V Rakousku je fotbal kulturní záležitostí a chodí na něj koukat celá vesnice, popisuje Pavel Friš povahu našich sousedů
O víkendu se odehrálo první kompletní jarní kolo prachatické soutěže a hráčem kola se stal i přes porážku střelec hattricku z Dubu, Pavel Friš. Ten se rozpovídal o situaci Dubu v tabulce, ale také o své bohaté kariéře.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Pavle, gratuluji k výhře v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Samozřejmě mi to udělalo radost a dobře vím, že velkou zásluhu na tom mají i kluci z týmu.
Bude tě to společně s hattrickem ze Strunkovic něco stát?
To určitě a zaplatím si to, co jsem si sám, jako pokladník, vymyslel. Za hattrick nic platit nebudu, to bych platil pořád. (smích)
Jak už jsem zmínil, ve Strunkovicích jsi vstřelil hattrick, ale nakonec jste prohráli 4-8. Co k zápasu říkáš?
Řekl bych, že zápas jsme začali velmi dobře, do třicáté minuty jsme byli lepším týmem. Bohužel jsme měli zraněné hráče, kteří i přes bolest se snažili zápas odehrát a k tomu nám ještě došly síly. Tím jsme to hráčům Strunkovic dost usnadnili.
V ročníku máš už devatenáct branek, ale Dub je až na sedmém místě okresní soutěže. Vyměnil by si svoje branky za nějaký ten bodík navíc?
Samozřejmě mě těší, že mi to tam padá, ale určitě bych všechny branky vyměnil za body.
Dokážeš si vysvětlit, proč se vám tolik nedaří?
Dostáváme hodně zbytečných gólů, za které může celý tým.
Teď ke tvojí kariéře. S fotbalem si začínal v Dubu. Kdo tě k fotbalu přivedl?
Přípravku jsem začal pod vedením pana Jaroslava Tesaře, který mě k fotbalu přivedl. I když jsem pod jeho vedením začínal v bráně. (smích)
Z Dubu si poté začal pravidelně hostovat ve Vlachově Březí a nakonec v roce 2012 z toho byl trvalý přestup. Pamatuješ si, jak k tomuto přestupu došlo?
Po dohodě s panem Holíkem a častém hostování ve Vlachově Březí jsme se domluvili na přestupu. Pan Holík mi domluvil přípravu s juniorkou Českých Budějovic, což pro mě byla obrovská zkušenost.
Ze Březí si ale zase začal hostovat ve Čkyni, následně v Prachaticích a zakončil jsi tuto pouť v Lažišti. Jak k těmto přesunům docházelo?
Do Čkyně jsem šel s cílem pomoct zachránit krajský přebor, to se první rok podařilo, ale druhý rok už ne. Poté jsem šel hostovat do Prachatic, kde byl cíl stejný. Tam se mi moc nedařilo a byli jsme po půl roce na padáka. Tak jsem šel zkusit štěstí do Lažišť, které na konci sezóny spadly z krajského přeboru. Od té doby mi kamarádi začali říkat „Štístko“ (smích)
Máš nějaká oblíbené chvíle z těchto let?
Rád vzpomínám na skvělou partu ve Čkyni.
Poté jsi odešel do Rakouska, jak k této zahraniční možnosti došlo?
Poté co jsme spadli s Lažištěm do A třídy, tak se mi začalo střelecky dařit. Když jsem měl na konci sezóny jednatřicet gólů, tak si mě všiml prostředník, který dohazuje hráče do zahraničí.
Naučilo tě něco Rakousko nového?
Viděl jsem, s jakým nasazením, obětováním a profesionalitou se dá hrát fotbal na nižší úrovni a to jak od hráčů, přes vedení, po fanoušky. Největší rozdíl je v tom, že v Rakousku je fotbal kulturní záležitostí a chodí na něj koukat celá vesnice. To se u nás jen tak nevidí. Pět set diváků na zápase, tam nebyl problém, když se hrálo derby.
Po rakouském angažmá přišel návrat domů do Dubu. Kdo hrál hlavní roli při tomto návratu?
Největší roli hrálo to, že jsem se zranil v zimní přípravě a následně jsem musel podstoupit operaci kotníku. Do Dubu jsem přestoupil, abych se rozehrál a zjistil, co mi kotník dovolí.
Zatím tvůj poslední přesun byl do Vimperka, kde jsi strávil rok a půl a pak ses vrátil opět do Dubu. Jak si se dostal do Šumavanu a máš na něj dobré vzpomínky?
Do Vimperka jsem šel, protože tam byl můj kamarád ze Čkyně Michal Uhlík, který sháněl útočníka a ve Vimperku jsem byl spokojený. Bohužel jsem toho nemohl moc odehrát z důvodu covidu. Tato pauza na mě měla vliv fyzického rázu, proto můj přestup zpět do Duba. (smích)
Teď už do současnosti. Čeká vás Borová Lada, jaký zápas očekáváš?
Bude to bojovný zápas. Vzhledem k počtu zraněných hráčů budeme rádi, když se sejdeme ve slušném počtu.
Poslední otázka. Kromě fotbalu máš nějaké koníčky?
Když mi to čas dovolí, tak si rád zajedu s klukama na ryby a v zimě zahrát hokej. Jinak mě baví veškerý sport.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.