Novopečený hráč kola: K nám do Dvořiště 1. B třída určitě patří, je si jist Tadeáš Zeman

Tadeáši, pouze váš tým se prozatím může pyšnit již druhým vítězstvím v anketě hráče kola. Jak se k tomu stavíte? Náhoda nebo se vzájemně hecujete?
Pokud mohu mluvit za celý tým, tak my vaším projektem docela žijeme, zejména tedy náš brankář Patrik Trenčasnký. Jeho si už bez vaší existence snad nedovedu představit, ten na tom doslova ujíždí (směje se). Samozřejmě všichni o tom mluvíme, těšíme se na rozhovory a poté se vzájemně jeden druhému smějeme. Takže mě čeká totéž (dodává s úsměvem).

Takže nejvíce hlasů máte od svých spoluhráčů?
Ani bych neřekl od spoluhráčů, jako zrovna od Patrika (baví se odpovědí).

Sháněl jste si hlasy nebo jste to nechal náhodě?
Já osobně spíše ne. Přiznám se, že jsem výslednou nominaci poslal jen v rodinném kruhu, konkrétně mému bratranci, aby se pochlubil a nemusel jsem to říkat mamce sám. Jinak, že bych o tom někde veřejně diskutoval, to se říci nedá. Mně ani tak o to vítězství nešlo, to spíš klukům, jelikož jsem nastínil, že kdybych jednou vyhrál, tak koupím basu (myšleno přepravku piv, pozn. redakce), oni jsou asi chudáci žízniví, tak to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Hlasoval jste sám pro sebe?
Kdepak, to opravdu ne. Jak jsem řekl, o vítězství mi opravdu nešlo.

Pokud se vrátíme k samotné nominaci. Po výhře Vašeho spoluhráče Pavla Pechy jste údajně nabízel trenérovi basu piv, což jste sám přiznal, když v budoucnu určí hráčem zápasu Vás. Povíte nezasvěceným čtenářům, jak to bylo?
To rozhodně nebylo tak, jak to může momentálně vypadat. Byl jen takový plácanec, spíše takový hec. Spíš ze mě mluvila taková ta prvotní lehká hraná závist. Když to řeknu jinak, šlo spíše hlavně o Patrika, jenž na hlasování opravdu ulítává. Nabídl jsem Štefanovi (Štefan Bršťák – trenér mužstva, pozn. redakce), že koupím basu a o zbytek se již postará právě Patrik, nešlo o žádný úplatek, ale spíše o takovou frázi, ale ono to tak nakonec asi dopadne (přiznává s upřímným smíchem).

V následujícím týdnu ale padlo jméno obránce Jakuba Mokoše.
V tom zápase jsem já osobně nic nepředved a Kuba jede prostě zápas od zápasu. To je zkrátka bulldog, jak mu my říkáme, je to bijec. On nevynechá jediný souboj, i když občas se bojíme, aby nebyl se svou bojovností potrestán třeba i červenou kartou. V každém zápase patří mezi tři nejlepší hráče, takže se jeho nominaci ani nedivím.

Nakonec jste se ale dočkal. Hraje v tom nadále roli ten Váš nabízený pivní revanč i přes to, že Vás trenér považuje za dlouhodobý pilíř útoku?
To je otázka spíše na něj. Ten zápas probíhal tak, jak probíhal, nemyslím si, že se mi nějak extra povedl, ale dostal jsem se tam asi do sedmi šancí a proto je trošku trapas, že jsem proměnil jen jednu. Na druhou stranu ten gól byl rozhodující, takže jsem si to snad i zasloužil, asi tak bych to viděl. Ale opravdu, ta otázka by měla být spíše na adresu trenéra, je možné že v Dolňáku (v Dolním Dvořišti, pozn. redakce) mají takovou žízeň

Anketě jste nakonec zavládl. Bude Vás to poté stát i nějaký následný příspěvek do klubové kasy?
Tak pokuty zavedené máme. Předpokládám, že si kluci na mě něco vymyslí, ale v tom případě se musím přihlásit s namítaným dotazem, zda platil i Píša (Pavel Pecha, pozn. redakce). Uvidíme. Je možné, že se v sazebníku pokut objeví další nová položka.

Pojďme se však věnovat vaší hře. Před domácími fanoušky jste po dvou neúspěšných zápasech zaznamenali opět výhru. Brali jste ji proti poslednímu týmu tabulky jako povinnou?
Body jsme v tomto utkání rozhodně získat chtěli a je třeba zmínit, že jsme poprvé zkusili hrát na tři útočníky, čímž jsme na ně chtěli „vlítnout“ a utkání rozhodnout už na začátku, jelikož naše dosavadní vstupy do utkání nebyly výstavní, rozhodně žádná paráda. To se nám vlastně i povedlo, vstřelili jsme rychlou branku, jenže byla tam otázka toho druhého – uklidňujícího- gólu a ten ne a ne přijít. Já sám jsem se tam dvakrát ocitnul před prázdnou brankou, ale bez úspěchu, poté ještě hlavička z malého vápna a několik dalších šancí, zkrátka se nám nepovedlo je proměnit. Hosté měli výhodu té smolné penalty a rázem byly nervy. Tři body byly sice povinné, ale získání jich rozhodně jednoduché nebylo.

Nakonec ale výsledek zrovna jednoznačný nebyl, navíc u vás třikrát zazvonila tyč, což vás zachránilo. Nepodcenili jste trochu soupeře?
Neřekl bych, že jsme je podcenili, ale spíš se to odvíjelo na našem oslabení. Pavel Pecha má natažený sval, tak nemohl nastoupit od začátku, potom Karel Šrefl, jenž hraje standardně středního záložníka. Pilíř defenzivy Macanovič též zraněn, takže ta marodka základní sestavy se na tom podepsala. Nemohu říci, že jsme hráli v nepohodě, ale zkrátka jsme neodvedli takový výkon, jakým bychom se mohli pyšnit, kdyby tam tato trojice byla.

Vy osobně jste se o výhru zasloužil vstřelenou brankou, která se poté ukázala jako vítězná. Zároveň jste nejlepším střelcem týmu, je na vás kladen nějaký důraz?
Úkolem každého útočníka je rozhodovat zápasy. Ale že by tam byl nějaký tlak? Nemyslím si. Jasně, před každým zápasem slyším pokyny, abych dal góla, ale máme tam i jiné kluky, kteří se umí prosadit a to, že to tam padá zrovna mně, je jedině dobře. I přesto, že moje góly jsou takové, já tomu říkám „lafatovské“, do brány ten balon dotlačím ramenem, bokem, či jinou částí těla, jenom ne nohou (se smíchem se doznává). Mam holt asi hodně štěstí, ale i to k fotbalu patří, někdy se člověku daří, někdy zase ne.

V závěsu je za Vámi Pavel Pecha, se kterým společně tvoříte dosti nebezpečnou dvojici. Ten sám přiznal, že mezi vámi nevládne žádná rivalita, ale jen tak se přátelsky popichujete. Jaký pohled na to máte Vy sám?
No, to máte tak. Když v pětačtyřicáté minutě hrajeme nerozhodně, Pavel mě popostrkuje se slovy „K***a, už uteč (směje se)", ale že bychom se přímo nějak hecovali, to ne. To musím uznat, že Píša měl pravdu v tom, co vám řekl. Že by to bylo něco navíc, než s kýmkoliv jiným, to se opravdu nedá říct.

A klubové cíle do budoucna?
Mám-li být upřímný a mluvit za sebe, rozhodně bych se nebál mluvit o tom, že chceme vybojovat účast v 1. B třídě. Zázemí k tomu máme, hřiště je parádní, tribuny nás pravděpodobně čekají, jak to tak vypadá a myslím si, že Dolní Dvořiště si nic jiného nezaslouží.

Myslíte na postup v nějaké dohledné době?
Nějakou přímou perspektivu, za jak dlouho by to bylo, nevidím, ale věřím tomu a k Dolňáku to určitě patří a doufám, že tam bude hrát v brzké budoucnosti. Hlavně ale nechci, aby se hrála v takovém duchu, v jakém ji hraje spousta klubů, které postoupí, že se s jedním bodem plácají na samotném chvostu tabulky. Můj názor ale je, že k nám do Dvořiště 1. B třída určitě patří.

Nějaké předběžně určené umístění na konci sezóny nemáte?
Týmově určitě ne, od vedení klubu jsme nic neslyšeli a tak máme svou představu každý ve své hlavě. Ale oproti minulé sezóně, kde jsme se v předposledním kole ještě zachraňovali, řekl bych, že společně myslíme na polovinu tabulky. Zase nebudeme bláznit.

Zlatý střed v tabulce momentálně hrajete a ve hře je ještě dostatek bodů. Na Vyšší Brod jich ztrácíte jenom sedm, nemožné to rozhodně není.
Zprvu se rozhodně nikam honit nebudeme, jak jsem řekl. Pokud už by se situace vyvinula tak, že bychom možnost měli, nějaká zarputilost by tam asi byla, ale neřekl bych, že někdo z nás myslí na úplný předek.

Dobře, obraťme list a bavme se chvilku o Vás. Ptám se všech a u Vás tomu nebude jinak. Jakému elitnímu klubu nejvíc fandíte?
Co jsem zatím pročítal nějaké ty rozhovory, tak většina má stejný a vlastně i dobrý vkus, jako já (radostně dodává). Jasně, že Real Madrid.

Když už mluvíte o Realu, na vašem klubovém Facebooku jste byl popíchnut, ať zmíníte jeho poslední prohru. Slíbil jste vysvětlení.
No, co k tomu říct. Tévez je dobrý hráč, on tam dobře utekl a tak to dopadlo. On to asi Váňa (František Vaněček, pozn. redakce) asi nebude chtít slyšet, ale tohle prostě faul nebyl (je si ve smíchu jist). Já se k tomu raději více vyjadřovat nebudu, my si to raději vysvětlíme sami soukromě. Já jsem včera viděl to video pětatřicetkrát a tohle mi nikdo nevymluví. Na druhou stranu si ale Juventus zaslouží pochvalu. Já jsem ho neviděl hrát dlouho a nebál bych se říct, že by ten Real i porazil. A potom mu klidně budu i fandit.

Jaký je Váš fotbalový vzor? Někdo z Realu? Nebo dokonce Cristiano Ronaldo?
Tak teď jste mě opravdu dostal. Já jsem nikdy snad vzor neměl, ale když se na to ptáte a měl bych odpovědět, tak se mi hodně líbí Marcelo. Hraje sympaticky důrazem, předvádí dynamický fotbal, nebojí se jít dopředu, celkově se mi líbí jeho styl, ale určitě to není žádná moje vzorová ikona.

A co někdo z České nebo Československé historie?
Když se u nás hrál fotbal pořádně, já byl ještě malý kluk, ale určitě tam byly takové osobnosti jako Nedvěd, Poborský a jim podobní hráči, to by se dalo jmenovat dále a dále.

Jaké byly vaše fotbalové začátky? Vzpomínáte si na ně?
I zde bude má odpověď stejná jako u ostatních. Na své začátky si opravdu téměř vůbec nepamatuji. Vzpomínám si pouze na to, že jsem začínal v mini-přípravce v Kaplici, kde jsem třičtvrtě roku jenom trénoval a hrál jsem pouze jednou. Takže pouze jeden depresivní zážitek, který mi v paměti utkvěl (vzpomíná s pousmáním). Ale jinak si nevybavuji ani žádné matné vzpomínky, vůbec nic.

Když fotbal úplně opustíme. Povězte nám něco o svých ostatních koníčcích.
Momentálně si mě hodně získala jízda na in-line bruslích, to je prstě pecka. Ale rozhodně rád si i zaběhám, když je k tomu vhodné počasí, tak si rád i zaplavu. Dále neodmítnu možnost pinknout si pinčes nebo squash.

A nakonec náš portál. Když tedy vynecháme velice aktivního Patrika, jenž nám ovšem dělá obrovskou radost, jak se k němu stavíte Vy, pročítáte naše stránky v nějakém pravidelném intervalu?
Abych se přiznal tak čtu zejména jen to, co je nasdíleno u nás na facebookových stránkách. Ale rozhodně se stavím k tomu, že je to ohromně parádní věc a vůbec jsem netušil, že se něco takového plánuje a je to opravdu příjemné přakvapení. Každý hráč je určitě rád, když vidí sám sebe někde napsaného, zejména, když na sebe čte chválu. Je to prostě paráda. (Dále pokračuje rozesmátým hlasem) My kluci, kteří jsme nic nedokázali si pak připadáme jako superstar.

Závěrem Vás tedy požádám o nějaký vzkaz pro ty, co vás jednak podpořili hlasy v anketě a zároveň i pro ty, co vás chodí podporovat při zápasech.
Tak my jsme samozřejmě rádi, když nás přijdou lidi podpořit, navíc, když dorazí i na venkovní utkání. Lépe se pak hraje a opravdu musím vyzdvihnout ty, kteří s námi jezdí i do vzdálenějších koutů okresu. Vždy jich je tam minimálně deset. Za to jim patří velký dík a doma je to též super, v tomto ohledu jsme jeden z nejlepších týmů i když občas si vyslechneme i kritiku, ale emoce pracují a děje se to všude. Co se týče těch hlasů, toho si vážím nejen já, ale určitě i ostatní. Trošku nám tím narůstají ega a nezbývá nic jiného, než doufat, že jim to oplatíme na hřišti. Třeba se mi jednou poštěstí, že to obhájím svým výkonem a ne aktivitou Patrika (směje se).


Děkuji za rozhovor, ať se daří na hřišti i mimo něj.
Děkuji, mějte se hezky, třeba se za týden opět uslyšíme (vtipně dodává), ať se daří i vám a vašemu projektu.