Vždycky jsem byl v Mexiku spokojený a nebyl důvod jít jinam, hlásá Michal Jílek

Strunkovice ovládly nejen zápas rezerv, ale i hlasování o hráče kola. Dvougolový střelec Michal Jílek prožívá opět parádní rok a v rozhovoru se rozpovídal o jeho znovu zrozené kariéře, ale i o tom, jak to v týmu šlape.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Michale, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš.
Chtěl bych poděkovat všem, kdo pro mě hlasovali. Hlavně klukům z kabiny, kteří na tom mají velký podíl.
Už se ti kluci z týmu ozvali ohledně pokuty za vítězství?
Zatím ne, ale pokuty jsou vypsané a věřím, že pokladník se určitě nezapomene připomenout.
Zápas ve Strunkovicích byl bojovný a nakonec z vašeho pohledu i se třemi body. Jak bys tedy hodnotil zápas proti rezervě Březí.
Zápas to byl těžký, už z pohledu prvního poločasu, kdy jsme dělali dost chyb. I přesto jsme dokázali dát první gól. Druhý poločas nám herně vyšel lépe, ale šance jsme neproměňovali. Podařilo se nám ale navýšit na 2:0 a to nás dostalo trochu do pohody. Po chybě jsme sice gól inkasovali, ale i tak jsme v závěru branku vstřelili a výsledek 3:1 je super.
Ty sám jsi v zápase vstřelil dvě branky. Mohl jsi vsítit hattrick, nebo to už bylo nad tvoje síly?
Tak sám jsem je rozhodně nevstřelil, je to zásluha celého týmu. Já už to jen uklidil do sítě. Hattrick na kopačkách určitě byl, ale dost šancí neproměním a břevno tam zvoní ještě teď. (smích)
V tabulce střelců jsi na druhém místě. Určitě ale myslíš na ty nejvyšší místa, že?
V této soutěži člověk může myslet na příčku nejvyšší, ale podle výsledků, kdy kolikrát je člověk schopen nastřílet tři až pět branek za zápas, je pozice v tabulce dost proměnlivá a dost zápasů je ještě před námi.
Teď půjdeme k tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl.
Popravdě to nedokážu říct. Pamatuju si až začátky kariéry za přípravku, ale kdo mě k fotbalu přivedl to nedokážu říct. Možná nejspíš na základě kamarádů ve škole.
Podle systému FAČR ti byla 2016 zrušená registrace. Fotbal ti už nedával to, co dříve?
Fotbal jsem hrál od přípravky až do přechodu z dorostu do mužů. Při dorostu jsem jezdil pomáhat mužům a v té době se u nich vystřídalo dost trenérů, a jelikož mě určité věci nenaplňovaly a přestávalo mě to bavit, tak jsem fotbalovou kariéru přerušil.
Po tříleté pauze jsi opět naskočil do fotbalového kolotoče. Kdo hrál při návratu největší roli?
Pauza byla delší bych řekl. Registraci zrušili na základě přechodu online registrací a já v té době už nějaký ten rok nehrál. Pro návrat hrála největší roli parta. Kluci, kteří B-tým zakládali, byli to totiž hráči z týmu mužů, když jsem kariéru přerušoval.
Celý svůj život jsi strávil ve Strunkovicích. Jak na tento fakt pohlížíš a bereš Mexiko jako srdeční záležitost?
Vždycky jsem byl v Mexiku spokojený a nebyl důvod jít jinam. Dneska už to jako srdeční záležitost beru.
Teď k víkendu, ve kterém změříte síly s Borovou Ladou. Jaký zápas očekáváš.
Jedeme hrát na Borovku a nehraje se nám tam nikdy moc dobře. Bude to těžký zápas, ale doufám, že tři body přivezeme.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký koníček kromě fotbalu?
Jsem dost sportovně založený člověk, takže těch koníčků je dost a občas to všechno zvládnout dohromady je dost těžké. Ale v pauze od fotbalu mi nejvíce k srdci přirostl požární sport.

Autor: Václav Plachta

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.