Hráč 21. kola (IV.B, Nymbursko) David Vyskočil ze Všechlap: Je mi 15, ale dresy v áčku nenosím!

Ten v Hrubém Jeseníku se mu mimořádně povedl. Přitom to bylo pro něj úplně něco nového. „Postavil jsem ho na střední zálohu. Na začátku zápasu s tím měl potíže, ale pak si začal zvykat,“ řekl jeho trenér Václav Mariánek o hráči, kterého zařadil do kádru teprve na jaře a nejprve ho stavěl výhradně do útoku. „Bylo to hodně těžké, zvyknout si na střední záloze,“ řekl našemu webu David Vyskočil.

Vyhrál jste hlasování o hráče kola, co tomu říkáte?

„Jsem rád, že se to povedlo. Ani jsem to moc nečekal. Musím říct, že se mi váš web líbí. Je to i pro mladé, jako jsem já a teď vidím, že se dá vyhrát.“

Dokonce jste dostal více hlasů, než všichni ostatní hráči dohromady. Bylo to dokonce 52% hlasů. Jste překvapený?

Pomohli mi kamarádi, kteří hlasovali. Na facebook jsem totiž napsal, že jestli tohle vyhraju, tak se nebudu do začátku prázdnit holit… (smích).“

Narostou vám za tu dobu nějaké vousy?

„Já myslím, že ano. Už teď tam něco trochu mám… (smích).“

Vaše nominace do jedenáctky kola byla za zápas v Hrubém Jeseníku. Jaký to byl zápas?

„Ten zápas byl pro nás hodně těžký. Ze začátku nás docela mleli. Pak dal Hofik (Tomáš Hofman, pozn. red.) ve 30. minutě gól a to nám pomohlo. Bohužel jsem si při zápase zranil koleno. Moc jsme se nesešli, a tak byl na lavičce jen trenér, který vlastně prakticky nehraje. Takže jsem mu řekl, že to zkusím rozchodit. No a nakonec z toho byly dva góly. Je ale fakt, že i když jsme vyhráli 3:0, tak průběh tak jednoznačný nebyl. Jeseník nás potrápil.“

Taky jste nehrál už v útoku, ale ve střední záloze. Poprvé v áčku. Jak vám tahle role šla?

„Mám pocit, že bylo hlavně v první půli vidět, že to hraji poprvé. Ale ve druhé půli se to zlepšilo. Je ale fakt, že to bylo dost náročné. Na nic nebyl čas. Jeseník rychle napadal rozehrávku a musel jsem rychle dávat míč od nohy. Zahrál jsem si to asi dvakrát v dorostu. Zrovna nedávno v Ostré, kdy jsme udělali se suverénním týmem bod za remízu 3:3. Škoda toho zranění. Příští zápas určitě nemůžu hrát.“

Co se vám stalo?

„Mám prý podvrtnuté koleno. Nerozumím tomu, ale zní to divně. Takhle mi to řekl doktor. Prý bych si měl dát dva zápasy pauzu, ale spíš to vidím na jeden. Vždyť do konce sezony jsou jen tři utkání. Takže to asi risknu. V Netřebicích už chci určitě kopat.“

Dal jste dva góly… Jak se to seběhlo?

„První gól mi Martin Labuta dal centr, já si vzal míč a prošel jsem do vápna. Gólman čekal, že mu to dám na bližší tyč. Tak pak zkusil spadnout, ale já mu to dal na druhou stranu. Při druhém gólu jsme se nasunuli ve velkém počtu do vápna. Hofik dal centr, já si to nechal jednou spadnou na zem, a pak to dobře trefil asi ze čtyř metrů.

Počítáte si góly? Jak na tom jste?

„Teď mám za áčko už tři góly. Třeba vloni jsem hrál ještě za žáky a dal jich 21. Letos v dorostu mám dva. Ale to je tím, že musím občas chodit do brány a nebo do obrany.“

Jak vás berou spoluhráči? Přece jenom asi jste v týmu nejmladší...

„Já bych řekl, že mě berou tak nějak jako jejich syna. A hlavně mě fotbalově vychovávají a pomáhají mi. Strašně moc se od nich učím. Při zápase, ale i při tréninku. A je to znát. Tyhle dvě gólové situace bych pět kol zpátky třeba řešil jinak.“

Nedávno jste vlastně hrál třeba i proti šestiletým capartům v žácích. Jak těžké je si zvyknout na dospělý fotbal. Navíc ve vašem věku?

„Pro mě to nebyl problém. Zvyknul jsem si hned. Já se těch chlapů nebojím a dokážu si i dovolit.“

Jak dlouho vlastně hrajete fotbal?

„Pořádně jsem s ním začal až před dvěma roky, přestože před sedmi lety jsem se objevil v Polabanu. Mezi tím jsem totiž hrál basket. Asi čtyři roky. Ale kvůli zádům jsem musel skončit. Pak jsem začal s fotbalem ve Všechlapech.“

Mimochodem, když jste nejmladší, musíte nosit dresy při zápasech venku?

„Musím říct, že tohle se mě nějak netýká. Máme hodného správce Hofika, který zároveň hraje. Sice patří už mezi starší, ale vždycky to vezme on. Asi si hlídá svoji jedenáctku, abych mu ji nevzal... (smích).“

Jak dlouho nastupujete za áčko?

„Odehrál jsem všechny zápasy v přípravě až na jeden, kdy jsme hráli dvě utkání za sebou a kouč postavil skoro zbytek dorostu. V mistrácích jsem snad nevynechal. Občas hraju v základu, někdy střídám, abych měl síly i na dorost. Teď jsem ale odehrál dva celé zápasy.“

Jak vlastně berete, že jste v týmu nový a hned hrajete o postup. A navíc často v základní sestavě…

„Vnímám to jako boj. Je to pro mě přirozený. Jsem rád za každou minutu na hřišti. Snažím se a chodím na tréninky, kam moc lidí nechodí a kouč na to kouká. Takže tohle je taková odměna. Moc si toho važím.“

Jak to ve Všechlapech vypadá po výhře? Máte něco speciálního?

„No jasně. Máme svůj pokřik. Upravili jsme si písničku od Orlíku. Je to Viktorka Žižkov ve všechlapském podání. Takže to začíná: V neděli berou lidi děti svý, na chaty, kde to už znaj, nechápou, že taky vostatní, jiný koníčky maj! A Pak místo Viktorka Žižkov máme Sokol Všechlapy. Má to i druhou sloku, ale k té už se nedostaneme, protože musíme odpočítat góly. Brzo jsem se to naučil zpaměti.“

Věříte, že se podaří Všechlapům postoupit?

„No to nevím. Je to těžké Rožďalovice mají náskok a nemáme to ve vlastní moci. Já doufám, že to vyjde, ale těžko říct…“

Jak vysoko míří vaše fotbalové kroky?

Někdy bych chtěl zkusit něco výš. Jsem takový dříč. Já si po tréninku jdu i druhý den zaběhat nebo doma posiluji. Všechno dávám do sportu. Nejbližší plány ale mám takové, aby mě Všechlapy koupily z Polabanu, kde jsem vlastně nikdy pořádně nehrál a nemám k němu žádný vztah. No a první bude, že si zahraju trojku, když se nám to povede. Pak třeba i něco víc.

Takže Polaban Nymburk ne? Přece jen to je na okrese prestižní klub…

„Tam ani nechci. Pro mě je to blbost. Já chci, aby mě prodaly do Všechlap a budu kopat tam.“

Ještě hrajete za dorost, kterému se nedaří, prestože v něm hrajete s Vojtěchem Veselým a Josefem Dandašem tři hráči, kteří chodíte za áčko. Jak je možné, že to nejde?

„Jsme jenom tři a na všechno stačit nemůžeme. Bohužel doplácíme na to, že se nedokážeme sejít v jedenácti lidech. Jinak bysme měli stoprocentně více bodů. Teď nedávno jsme se sešlina zápas v Ostré v silné sestavě a sebrali prvnímu týmu tabulky bod za remízu 3:3. Někteří kluci v dorostu mají prostě jiné zájmy. V sobotu jedou na diskotéku do Opolan, a pak prostě nepřijdou na zápas a hrajeme třeba v devíti. Já pak kvůli tomu musím třeba do brány nebo do obrany, místo abych vepředu dával góly. To samé Vojta. Trenér to postaví silně odzadu. Je to velká škoda. Lidí je dost.“

Jak vůbec berete dopolední porážky, a pak odpolední výhry?

„Rozdíl to je. A opravdu Velký. Dopoledne jsem navztekanej z prohry, a pak jdu hrát za áčko a jsem šťastný, když se mi ten zápas povede a že se prostě daří.

Jaký jste vůbec hráč? Nervák, nebo kliďas?

„Spíše jsem kliďas. Mám respekt ze starších spoluhráčů. Ale taky už jsem bouchnul. Třeba teď v Jeseníku. Dostal jsem i žlutou kartu. Bylo to o nervy. Někteří se nám snažili nadávat a už to jelo.“

Máte nějaký fotbalový zážitek?

„Já jsem velký fanoušek Slavie, takže zážitky mám se Slávií. A vlastně i to, že můžu hrát za áčko, to je pro mě zážitek. Prostě žiju si fotbalem. A hlavně moc rád vyhrávám, což se mi teď s všechlapským áčkem daří…“

David Vyskočil (15)

Klub: TJ Sokol Všechlapy

Post: útočník, záložník.

Číslo dresu: 11 (ale tu má Hofik, nechali mi osmičku)

Počet gólů v letošní sezoně: 3

Datum narození: 12. 10.1999

Předchozí kluby: SK Polaban Nymburk.