Osobnost základní třídy skupiny B

Ahoj Přemo, můžeš se, prosím, naším čtenářům představit?

Ahoj Honzo, ok. Fotbalem jsem začínal v žákovské věku, kdy jsem vstoupil do klubu TJ Vlčnov, kde jsem zůstal až do mužů. Po vojně jsem se šťastně oženil a dostal jsem super nabídku z Hradčovic, které v té době zažívalo nejlepší slávě klubu. Ve svých 33 letech jsem odešel do Drslavic, kde jsem hrával za muže a zároveň jsem začal trénovat, a kde také působím dodnes.

Děkuji, co považuješ za svůj vrchol hráčské kariéry?

Rozhodně úspěšné angažmá v Hradčovicích, kde jsme vyhráli krajský pohár, byla tam super parta. Prostě paráda.

Vzhledem k tomu, že jsi už dlouholetým trenér, tak co trenérský vrchol?

Můžu v klidu říci, že krom jedné sezóny, kdy jsme s Drslavicemi skončili na 9. místě, tak pokaždé jsme skončili do 5. místa a vždy jsme hráli do posledního kola o špici. To považuji za svůj úspěch.

Proč trenéřina?

Mám kluka, který se mnou chodil už od mala na fotbal, tak jsem chtěl něco udělat i pro něj. Proto jsem začal trénovat v Drslavicích. Nejprve přípravku, pak žáky, dorost a nakonec jsem skončil u mužů.

Kde jako trenér bereš inspiraci?

Přiznám se, že jsem spíš trenér lidový. Na prvním místě je parta, zábava. Takže po stránce odborností a nejnovějších trendů to moc nevypadá, ale po té druhé stránce jsem ligový (smích).

Kde vznikl nápad založit béčko?

Vzniklo to vlastně svévolně. Hráči, co hrávali za muže, tak začali stárnout (smích), ale nechtěli ještě skončit, zároveň nebyl dostatečný počet hráčů pro udržení dorostu. Tak jsme založili béčko. Kde si, my staří, ještě zahrajeme pro žízeň a zároveň mladí se vykopou do áčka.

Pokud se zeptám na cíle áčka a béčka…

Áčko bude hrát opět špici soutěže a u béčka jednoznačně vychovat mladé kluky pro áčko. Aby nám neskončili úplně. To by byla katastrofa.

Mají Drslavice fanoušky?

Bohužel diváků moc nechodí, je stejná účast diváků na béčko i áčko. Pokud se hraje nějaké derby, tak se přijdou podívat, jinak mají jiné zájmy.

Jako pamětník, co říkáš na fotbal tvého mládí a na fotbal teď?

Myslím si, že to upadá. Kluci, co by dříve nehráli vyšší soutěž než 1.B třídu, tak dneska hrají kraj. Zároveň už to není tak o fotbalovém umu, ale o kondici, síle.

Když jsi zmínil současnou mládež. Spojení Drslavice – mládež, jak je na tom?

Musím říct otevřeně, že je to na prd. Na založení přípravek, žáků nemáme dostatečný počet dětí. Zkoušel jsem založit mini přípravku, kdy jsem šel do mateřských školek. Na první trénink přišlo 14 dětí, ale na třetí trénink jen 4. Tak se to zrušilo. Proč nepřišli? To se zeptejte rodičů…

Pokud mluvíme o budoucnosti. Jaká je budoucnost Přemysla Přecechtěla?

Za chvilku mi bude 50 tak, zatím plánuji setrvat tak, jak vše je. A po padesátinách se uvidí, co bude. Třeba skončím, jak ostatní lidé v hospodě u piva a budu si jen stěžovat (smích)

Zmínil jsi se o synovi, hraje fotbal?

Kluk se mnou prošel celou mojí kariérou. Nikam jinam jsem ho nechtěl dát, vlastně to nebylo ani možné vzhledem k práci a časové vytíženosti. Vykopal se až do Drslavického áčka, ale teď se odstěhoval za prací do Prahy, tak hraje za nás, jen když přijede.

Přemo, děkuji ti za rozhovor a poslední otázka, co říkáš na naše stránky www.fotbalunas.cz?

Taky děkuji, musím říct, že se Vám to pěkně rozjíždí, těším se na další novinky, informace atd. Jen tak dál.

Taky děkujeme, přeji ti hodně úspěchu v životě i ve fotbale.

Děkuji i tobě.