Okresní přebor PLZ-JIH: "Penalty jsou absurdní", myslí si muž kola Jan Roubíček

Za prvé vám gratuluji k zisku titulu hráč týdne. Chci se nejprve zeptat, jestli jste o anketě věděl a pokud ano, zúčastnil jste se jí a hlasoval?

O anketě jsem věděl. Až tento týden jsem se o tom dozvěděl od předsedy Martina Novotného, který vykonává svou funkci výborně, takže mu tato věc neunikla. Trochu sobecky jsem dal hlas sám sobě. (úsměv)

Teď již k fotbalu. Utkání, které jste odehráli bylo nesmírně vyrovnané a nakonec museli rozhodnout až penalty. Očekávali jste takto tuhý boj?

Byli jsme dost oslabení, přijeli jsme docela s mladým kádrem doplněným o dorostence. Všichni bojovali a běhalo se, jsme spokojení s bodama. Možná jsme měli šanci na zisk i tří bodů, ale derby je vždycky ošemetné, takže dva body určitě bereme.

Jak se vám osobně utkání vydařilo a proč si myslíte, že trenér vybral právě vás jako nejlepšího hráče utkání?

Já jsem hrál v záloze, vlastně jsem dva týdny předtím nehrál, takže jsem měl i větší chuť do fotbalu. V první půli se mi hrálo dobře, dostával jsem dost balónů a kluci se mi hodně nabízeli. Ve druhé půli jsme trochu polevili, Chlumčany převzali iniciativu a my jsme se přizpůsobili.

Po remízovém výsledku přišli na řadu penalty a vy jste byl prvním exekutorem ze strany Dobřan. Máte již předem určené, kdo půjde na penalty?

Penalty podle mě nejsou po zápase dobrá volba. Přijde mi to absurdní, pokud zápas skončí remízou, tak by se týmy měli prostě rozejít každý s jedním bodem. Proč se to hraje tady, když  v lize mistrů a světových ligách to tak není? Bavil jsem se o tom s některými diváky, jak z našeho týmu, tak z týmů soupeře a ani oni s tím moc nesouhlasí. My penalty trénujeme po každém tréninku. Pořadí a aktéry ale určuje trenér podle výkonu v zápase. Místy je to trochu odlišné, protože kopat musí ti, kteří dohrají v 90. minutě. Máme určeného jednoho hráče, který je kope během zápasu, ale ten zrovna v Chlumčanech nehrál.

Když jste nastupoval k vaší penaltě, měl jste v hlavě nějaký plán jak zakončíte nebo jste se rozhodnul na poslední chvíli?

Já mám předem určené místo a i když bych to asi neměl říkat, kopu to pořád do toho samého místa.

Jak jsem se dozvěděl od vašeho trenéra pana Šilhánka a i vy jste se o tom zmínil, mají teď Dobřany poměrně problém se zraněnými hráči. Chybí útočník Schovánek nebo stoper Mareš. Podepisuje se jejich absence na výkonech týmu hodně?

Samozřejmě se jejich absence podepisuje hodně. Vzadu nahradil Mareše teď dlouholetý hráč z vyšších soutěží Miroslav Homr, který je, dá se říci, ve fotbalovém důchodu. Fotbalových zkušeností má na rozdávání a když měl kolem sebe běhavé hráče, tak si odvedl to svoje. Určitě můžeme alternovat za všechny hráče a to i díky kvalitnímu dorost.

Jak sám říkáte, Dobřany hodně využívají služby mladých hráčů a dorostenců. Myslím, že právě u vás je to v celé lize asi nejvýraznější. Byl to od začátku sezóny týmový koncept nebo je to především kvůli zraněným hráčům?

Někteří dorostenci chodili už na podzim a absolvovali i celou zimní přípravu. Částečně se s tím počítá, ale dříve nechodili v takovém množství jako třeba teď na zápase v Chlumčanech. Máme to takhle nastavené ale i níž, asi 5 hráčů, kteří teď hrají v dorostu spadá ještě do věkové kategorie žáků.

Jak se vám aktuálně pohlíží na tabulku, ve které jsou Dobřany na 8. místě? Počítali jste před sezónou s takovouto pozicí nebo jste doufali, že budete bojovat o postup?

Popravdě jsme na začátku sezóny měli ambice určitě vyšší, chtěli jsme se prát o postup. Už na podzim nás ale zradilo zranění hráčů a marodka. Některé zápasy jsme dohrávali v 11 lidech i s dorostenci a přišli tak o důležité body na podzim. Po podzimu jsme věděli, že nahoru už to asi nepůjde. Doufáme, že dolů už snad také ne a že zůstaneme ve středu tabulky a budeme hrát ten lepší průměr. Chtěli bychom skončit někde kolem 4. místa a hlavně dát manšaft dohromady na příští sezónu.

Teď možná něco zajímavého o vás. Jste fotbalovým fanatikem nebo máte rád i jiné sporty?

Fotbal mě baví, dělám ho už vlastně skoro 20 let. Hrával jsem v dorosteneckých kategoriích i výš, hrál jsem za Vejprvnice v divizi. Mimo fotbal hraji závodně stolní tenis, jezdím hrát do Německa, asi 10 km za hranice u přechodu Svatá Kateřina. Působím tam teď již 6. rokem. Hrajeme tam vysokou soutěž, 2. nejvyšší bavorskou ligu. Trochu to tam „smrdí“ profesionalitou. (úsměv)

A podařilo se vám v Německu dosáhnout nějakých velkých úspěchů?

Jednou se našemu týmu povedlo postoupit do nejvyšší bavorské ligy. Chtěli jsme ale hrát ve stejné sestavě, ve které jsme postoupili a nedokázali jsme se tam udržet.

Kromě stolního tenisu a fotbalu, zajímáte se i o jiné sporty jako hokej, tenis či basketbal?

Určitě mám všeobecný přehled jak o hokeji tak o fotbale. Nejsem do toho ale nějak úplně zainteresovaný, sleduji samozřejmě mistrovství světa v hokeji a ve fotbale českou a třeba anglickou ligu. Momentálně mě nejvíce zajímá blížící se duel mezi Viktorkou Plzeň a Spartou.

Největším tématem je teď samozřejmě hokejové mistrovství světa. Vy jste se zmínil, že ho také sledujete. Co si o dosavadních výkonech našeho týmu myslíte?

Já bych řekl, že bychom mohli zapracovat na obraně, od Švédů jsme dostali 5 gólů, od Kanady 6. Když na tom zapracujeme mohli bychom se dostat daleko. Útok hraje zatím skvěle, máme tam zkušené hráče viz. Jarda Jágr. Myslím si, že kádr na úspěch letos rozhodně máme. Budu to našim určitě moc přát.

A které tři týmy se podle vás letos dostanou na medailové pozice?

Jakožto patriot řeknu určitě naše, dál myslím že Kanada a i když se jim teď moc nedaří, tak Finsko.

Také by mě určitě zajímalo, kdo je vaším nejoblíbenějším sportovcem mimo fotbal?

Tenista Roger Federer. Mám ho opravdu rád a moc se mi líbí jeho vystupování.

Teď trochu k vašemu osobnímu životu. Jak těžké je pro vás aktuálně skloubit vaše zaměstnání s fotbalem?

Co se zaměstnání týče, tak je to v pohodě. Pracuji každý den 8 hodin, takže odpoledne mám čas na tréninky, víkendy mám úplně volné. Občas se mi kryje ping-pong s fotbalem, v Německu vlastně hrajeme soboty a fotbal venkovní zápasy také. Někdy se mi to tedy kryje a většinou dostane přednost ping-pong. Tam se hraje jen v šesti lidech, zatímco tady v 11, takže se tu za mě spíš najde náhrada. Byli roky, kdy se mi to krylo na jaře až 6x, letos to naštěstí vychází dobře a kryje se mi to pouze jednou.

Jsou hráči, pro které sport znamená doslova život, pro jiné je to jen koníček, kterým vyplňují volný čas. Co znamená sport pro vás?

Určitě koníček, živit se tím nebudu a nikdy jsem se neživil. Na druhou stranu si nedokážu představit svůj život bez těchto dvou sportů. Chci to dělat co nejdéle, dokud mi to zdraví dovolí. Důležité je ale se uživit, až potom může přijít na řadu hraní.

Jak jste na tom jako sportovec se stravou? Jíte zdravě nebo jako většina Čechů prostě to, co vám chutná bez ohledu na zdraví?

Občas zahřeším, sem tam nějaká klobáska a něco smaženého, ale snažím se dodržovat pestrou a vydatnou stravu. Nedá se ale říct že bych na tom nějak lpěl a počítal kalorie a podobně, to ne. Rád si také dám i nějaké to pivo. (úsměv)

Když mluvíte o pivu, ještě se tedy zeptám jaké pivo rád pijete?

Mě chutná nefiltrovaná 12 Gambrinus a samozřejmě také Plzeňská 12. Když jsme na zápasech v Německu, tak si rád dám regionální německá piva.

Děkuji za váš čas, ještě jednou gratuluji k zisku tohoto ocenění a přeji hodně úspěchů ve zbytku sezony!