Vojto, zeptám se jako na Slavících, čekal jste to?
Docela ano (smích). Protože se na to všichni těšili, až mě tam uvidí a celé tři dny mi to dávali najevo.
Od vás z týmu už vyhrálo hodně hráčů, prozradíte nám, jaká je pokuta?
Platí se piva, je to odměna, ne pokuta (smích)
Je pravdou, jak říkali vaši předchůdci, že fanoušci u vás fotbalem žijí?
Stoprocentně. Ti jsou do toho zapálení, určitě i díky nim se nám v anketě tak daří.
Vám se nyní daří, čím to, pomohla třeba vysoká prohra z před měsíce?
Dali jsme se dohromady. Začátek jsme podcenili a promarnili. Nyní všichni makáme na sto procent, abychom výsledky změnili a dostali se nahoru.
Jak byste zhodnotil poslední duel s Dolní Bělou popsal?
My jsme do toho šli nechci říct opatrně, ale věděli jsme, že jsou nebezpeční. Něco už jsme s nim odehráli, ovšem herně jsme se dostali nad ně a nakonec jsme je přehráli. Byli jsme herně lepší a nebezpečnější, k ničemu jsme je nepustili. Byla to výborná týmová hra, makali jsme.
Váš vedoucí říkal, že jste se prezentoval útočnými výpady jak David Limberský a nakonec i vstřelil gól…
(smích) Útočné choutky mám, to je pravda. Snažím se podporovat útok téměř vždy, když mi to soupeř dovolí. Gól padl po střele spoluhráče, kterou brankář vyrazil a já jen balón doklep do sítě. Takže žádnou velkou parádu jsem nepředvedl (úsměv).
Je vám obránce Viktorie svou hrou blízký?
Mám ho hrozně rád. Líbí se mi, jak hraje dopředu i dozadu, tak by to mělo být. Je pak větší šance dát gól, v mém případě je to ojedinělé, ale útočím rád.
Narazíte nyní na Zbůch, který má velmi podobnou fazónu. Co od zápasu čekat?
Budete to kousavé. Vloni na jaře jsme vyhráli těsně 3:2, určitě nejsou lehkým soupeřem a myslím si, že to bude opět těsné. Samozřejmě věřím, že vyhrajeme.
Pojďme přímo k vám. Jak jste si a kdy našel k fotbalu cestu?
Já začal tady už od minižáků a pořád mi to baví, tak jsem u toho zůstal. V dorostu jsem cestoval akorát do Třemešné a Chotíkova a následně zase zpátky a tady se stále držím.
Vyhovuje vám post obránce?
Do obrany jsem se dostal až v mužích, jinak jsem hrával spíše zálohu. Trenér mi prostě postavil do obrany, tak jsem to skousnul a našel jsem si tam svůj post. I díky těm útočným choutkám mi to baví, člověk se dostane do hry.
Máte svůj fotbalový vzor?
Na tím jsem celou dobu přemýšlel a na nikoho jsem si nemohl vzpomenout. Takže řeknu našeho trenéra Hilgarta, na kterém se mi líbí, že fotbalem žije a obětoval by mu vše.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nejen sportovních úspěchů!