Trenér Libor Klíč se loučí s FK Vroutek

Mohl by jste seznámit čtenáře se svoji hráčskou a trenérskou kariérou

Fotbal jsem začal hrát v 5 - ti letech v tehdejším Slezanu Frýdek – Místek. Zde jsem působil až do odchodu na vojenskou základní službu v Žatci do VTJ Žatec a poté FK Krásný Dvůr. Po odchodu do civilu jsem se nevrátil na Moravu, ale zůstal jsem v Žatci a postupně prošel týmy jako FK Kadaň, FK Libočany, FK Slavoj Žatec, Masna Studená. Samostatnou kapitolou pak bylo pět krásných let v německém týmu Rot Weis Mehderitzsch, kde jsme spolu s dalšími čtyřmi českými hráči dokázali za pět let 4x postoupit. Mým posledním hráčským působištěm byl tým Sokola Velká Černoc, který se později přesunul do Vroutku. V té době jsem se již aktivně věnoval trenérské činnosti, když jsem začal trénovat svého staršího syna v AFK Žatec a poté mladšího syna v FK Blšany a ve Slavoji Žatec. Před 5 - ti lety dostal nabídku trénovat ligové mužstvo žáků v tehdejším Baníku Most, kde působím dodnes u kategorie U17.

Jak jste vnímal svůj přechod z hráče FK Vroutek na trenérský post u tohoto muřstva

Přechod na trenérskou židli se u mne vyvíjel, tak nějak přirozeně. Prošel jsem většinu mládežnických kategorií a lákalo mě si to vyzkoušet i u dospělých. A ta možnost se naskytla právě ve Vroutku, kde jsem dohrával svoji hráčskou kariéru. Na rozlučce se sezónou, ve které jsme se zachránili v posledním kole 1. B třídy, mě oslovilo vedení klubu, zda bych se nechtěl ujmout mužstva jako trenér. A já, i když jsem si nebyl jistý, jestli je dobré trénovat mužstvo, kde jste ještě před týdnem hrál, tu nabídku přijal.

Mužstvo FK Vroutek se Vaším příchodem stalo konsolidovaným, silným týmem s výrazným herním stylem. Mohl by jste prozradit svůj recept na to, jak podobného cíle  dosáhnout

Nejdůležitější bylo přesvědčit hráče, o tom že jedině týmový, organizovaný a náročný způsob hry nám může pomoct se zlepšit. Proto je třeba si občas sáhnout jak v tréninku, tak v utkáních, až za hranu morálních vlastností. K mé velké radosti mi to ale nedalo ani velkou námahu. Hned od začátku začalo celé mužstvo velice dobře pracovat v tréninkovém cyklu. V utkáních jsme se prezentovali kvalitními výkony s dobrými výsledky. V tu chvíli začali kluci věřit tomu, že to, co jsme spolu začali, má smysl.

Strávil jste u mužstva tři sezóny. Co považujete za toto období za svů největší úspěch a jaký moment byl za tu dobu pro vás nejsilnější

Určitě největším úspěchem nejen pro mužstvo, ale pro celý klub, byl historický postup do 1. A třídy. Obrovskou reklamou pro celý Vroutek byl televizní přímý přenos mistrovského utkání s Ervěnicemi. I přes prohru si myslím, že to byl pro většinu z nás nejsilnější fotbalový zážitek v životě.

Současně s trenérskými povinnostmi ve Vroutku jste zároveň trenoval i dorostenecký tým U16 Mosteckého fotbalového klubu. Jak lze zvládnout takový objem úkolů , když při tom plníte ještě zodpovědnou pracovní profesi.

Bylo to velmi náročné po všech stránkách. Pro mě ale byla nejdůležitější zpětná vazba od hráčů jak ve Vroutku, tak v Mostě, to s jakým zaujetím hráči pracují a že je fotbal baví. To mi dodávalo energii a chuť do fotbalu.

Jak budete na svoje působení ve Vroutku vzpomínat. Co poradíte svému nástupci na postu hlavního trenéra ?

Jen v tom nejlepším. I když jsem ze dne na den přešel ze hřiště na střídačku fungovala mezi námi ta správná „chemie“, která je potřeba k tomu, aby mužstvo bylo úspěšné . Byl tam oboustranný respekt ve vztahu hráči - trenér, ale zároveň se nevytratilo kamarádství, které jsme mezi sebou už dříve měli. A radit svému nástupci si opravdu netroufám. Každý má svoji cestu a snaží se, aby byla úspěšná. Já mu můžu jen popřát, ať se mu to podaří.

Jak plánujete svoji trenérskou budoucnost. Máte nějaké osobní cíle a ambice ?

Fotbal se snažím dělat naplno a je jedno koho a kde trénuji. Vystudoval jsem A licenci a snažím se dál sebevzdělávat. Proto bych si rád v budoucnu, pokud se naskytne příležitost, vyzkoušel fotbal na co nejvyšší úrovni.

Ještě Vás chci poprosit o Vaše životní a fotbalově-trenérské krédo ?

Životní krédo: ,,Chovej se k ostatním vždy tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě“.

Fotbalové : ,,Hraješ vždy jen tak , jak trénuješ“.

Myslím, že životní i fotbalová filosofie trenéra Klíče plně odpovídá jeho lidským i trenérským vlastnostem. Ve Vroutku se zapsal do historie zlatým písmem a hráči, funkcionáři a samozřejmě i diváci na něho budou dlouho vzpomínat. Nezbývá než mu za jeho usilovnou a úspěšnou práci poděkovat a pořát mu další velké úspěchy jak v životě, tak v trenérské profesi. Těším se, že ho ještě uvidíme na lavičce některého mužstva z vrcholové kopané.

S trenérem hovořil : Hykl Jaromír