vlachově Březí. Kdo tě k fotbalu přivedl?
K fotbalu ve Vlachově Březí mě přivedli kamarádi ze základky a právě už zmiňovaný bratr, který začal hrát dřív, než já za Kozlíky.
Máš nějaké oblíbené vzpomínky na Kozlíky?
Na Kozlíky mám spousta dobrých vzpomínek a nejoblíbenější je postup zpátky do 1.B třídy. Tím bych chtěl poděkovat všem z týmu Vlachovo Březí, kdo se na tom podílel a přeji spoustu dalších fotbalových úspěchů.
O víkendu vás čeká zápas na Borové Ladě. Jaké utkání očekáváš?
Pokud si dobře pamatuji, tak na Borovce jsem ještě nehrál. Každopádně to nebude nic lehkého. Musíme potvrdit naší formu a pokud vstřelíme první gól, tak určitě vyhrajeme.
Na prvním místě máte tříbodový náskok. Čekal jsi osobně, že budete takto vysoko?
Upřímně jsem čekal, že budeme hrát v horní části tabulky, ale že budeme vést soutěž o tři body, tak to jsem mile překvapen. (smích)
Poslední otázka. Máš ještě nějaké jiné koníčky kromě fotbalu?
Když mám čas a není zrovna fotbal, tak se rád projedu na kole.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.