Jsem strašně rád, že mě kluci přijali mezi sebe, říká s úsměvem Miroslav Kašpar
Okresní soutěž na Prachaticku sice skončila již minulý víkend, ale v týdnu jsme vás ochudili o rozhovor s hráčem kola. Strunkovický Miroslav Kašpar ive svém věku hraje fotbal pořád rád a v rozhovoru se rozpovídal o své kariéře, ale i o sezoně strunkovické rezervy.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Miroslave, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáte?
Dost mě to popravdě překvapilo, i vzhledem k mému věku. V soutěži jsou mnohem lepší hráči, než jsem já. I tak ale děkuji všem.
Váš spoluhráč Roman Kašpar v rozhovoru uvedl, že pokuty v týmu nemáte. Koupíte ale i tak klukům aspoň něco?
Už jsem dostal od nich najevo, že to nebude levné. Vypadá to na sud. (smích)
Zápas ve Vlachově Březí jste zvládli poměrem 6-0. Jak byste popsal zápas z vašeho pohledu?
Nebyl to moc fotbalový zápas a hlavně díky hodně neregulérnímu terénu, který zavinil déšť. Domácí byli víceméně v jedenácti lidech a po zranění museli dohrávat v deseti.
Ohledně těžkého terénu. Vy sám byste utkání raději zrušil?
Osobně bych to určitě nehrál, těžko říct. Osm let jsem sám pískal okres za dob vedení Kapuscinského a tohle bych nepovolil. Tady jde akorát o zranění, které se bohužel ve Březí stalo.
Za strunkovickou rezervu hrajete sice pravidelně, ale do brány jste se postavil teprve podruhé letos. Bývá pravidlem u vás, že kvůli absenci hráčů chodíte do branky právě vy?
Ano, přesně tak. Když je Míra Turků, tak chytá on, jelikož dřív pravidelně chytal. Míra ale chyběl, tak to zbylo na mě a po desítce na Borovce to tentokrát aspoň bylo za nulu.
V okresní soutěži jste nakonec obsadili čtvrté místo. Jste s tímto výsledkem spokojený?
Já osobně jsem spokojen a myslím si, že i kluci kabině jsou spokojení. S týmy v popředí jsme hráli dobrý fotbal a v soutěži mě osobně překvapilo Svaté Maří, které i přes porážky v závěru skončilo třetí.
Teď půjdeme k vaší kariéře. Stránky FAČR uvádějí, že jste s fotbalem začínal tady ve Strunkovicích. Je to pravda?
Ano, je tomu tak.
Kdo vás k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě přivedl můj táta, který tu též hrál řadu let. Dá se říct, že jsou Strunkovice takový „rodinný“ podnik Kašparů. (smích)
Další a poslední zmínka na FAČR je roční hostování ve Vitějovicích. Jak k tomuto přesunu došlo?
Ve Strunkovicích se některé věci nedohodli a bylo to tu složité, proto tak došlo k tomuto hostování.
Zpátky do současnosti. Budete s fotbalem i nadále ve svém věku pokračovat?
Prvně bych chtěl říct, že jsem strašně rád, že mě kluci přijali mezi sebe. V mých letech si s nimi opravdu rozumím a hraní takhle pro zábavu mě s nimi baví. A abych odpověděl na otázku, tak klukům jsem slíbil, že budu hrát minimálně do padesáti, tak snad mi to zdraví k tomu vydrží.
Teď se od rezervy přesuneme k A týmu Strunkovic. Co říkáte na třetí místo?
Osobně jsem byl na třech zápasech, ale řekl bych, že kádr by potřeboval ještě nějakou zkušenost, která by velela kabině. K soutěži samotné bych řekl jen to, že se dva prali a třetí potichu přiblížil.
Máte určitě na mysli Roudné, které na jaře předvádí neuvěřitelné výkony?
Ano a řekl bych, že to je zasloužený postup. Zázemí tam je ideální a fotbalově to bylo taky dobré od nich, co jsem mohl vidět. Teď ještě na to navázat v kraji.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.