Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
Míříte o víkendu na fotbal? Zašlete nám ze zápasu fotky nebo reportáž!
HVĚZDY V PRALESE: Radek Šírl vrazil do soupeře a byl vyloučen
TOP FOTKY TÝDNE: Nerušit, spím!

Nejsem týpek, který by střídal co sezónu mančaft, říká Radek Pokorný

13.06.2022 14:46 Redakce Rakovník

Luženský snajpr zvládl po šesti gólech v jednom utkání přidat dalších pět do sítě Zavidova. Není tak divu, že si za své střelecké hody řekl o nominaci do top jedenáctky, kterou následně ovládl. Sparta se úspěšně probíjí bojem o záchranu a vypadá to, že to parta kolem gólového kapitána zvládne. S hráčem kola přinášíme tradiční rozhovor.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Za svůj výkon v zápase se Zavidovem jsi získal nominaci do sestavy kola, kterou jsi následně ovládl. Očekával jsi nominaci a následné prvenství?
Prvenství v sestavě kola jsem rozhodně nečekal, když dvě kola před tím jsem dal šest golů a nestačilo to.
Bude tě ocenění hráče kola stát něco do kabiny?
Rozhodně, ostatně spoluhráči sestavu kola intenzivně sledují, takže z toho za děkuji nevylezu. Jen doufám, že mi k tomu nesečtou ty dva hattricky.
Pět gólů v jednom zápase není málo, ale v téhle sezóně jsi zvládl i šest. Co stojí za tvou střeleckou plodností?
V první řadě souhra se spoluhráči, obzvláště s rychlíkem jménem Josef Vejvoda. Není těžké mu dát balon do běhu, ale už je pro mě těžší doběhnout do vápna, abych tu jeho loženku uklidil. No a pak už jsou to jen léta praxe, když jsem byl mladý jako většina kluků z týmu, tak jsem to dost často pálil taky mimo.
Dvě kola před koncem máš na svém kontě 29 branek. Dáváš si před sezónou konkrétní cíl, kolik branek chceš nastřílet?
Cíl už mám jediný, odehrát soutěž bez zranění, ale bez golů by mě to nebavilo. Počet jsem nikdy neřešil.
Na Denise Bechnera máš náskok osmi gólů, za dva týdny tě můžeme oslovat jako krále střelců. Dokáže tě Denis ještě dohnat a kolika góly si své prvenství hodláš pojistit?
Denis je také velký střelec, pár zápasů jsem s ním odehrál, takže vím, že mi dohnat klidně může. Jednak jeden zápas z pracovních důvodů bohužel vynechám a uvidíme, co se stane v posledním kole.
Lužná se dlouho nacházela na spodku tabulky, řešila se záchrana soutěže. Co stojí za nepovedenou sezónu a jak bys ji z pozice kapitána těsně před jejím koncem zhodnotil?
Vedení klubu to samozřejmě řešilo, ale já jsem kluky spíše uklidňoval. Hrát pod tlakem není ideální, když potřebuješ každý bod. Letošní ročník byl po celou sezónu hodně vyrovnaný, hodně zápasů jsme prohráli o gól, což se na jaře projevilo v tabulce. Naštěstí jsme teď měli výherní šňůru, tak jsme ještě včas odskočili. Je to sice „jen" okres, ale když to máš rád, tak si to pak moc bereš a neproměněné šance hodně vyčítáš. Největší mínus vidím v tom, že se pořádně netrénuje. Letošní zima byla samozřejmě také ještě poznamenaná covidem, tak pevně věřím, že už se to v té budoucí nebude tak hrotit.
Který zápas se vám doslova nepovedl a naopak, v jakém jste překvapili sami sebe?
Vždy to bylo s Tatranem. Na podzim jsme přijeli na Tatran s „béčkem" a výsledek byl jasný dopředu. Některé spoluhráče jsem viděl prvně v životě, ale na jaře to byl jiný zápas. Pro změnu v hodně obměněné sestavě dojel Tatran do Lužné, pro kterou to byl asi zápas roku. „Derby přes pole" je vždy velmi motivující, zvláště pro mě, když jsem tam strávil většinu fotbalového života.
Kdo je v kabině největší manekýn, kdo dělá srandu, kdo chodí neustále pozdě a kdo táhne tým nejvíce na hřišti?
Na první nebudu reagovat (smích). Srandu si tam dělá každý z každého, proto je tam dobrá parta a nemám důvod někam přecházet, já už to hraju jen pro potěšení. A k té poslední, tak asi já, když mi dali pásku.
Ještě zpátky ke tvým gólům. Jaký máš rekord branek v jednom zápase a vzpomeneš, kdo tvůj střelecký apetit odnesl?
Rynholec, šest branek jsem dosud nikdy nedal, ale ještě nechci končit, tak uvidíme.
Kde jsi udělal první fotbalové krůčky, kdo tě k fotbalu přivedl a kde to bylo?
Začínal jsem v Lubné, kde jsem vyrůstal. Vedl nás učitel ze ZŠ Luboš Mladý. Vzpomínám na něj jen v dobrém, i když jsi od něj neměl nic zadarmo, ani na hřišti, ani ve škole.
Jak se nadále vyvíjela tvá fotbalová kariéra?
Je to velmi jednoduché, Lužná je můj třetí tým. Nejsem týpek, který by střídal co sezónu mančaft, třeba kvůli něčemu. Do Lužné jsem měl nasměrováno už v roce 1999, ale před sezónou jsem se na Šamotce u bankomatu (ČS), který jsem tam obsluhoval, potkal s Davidem Svobodou, který mi tehdá řekl, ať si přijdu zahrát bago. Nakonec jsem tam zůstal sedmnáct let. Jo, tehdá to byla jiná doba, to se kluci ještě snažili, aby stihli trénink. Dnes jsi rád, že ti přijdou na zápas. Takže po skončení kariéry na Tatraně nemohly mé kroky směřovat logicky nikam jinam než do Lužné, kde měli mnou podepsané přestupové lístky celou dobu v trezoru (smích). Paradox nastal hned další sezónu, kdy se Lužné podařilo vyhrát okres a kluci byli natěšení hrát I.B třídu. To já už ale né, takže jsem si na rok odskočil do Lubné, kde měli stejný cíl.
Na jakou část svého angažmá vzpomínáš nejraději a naopak, na jaký moment v kariéře bys nejraději zapomněl?
Nejvíc jsem toho logicky zažil na Tatraně. Rád vzpomínám na zápasy s Černolicemi, které byly plné bývalých hvězd: (Láďa Vízek, Ivan Hašek, Günter Bittengel, Petr Rada a další). Jednou se mi u nich podařilo dát i góla hlavou po skvělém rohu Honzy Ferštla, ale s nimi se většinou nevyhrávalo. Pokud by šel nějaký moment vymazat, pak to bude jedno nezaviněné zranění, kdy jsem si sám při skluzu dokázal udělat trhlinu v menisku, což mi stále dost často trápí, ale než jít na zákrok, to raději skončím.
Jaký je tvůj fotbalový vzor a koho ze současných hráčů vrcholové úrovně nemůžeš vystát?
Upřímně, nikdy jsem nad tímto neuvažoval, jakože chci být Ronaldo nebo Messi, když hraješ na takovéto úrovni. Podobné je to i naopak, nad negativními věcmi nechci ztrácet čas.
Jakému klubu fandíš v naší nejvyšší soutěži a jakému na evropské scéně?
Nemám žádný klub svého srdce. Od malička jsem hrál spíše hokej, fotbal přišel až později. Když vidím i mezi kluky tu rivalitu mezi pražskými S, tak se musím smát. Dívám se jen občas na české kluby, když se dostanou do Evropy. Letos asi zaslouženě vyhrála Plzeň.
Sleduješ zápasy české reprezentace v právě probíhající Lize národů? Co na dosavadní výkon naší repre říkáš?
Byl jsem osobně na Švýcarech a velmi mile potěšen, čím se kluci pod Jardou Šilhavým prezentují. Škoda jen, že jim to lépe nestřílí, dokážou si vypracovat kolikrát více šancí než soupeř, ať v Portugalsku nebo i teď ve Španělsku, ale řeší špatně zakončení. Asi by mě měl Jarda Šilhavý oslovit (smích).
Jaké jsou tvé volnočasové aktivity?
Potřeboval bych, aby den měl minimálně 36 hodin. Rád bych chodil na tenis, plavat, více jezdil na kole, ale na nic není čas. Mám velmi časově i psychicky náročnou práci, takže spíše jedu na zahradu něco dělat, kde je naprostý klid, ale také spousta práce. Letos jsem ještě nebyl ani jednou na rybách, dokonce není čas si zajet ani pro povolenku – ta doba je teď šílená...
Otázka z kabiny: Budeš hrát alespoň do padesáti let, když ti to takhle střílí?
Pokud zdraví dá a budu klukům něco platný, tak bych rád. Sice už mi kluci říkají „dědku", ale já se cítím jako mladík. Navíc vloni začal hrát fotbal v Lužné za dorost syn Martin, takže můj nejbližší cíl je si s ním zahrát a pak už můžu klidně do fotbalového důchodu.
Pár slov na závěr obsáhlého rozhovoru?
Rád bych ještě poděkoval manželce za její nezištnou podporu a trpělivost. Je to koníček, který něco času spolkne.
Autor: Redakce Rakovník

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.