Hráč kola Matěj Milar: Pokud budeme hrát tak jako s Jistebníkem pořád, nemám o náš tým vůbec strach.

Děkuji. Za vítězství v anketě jsem určitě rád a děkuji všem, kteří mi dali nějaký ten hlas a podpořili mě.

Popravdě mně vždycky po zápase dělá problém si vzpomenout na dané situace ze zápasu, ale naštěstí se ty zápasy natáčejí (úsměv). Tak první branka padla z toho, že jsme na naší polovině rozehrávali přímý kop a Péťa Stýskala dal dlouhý míč na roh soupeřovy šestnáctky, kde si to Tomáš Kopčo zpracoval, nahrál mi pod sebe a já jsem přetlačil míč přes obránce a zakončil jsem to k pravé tyči. No a druhá branka, na té má obrovský podíl Lukáš Kubásek, který vlastně vybojoval míč na naší polovině, potom si ještě povodil jednoho hráče a přesnou přihrávkou do běhu mě našel. Já jsem už jen uklidil míč po pravici brankáře.

Zápas s Jistebníkem bych hodnotil velice kladně, čekal jsem, že na nás vběhnou a budou nepříjemní a běhaví, ale my jsme od začátku zápasu udávali tempo hry a drželi míč na kopačkách. Vypracovali jsme si nějaké šance a 2 jsme dokázali proměnit. Jistebník mohl maximálně ohrozit ze standartních situací, kterých si za první poločas vypracoval asi 10, ale naši obránci vše ustáli a odhlavičkovali. Do druhého poločasu jsme šli s nasazením přidat ještě nějaké branky, což se povedlo, ale v posledních 15 minutách jsme si mysleli, že o vítězství přijít nemůžeme a přestali jsme hrát. Jistebník nás potrestal dvěma rychlými góly a my znervózněli. Naštěstí góly už vstřelili před samotným závěrem a já jsem poté přidal ještě jednu branku.

Do zápasu jdu vždycky s tím, že zápas chci vyhrát a jestli dám nějakou tu branku tak to už je jen plus. Abych ale nezapomněl, na této statistice se podílí určitě celý tým. A jestli se považuji za střelce tak celkem i ano, už od mala mi to tam takzvaně padá. (úsměv)

K fotbalu mě přivedl můj otec, už od mala mi vnucoval míč a já jsem za to teď opravdu rád. S fotbalem jsem začínal ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde jsem strávil hezkých 16 let.

Za svůj největší úspěch považuji postup s Frýdlantem do MSFL, ve které jsem následně na podzim nemohl hrát kvůli operaci kolene. Na jaře jsem už byl celkem fit, a tak jsem si nějaké ty třetiligové starty připsal.

No tak převážně mě k tomu vedlo to, že tam znám kluky, se kterými jsem hrával v dorostu a žácích. Šel jsem sice o 4 soutěže níže, ale je v tom více aspektu, které Vám nebudu prozrazovat.

Studuji na Bezpečnostně právní akademii v Michálkovicích a budu letos dělat maturitu, jelikož mi to minulý rok operace neumožnila.

Cíle týmu jsou samozřejmě ty nejvyšší. Zápas od zápasu naplno bodovat a pohybovat se v horních patrech tabulky. Minulý zápas v Odrách to bohužel nevyšlo, jelikož první poločas nám opravdu nevyšel, ale vzchopili jsme se a s Jistebníkem to bylo o něčem jiném. Pokud budeme takový fotbal hrát pořád, tak nemám o náš tým vůbec strach.

Léto jsem převážně trávil se svými kamarády, se kterými jsme podnikali různé výlety a samozřejmě se svou rodinou.

Můj cíl je v prvé řadě udělat maturitu a potom si najít nějakou práci, která mě bude naplňovat a bavit.

Já také děkuji a přeji všem hodně zdaru a síly.