FK Kardašova Řečice 1922

Informace o klubu

Veselého, Kardašova Řečice 37821
725059682

Z původních začátků kopané v Kardašově Řečici se zachovalo jen málo dokumentace, zápisy založeny nejsou, a tak pramenem k začátkům jsou vzpomínky a vyprávění Stanislava Studeného a Josefa Brože.

U kolébky řečické kopané stáli mladí lidé, kteří na počátku 20. let založili klub - Rudou hvězdu. Prvním předsedou Rudé hvězdy se stal Josef Rataj. Hybnou silou celého mužstva byl Antonín Adam, který hrál před příchodem do Řečice v Praze-Břevnově.

První zápas sehrála řečická Rudá hvězda s Rudou hvězdou Č. Budějovice na řečickém tržišti a skončil pro domácí prohrou 0:8. První sestavu tvořili: Prášek, Diviš , Loskot, F. Vaňač, G. Veselý, Studený, K. Vaňač, Hůla, Adam, Kukačka, Špera.

V roce 1925 se stává předsedou Rudé hvězdy Antonín Adam a do funkce jednatele nastupuje Josef Brož. V r. 1926 odchází A. Adam za zaměstnáním do Prahy, na jeho místo nastupuje na další dva roky Augustin Veselý. Ikdyž mužstvo sehrálo několik pěkných zápasů, zájem domácích hráčů postupně upadal a nakonec se přestalo hrát.

K novému oživení a zájmu o kopanou dochází, zvláště mezi mládeží, v r. 1929. Hraje se dál na místním tržišti. Sportovci hrají divadla, pořádají zábavy, ustavili i oddíl místní dívčí házené. Podle přání mladých byl založen Sportovní klub Kardašova Řečice. Většina členů Rudé hvězdy vstoupila do Sportovního klubu. Na ustavující schůzi byl zvolen předsedou Josef Brož. Ve 30. letech se hrálo většinou v této sestavě: Vojta Dušek, Josef Háva, Jaroslav Viktora, Karel Kozák, Josef Brož, Karel Vaňač, Franta Brož, Tonda Mach, Karel Špera, Ludva Legát, Rudolf Kraus.

Ze zápisu valné hromady dne 19. května 1938 se dovídáme, že předsedou klubu je stále Josef Brož. Do I.A mužstva přicházejí v úvahu hráči: Abel, Hazuka, Kotraba, Čech, Vondrášek, Žižka Fr. st., Kozák, Kazda, Polák, Bašta, Lepič, Tichý, Choc, Brož Fr., Štrobach, Veselý, Žák; z dorostu by mohli přicházet v úvahu: Douda, Adámek, Indra, Mixa, Kodým.

I.A mužstvo sehrálo v roce 1938 jen 4 zápasy, a to přátelské. 1939 měl Sportovní klub již 70 členů. V zájmu rozšíření se uvažuje o házené, odbíjené, ledním hokeji a kursu plavání. Do Sportovního klubu se hlásí řada mladých děvčat.

K posílení finanční situace se pořádají taneční zábavy, porážení máje s následnou taneční zábavou a různé jiné kulturní akce. Byl ustaven "zábavný výbor". Pokud se jedná přímo o sportovní činnost, ta již byla bohatší než v předešlém roce. I.A mužstvo sehrálo celkem 16 zápasů. Svou činnost také zahájil oddíl ledního hokeje a sehrál v sezóně 1939-40 své prvé zápasy. Zápasy sehráli Smitka, Hanus, Vondrášek, Štědrý, Šindelka, Adámek Ed., Mička, Bělohubý, Fr. Brož, V. Štěpán, Fr. Křenek, Sosna, Böhm, Kubů; v mužstvu se vystřídalo celkem 14 hráčů. Odbíjená po vybudování hřiště za hořejší fotbalovou brankou se hrála jen rekreačně, obdobně jako házená.

Roku 1940 hlásí matrikář již 83 členy. Výbor odhlasoval přihlášení oddílu do Jihočeské fotbalové župy. Hokejový oddíl sehrál 5 zápasů, skóre 17:5, 4 vyhrané, jeden nerozhodný.

Roku 1941 byl do funkce předsedy zvolen Josef Český. Do výboru byly poprvé zvoleny také ženy, zejména do zábavního výboru (Dobruna Lepičová, Marie Churáčková, Jana Kohoutová, Věra Hávová). Pořádaly se přednášky, večery písní a recitace, organizují a hrají se četné divadelní hry.

Uvažovalo se o šachovém a ping-pongovém oddílu, avšak nenašly se pro ně vhodné místnosti. Došlo k ustavení jedenáctky dorostu, ale nebyla provedena její registrace, a tak hrála jen přátelské zápasy. V roce 1941 sehrálo I. mužstvo celkem 28 zápasů s pasívním skore 117: 133. V mužstvu se vystřídalo celkem 32 hráčů. Oddíl ledního hokeje hrál v tomto roce již mistrovskou soutěž a vedl si velmi dobře. V sezóně 1941-42 sehrál celkem 17 zápasů s aktivním skore 47:43.

V roce 1943 bylo rozhodnuto rozšířit staré hřiště. Do Sportovního klubu se hlásí další mladí. V tomto roce byla činnost klubu částečně narušena odchodem některých aktivních hráčů totálně nasazených do říše.

I.A mužstvo sehrálo 40 zápasů se skore 159: 131. Nejúspěšnějším střelcem byl Jan Tyler s 57 vstřelenými brankami, Josef Mixa jich nastřílel 30, Fr. Brož 23.

Valné hromady v osvobozené vlasti 14. července 1945 se zúčastnilo 36 členů. Za hlavní úkol si valná hromada vytýčila další rozvoj tělovýchovné činnosti, rozšíření hřiště, nákup dalšího inventáře a rekvizit.

V prvním výboru po ukončení války byli: Č. Marek, J. Chmel, V. Mašek, VI. Adámková, Fr. Frolík, Zd. Zahradník, J. Podhrázský, K. Polák, V. Štěpán, Fr. Šafránek, J. Tyler, Ferd. Douda, Zd. Adámek, K. Boček, J. Kopenec, M. Kadlec, L. Vlk a L. Tůma.

Na počátku února 1946 byl uspořádán Společenský ples. Čistý výtěžek 2 500,- Kčs byl dán jako základní fond pro rozšíření hřiště. Další finance měly být získány bezúročnými půjčkami klubu. Dne 9. března přichází do vedení klubu nový předseda Antonín Hejda. Tehdy také přednesl svůj návrh na úpravu hřiště ing. V. Vondrášek, rozpočet činil kolem 25 000,- Kčs.

Práce na stadiónu začaly. Prováděli je najatí dělníci. Do práce se zapojili každodenně dobrovolní brigádníci. Pomoc byla taková, že dne 9. Května 1946 mohl být stadión slavnostně otevřen. I po slavnostním otevřeni stadionu se pokračuje v jeho rozšiřování a oplocování. Po odchodu dosavadního předsedy Ant. Hejdy z Kardašovy Řečice 16. září 1946 se ujímá předsednictví do konce volebního období MUDr. Josef Kafuněk.

První zápas se hrál v r. 1946 24. března a až do otevření stadiónu se hrálo na cizích hřištích. První zápas na nově otevřeném stadiónu se hrál 9. května s SK MAS Sezimovo Ústí s výsledkem 3: 11 v sestavě: Peyrek, Z. Adámek, F. Douda, K. Boček, F. Smitka, Zd. Havelec, J. Korbel, V. Mašek, F. Brož, J. Tyler, J. Pražma.

Valná hromada 16. ledna 1948 dává důvěru novému výboru ve složení: Jar. Korbel, V. Maršík, Fr. Čech, V. Čížek, Fr. Frolík, Fr. Smitka, Jos. Kolesa, Jos. Vodička, Jiří Polák, Jan Podrázský, K. Němec, V. Janů, Fr. Bubeník, Jiří Hlaváč, Zd. Adámek.

V roce 1948 zaniká Sportovní klub Kardašova Řečice a je zapojen do Tělovýchovné jednoty Sokol Kardašova Řečice. Oddíl kopané však pracuje dál po své linii, stará se však nyní již jen o kopanou. Ve funkci předsedy zůstává í v roce 1949 Jar. Korbel. V r. 1949 sehrálo I.A mužstvo celkem 17 zápasů.

V r. 1949 se začalo s plněním disciplin Tyršova odznaku zdatnosti. Dne 4. prosince 1950 byla TJ Sokol přejmenována na ZSJ Logarex. Do výboru přistupují též členové z řad zaměstnanců n.p. Logarex, závodu v K. Řečici. V tomto roce byl oddíl kopané zařazen do II. třídy jindřichohradecké, kde sehrál mistrovskou soutěž a umístil se z 10 účastníků na 9. místě.

V 1951 na jaře odchází předseda Jar. Korbel služebně do Č. Budějovic, jeho místo zaujímá do 21.8. VI. Peterka a poté nastupuje do funkce vedoucího oddílu a zůstává v ní sedm let Miroslav Buchar. V r. 1951 bylo sehráno 24 zápasů. O řečické pouti v r. 1952 byl sehrán první ročník Poháru míru.

Dnem 1. února 1953 dostává tělovýchovná organizace nový název: TJ Tatran Kardašova Řečice. V okresním přeboru obsadil Tatran 4. místo.

Rok 1954 byl velmi úspěšný, protože mužstvo vyhrává okresní přebor a v konečné tabulce se umisťuje na prvním místě z devíti mužstev. Podle soupisky se na tomto úspěchu podíleli hráči: Vr. Kubíče, L. Krejča, Zd. Adámek, Ant. Sova, St. Studený, M. Buchar, V. Koubek, D. Píchat J. Vacek, J. Kolesa, J. Burkyt, VI. Kopenec, J. Pražma, K. Boček, Ed. Adámek, R. Roubíček, J. Kubín. J. Hlaváč, Fr. Lepič.

V roce 1955 bojuje mužstvo v krajské soutěži B skupiny, avšak po roce působení ve vyšší soutěži se jedenáctka vrací zpět do okresu.

V měsíci červenci byl uspořádán již IV. ročník Poháru míru. V roce 1955 se zúčastňují též hráči oddílu kopané I. celostátní spartakiády.

V letech 1956-1959 I.A mužstvo bojuje se střídavými úspěchy v okresním přeboru. Pozornost je věnována dorostu.

V r. 1956 se staví zimní stadión.

Hráčský kádr oddílu kopané se mnoho neměnil, do I. mužstva přichází Frant. Žižka, Jindř. Hanousek, Lubomír Lepič, Mil. Šimon a Frant. Vaněček.

V r. 1958 odchází z Řečice vedoucí oddílu Miroslav Buchar a na jeho místo nastupuje Jiří Vacek.

I. mužstvo kopané se v sezóně 1958-59 umístilo v okresním přeboru ze šesti mužstev na 2. místě se stejným počtem bodů za první Jiskrou Strmilov.

Na výroční schůzi TJ Tatranu kopané 14.12.1960 byl zvolen předsedou Bohuslav Kubů, ve funkci předsedy jednoty zůstal až do počátku 80, let. V letech 1961-62 tvořili hráčský kádr Eduard a Zdeněk Adámkové, VI. Kopenec, V. Můller, VI. Fencl, Fr. Žižka, M. Kožíšek, K. Jiřík, J. Musil, VI. Vojta, J. Vacek, Jar. Novák, J. Böhm, B. Vojta , Fr. Kubát, J. Turek, L. Lepič, Zd. Beníšek, J. Frühauf ad.

V sezóně 1967-68 skončilo mužstvo na 3. místě. V roce 1968 bylo sehráno celkem 27 utkání. Všechny zápasy sehráli Fr. Žižka, Petr Nekut, Pavel Průša a František Kazda.

V tomto roce se mužstvo probojovalo do finále Jihočeského poháru, a to poprvé v historii oddílu.

V r. 1968 začaly sloužit na hřišti kabiny se sprchami, teplou a studenou vodou. Hráčský kádr pro rok 1970 tvořili VI. Böhrn, L. Brunner, Jar. Engršperk, VI. Cháb, Fr. Kazda, Zd. Kubát, J. Mlčák, P. Průša, K. Špera, J. Vacek, Zd. Vlk, VI. Vojta, Jar. Trepka, Jiří Turek, Fr. Žižka.

V roce 1971 postoupilo I. mužstvo do krajské soutěže I.B třídy, když předtím vyhrálo okresní přebor a současně i soutěž slušnosti.

Rok 1972 byl rokem jubilejním. Oslavovalo se 50 let trvání kopané v Řečici. Vlastní oslavy se konaly ve dnech 24. a 25. června 1972.

Po posledním kole soutěže v roce 1972 končí I.A mužstvo na 6. Místě s 12 body. Na jaře v konečné tabulce za sezónu 1972-73 je oddíl na 4. místě. O pouti 24. června 1973 přivítal oddíl na hřišti jedenáctku ínternacionálů Slavie, zápas skončil jejich vítězstvím 4:6 (2:2).

V sezóně 1973-74 skončilo naše mužstvo na 8. místě, avšak v sezóně 1974-75 až na desátém.

Pozvolna se stává tradicí zvát o řečických poutích k zápasům internacionály z Prahy. 29. června 1979 hrála na našem hřišti jedenáctka Internacionálů Dukly Praha, 27. června 1976 hostí oddíl jedenáctku ínternacionálů Bohemians. Zápas skončil jejím vítězstvím 1:5, za nás skóroval Petr Nekut.

K nejlepším střelcům roku patřili Petr Nekut (14 branek), V. Roubík (11), J. Rejhons (9).

Sezóna 1976-77 podzim-jaro přináší nám úspěch v podobě druhého místa, hned za Pacovem, který má 28 bodů a Řečice 27 bodů.

Postup do I.A třídy unikl jen o vlásek. Co se nepodařilo před rokem, podařilo se v roce 1978. Na konci podzimní sezóny 1978 je I.A mužstvo na 6. místě ze 14 účastníků. Sezóna roku 1978 je hodnocena jako velmi úspěšná. Bylo sehráno 42 zápasů, vystřídalo se 29 hráčů, skóre bylo vysoce aktivní - 112-49. K nejlepším střelcům patřili P. Nekut (29 branek), Zd. Novák (22), VI. Bouzek a J. Rejhons po 10 brankách.

Rok 1979 nebyl zdaleka tak úspěšný jako předchozí a v sezóně 1979-80 mužstvo opět sestupuje do LB třídy.

Přelomem let 1979-80 nastává stagnace řečické kopané. První mužstvo sestoupilo z I.A třídy. Někteří hráči byli zraněni, jiní odešli nebo se odstěhovali. Veškerá utkání byla hrána na hřišti v Pleších bez podpory diváků.

Přes dva roky hrála řečická mužstva své zápasy v Pleších, a to proto, že doma se budovalo nové travnaté hřiště, aby v 60. roce trvání kopané mohlo být slavnostně otevřeno; to se uskutečnilo při řečické pouti ve dnech 26. a 27. června 1982. Po oba dny byla instalována v kulturním domě výstavka o historii řečické kopané. Členové tělovýchovné jednoty odpracovali stovky hodin na budování hřiště.

Do roku 1983 vstoupil oddíl s tímto výborem: Vlastislav Kopenec (předseda). František Žižka (místopředseda). Václav Mülller (jednatel) Eduard Adámek (zapisovatel), Zdeněk Beníšek (trenér I. mužstva). Milan Lepič (vedoucí trenér B mužstva), ing. Jiří Skupa (vedoucí trenér dorostu), Jiří Radosta (trenér žáků), Miroslav Michal (politicko-výchovný pracovník).

Již na své první schůzi výbor rozhodl se započetím úpravy tréninkového škvárového hřiště.

V roce 1983 A mužstvo sehrálo 42 zápasů, B mužstvo 34 zápasy. A mužstvo se umístilo na 3. místě okresního přeboru. Dorost sehrál 14 utkání, žáci 23.

V roce 1984 odchází pro nemoc z funkce jednatele Václav Müller, jedna z legend řečického fotbalu, neboť ve funkci jednatele pracoval plných 20 let. Na jeho místo nastupuje Stanislav Studený, vnuk jednoho z těch, kteří stáli u zrodu řečické kopané.

Mužstva bojovala se střídavými úspěchy, koncem každého roku se konaly výroční schůze, na nichž byli vyhlašováni nejlepší střelci, hráči, kteří sehráli nejvíce zápasů, a to vše z fotbalových utkání, jejichž evidenci sleduje duše řečického fotbalu Zdeněk Beníšek. Vždy byla předkládána finanční situace, která pro oddíl nebyla vždy růžová. Proto byla v roce 1987 uzavřena patronátní smlouva s JZD Kardašova Řečíce, která zajišťovala za 700 odpracovaných brigádnických hodin pro JZD částku 20 000,- Kčs ročně. K získávání finančních prostředků pořádal oddíl i taneční zábavy v kulturním domě.

Dne 27.3.1987 zemřel předseda tělovýchovné jednoty Bohuslav Kubů, který byl ve funkci nepřetržitě od roku 1961. Častokrát docházel do výboru kopané, protože i on v mládí kopanou hrál. V roce 1988 bylo zatravněno výsevem škvárové hřiště.

Z bilance mužstev od roku 1984 do roku 1992 bych připomněl rok první a poslední: v roce 1984 hrálo A mužstvo okresní přebor a umístilo se na 1. místě a roku 1992 A mužstvo získalo opět 1. místo a postoupilo do I.A třídy. Přineslo tak ten nejkrásnější dárek k jubilejním oslavám 70 let řečické kopané. A kdo z hráčů na podzim 1991 a na jaře 1992 tento postup vybojoval? Brankáři Jiří Vaněk a Ivan Vašků, hráči Zdeněk Šergl, Vlastimil Pivec, František Hoffmann, Vladimír Bouzek, Václav Šiman, Radim Zíka, František Mach (kapitán), Václav a Zbyněk Roubíkovi, Vratislav Markes, Miroslav Bílek, David Blízek, Petr Novák, Milan Svoboda, Petr Landstein, Jaroslav Janča, Michal Rauš, Jiří Jech ml.

Již v roce 1991 získal oddíl pro zlepšení finanční situace sponzory a obdržel od Izolací Jindřichův Hradec 20 000,- Kčs, od místní firmy STAX (Petr Kratochvíl) 10 000,- Kčs, pro rok 1992 od firmy Jihočeská stavební (Petr Kratochvíl) 40 000,- Kčs, od Zeleniny Jindřichův Hradec 10 000,- Kčs, Komerční banky Jindřichův Hradec 2 500,- Kčs a 4 000,- Kčs od místních podnikatelů.

Oslavy 70 let kopané proběhly opět ve dnech řečické pouti 27. a 28. června 1992. K jubileu byly opět vydány vlaječky, firma Karel Nekut pořídila jubilejní zapalovače, popelníky a tužky fixy.

K oslavám se sjela řada bývalých hráčů, hlavní zápas oslav, A mužstvo proti XI Internacionálů AC Sparty Praha vyhráli internacionálové 5:3. zápas zhlédlo asi 600 diváků.

V roce 1992 končili dva fotbaloví „veteráni". dlouholetí funkcionáři oddílu kopané, Eduard Adámek a Vlastislav Kopenec. Bojovali spolu v bývalém Sportovním klubu. oba stáli u zrodu Almanachu 60 let kopané. Eduard Adámek začínal v oddíle již v roce 1937 za předsednictví Josefa Brože, druhý stál v čele oddílu od roku 1976, plných 17 let.

Co napsat na závěr? Poděkovat všem jmenovaným i nejmenovaným, přátelům, kteří psali stránky historie řečické kopané a do budoucna popřát mnoho úspěchů těm, kteří nastupují na místa svých předchůdců.

Týmy

FK Kardašova Řečice 1922 FK Kardašova Řečice 1922 B

Soupiska

Číslo Jméno Věk Pozice
12 Tomáš Petrásek Útočník
11 Jan Bursík Neuvedeno
5 Martin Dvořák Neuvedeno
2 Daniel Holub Neuvedeno
11 Filip Hudek Neuvedeno
17 Filip Punda Neuvedeno
14 Filip Zíka Neuvedeno