Budeme se rvát do poslední chvíle o druhé místo, přiznal Lukáš Grulich, hráč kola, který dobrým výkonem ozdobil svůj návrat na krajské pažity po více než roční pauze.

Překvapivé, ale potěšující. Kluci v kabině už vtipkují, tak něco hodím do kašičky

Nedostal.

Taťka mě k fotbalu přivedl v 6ti letech.

Já jsem byl v Jičíně jenom na rok, byl to poslední rok dorostu a potom jsem se normálně podle domluvy vrátil zpátky.

Stalo se to hrozně rychle, šla kolmá přihrávka na soupeře, já sem se ji snažil zachytit, nějak sem se zachytil o trávu nohou a už se mi koleno převrátilo a už sem věděl, že je zle.

Každopádně po vyšetření v nemocnici to vypadalo jen na natažené vazy, takže po měsíci jsem začal letní přípravu. Kde mi ale jednou na tréninku v koleni luplo, do 14 dni jsem šel na sál, s tím, že mam prasklý meniskus, což se potvrdilo. K tomu jsem měl ale i přervaný přední zkřížený vaz a zlomenou chrupavku na stehenní kosti. Jelikož to bylo komplikované, tak mi to nemohli udělat najednou, takže v půlce října jsem šel na druhou operaci na plastiku vázu. 3 týdny po operaci jsem začal s rehabilitaci, ke které jsem přistoupil zodpovědné. Dvakrát denně cvičení + rotoped. Po 3 měsících začala zimní příprava, kterou jsem začal absolvovat. Někdy individuálně, někdy s klukama. A od té doby jsem trénink co trénink postupně přidával, co mi to dovolilo.

Začal jsem hodně číst, takže pár knížek padlo.

Jak jsem říkal, od začátku přípravy, jsem nevynechal ani jeden trénink a ani zapas samozřejmě, takže vítáni nebylo potřeba.

V první řadě jsem ještě neměl vůbec hrát, potom mi trenér říkal, že půjdu aspoň na lávku a nakonec jsem začal ze základu. Na přemýšlení nebylo ani čas.

Tak hlavní bylo se nezranit, což se povedlo. Jinak sem se snažil plnit nějaké pokyny od trenéra, když zvážím, že to byl první zapas po takové dlouhé době, tak spokojený mužů být. Jenom škoda, že ten návrat nebyl bodový.

Rozbor zápasu bude až v pátek. Zatím jenom mezi řečí řekl, že to bylo dobré, ale že ten pohyb není ještě takový jak býval, v čemž má samozřejmě pravdu.

Budeme bojovat a rvát se do poslední chvíle, abychom skončili druzí.

Dostat se co nejvýš, ale nejlíp s Jeseníkem. Nikam se neženu, miluju to tady.