Umístění okolo šestého či osmého místa by pro nás bylo ideální, říká rejšický trenér Miroslav Hruška

Rejšičtí se dostali do páté nejvyšší soutěže až dodatečně ze třetího místa 1.A třídy skupiny B. „Postoupili jsme na úkor jiného týmu. Proto bylo pro nás vše hrozně rychlé,“ vrací se do letních měsíců trenér Hruška. Ten vzápětí dodává, že strach z vyšší soutěže v jeho týmu rozhodně nepanoval. „Mohli jsme mít určitě o šest až sedm bodů více. Umístění okolo šestého či osmého místa by pro nás bylo ideální,“ říká mladý ambiciózní trenér, který tu a tam také obuje kopačky a nastoupí do zápasů rejšického týmu.

Jeho svěřenci se připravují na důležitou část sezóny převážně na umělé trávě v Benátkách nad Jizerou. „Absolvovali jsme také zimní soustředění v Osečné,“dodává Hruška. Ten společně s celým realizačním týmem musel dlouho oželet dvě opory. Zdeněk Bělík i Martin Herman, hráči se zkušenostmi z vyšších soutěží, marodili s přitahovačem respektive s přetrženým křížovým vazem. „Zatímco Zdeněk už nastoupil do přípravného utkání, dokonce odehrál sedmdesát minut, s Martinem nebudeme moci počítat nejméně rok,“ mračí se Hruška. Ten zatím nepřivítal v kabině žádnou posilu. „Měli jsme v hledáčku pět až šest hráčů, bohužel se nám jednání nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. Přesto nevylučuji příchod dvou nových kluků,“ ukončuje své povídání rejšický trenér.

V kolonce odchodů však dvě jména figurují. Radek Miškovský se vrátil z hostování do Dobrovice, hostování ukončil také Bobek, jenž bude působit v Poděbradech. Rejšicím se tak alespoň podařilo prodloužit hostování Zikmundy z Luštěnic a Štěpána s Krichebauerem z Řepova.