Ze Stoda se prostě teď body nevozí a uděláme vše pro to, aby to tak i nadále zůstalo, hlásí Oliver Kastelic.

Olivere, před sezónou si se vrátil z vyšší soutěže do týmu, který tě vychoval k fotbalu. Ve Stodě se v letním přestupovém období dost věcí změnilo, přišel například nový hrající trenér Petr Kučera nebo dorazil i v současnosti Váš nejlepší střelec, Míra Lopata. Umocnili se těmito i těmi dalšími příchody ambice na postup a je na nejvyšší příčky tlak i z vedení? Je nový trenér přínosem i na hřišti? Přeci jen má zkušenosti z vyšších soutěží.

Ahoj, díky moc za oslovení. Pokladník bude mít radost, myslím si, že posezonní dokopná bude na můj účet, když to tak vidím.

Do Stoda jsem se vrátil, protože kvůli druhé půlce loňské sezóny mi chyběla chuť k fotbalu – byl jsem vyhořelej a uvažoval, že už ani nebudu pokračovat, každopádně jsem se spojil s kluky ze Stoda, se kterými jsme prožili dost věcí v dorosteneckých kategoriích a věřil jsem, že tam se může ta láska k tomu sportu vrátit – což se stalo – za to klukům moc děkuji.

Tým přebral Kůča a přivedl s sebou zkušený kluky viz Míra Lopata a Šampus (Matyáš Šampalík), kteří jsou prostě v téhle soutěži strašně znát.

Myslím si, že nějak velké ambice či tlak z vedení na nás vůbec nebyl. Bylo to něco nového, museli jsme si zvyknout spoustu nových věcí, seznámit se atd.

Kůča je na hřišti i mimo něj určitě obrovským přínosem. Občas to není jednoduché, vždy řekne, co si myslí a někoho by to mohlo i rozbrečet, ale tak to prostě je i v životě (směje se..).

Jaké je po podzimu hodnocení a spokojenost v kabině?

Myslím si, že podzim se nám podařil nad očekávání a spokojenost s přezimováním na krásném 2. místě je veliká. Každopádně jsme nohama na zemi a víme, že jaro pro nás bude ještě těžší, ale my to prostě musíme potvrdit na hřišti.

Zaznamenal jsem nějaké fotky ze zimního soustředění, kde jste mimo jiné makali i na běžkách, bylo to náročné? Kde jste přesně byli?

Zimní soustředění bylo asi jedno z nejlepších, co jsem v dospělém fotbale absolvoval.

Vyrazili jsme na Špičák na chatu Slavoj (SLAVOJ AHOJ), kde to Kůča a kluci, co přišli z Chotíkova dobře znají.

Sešla se tam parta skvělých lidí a věřím, že každý z nás si to naplno užil.

Co se týče náročnosti, tak můžu potvrdit a věřím, že kluci mi dají za pravdu, že náročné to opravdu bylo, ale bez toho to prostě nejde.

Měli jsme tří až čtyřfázové tréninky, které se skládali z ranního výběhu, běžek, cvičení nebo spinningu a večerních sprintů do takového sympatického kopečka, který vedl k chatě.

Nejvíc jsem si užil běžky, kde jsem překvapil sám sebe. Jezdili jsme na Šachty do Německa, kousek od hranic, kde byly krásně upravené trasy. Nejvíc se mi tam líbila hospoda nahoře. (směje se..)

Po horších sezónách, dokonce i v okresním přeboru, se Stod vrací na místa, kam dříve patřil a kam soupeři neradi jezdili. Posílil v zimě Stod ještě více svůj již nabitý kádr?

Souhlasím, Stod určitě patří do nejvyšších krajských soutěží. Je tam skvělej areál, hezké šatny a hlavně lidi, co tam do fotbalu dělají, to dělají skvěle a je o nás parádně postaráno. Takhle dobře jsem se jako hráč měl možná jen v Německu.

Co se jedná kádru, tak jsme neposílili. Ve vzduchu viselo jedno velice zajímavé jméno, dokonce s námi byl dotyčný na pár trénincích, ale bohužel pro nás to nedopadlo. Což je veliká škoda, tenhle typ hráče by nám sednul jak prd.. na hrnec. Jak na hřišti, tak i v kabině. Takže pokud to dotyčný čte, tak vzkazuji za celou kabinu: JEŠTĚ JE ČAS (směje se..)

Jinak nás je na soupisce spousta a na tréninky nás skoro celou zimu chodilo úctyhodných 14-17 kousků. Odpovídá tomu pak i kvalita těch tréninků, takže si myslím, že není potřeba nových lidí, naopak se mi líbí, že Kůča nás všechny posouvá kvalitou nahoru.

Doma jste silní, moc bodů jste tam neztratili a obdrželi jste na domácím hřišti pouze 7 gólů, vnímáte tedy domácí prostředí jako nespornou výhodu?

Ze Stoda se prostě teď body nevozí a uděláme vše pro to, aby to tak i nadále zůstalo. Chodí hodně lidí, je tam skvělá atmosféra a jsme rádi, že i lidi vidí náš posun a náš fotbal je baví. Navíc máme velké hřiště na což moc týmu není zvyklé a troufnu si říct, že díky věcem, co trénujeme se to stalo naší velkou výhodou.

V neposlední řadě přichází na řadu i otázka ohledně ambicí na postup, vedoucí Tlučná vede soutěž o 10 bodů a na záda Vám hodně hlasitě dýchají týmy jako Chodov a Bor následované Dlouhým Újezdem a Postřekovem. Jak tedy vnímáte jarní část sezóny a jak si ty osobně myslíš, že to celé dopadne? Protože situace v tabulce je taková, že si žádný z týmu nemůže dovolit zaváhat, díky malému bodovému rozdílu, aby nepřišel o postupové naděje.

Jak to celé dopadne si netroufnu říct. My jsme nastavený tak, že se prostě kolem sebe neohlížíme a zajímáme se jen o sebe. Chceme samozřejmě vyhrát každý zápas a hrát pěkný fotbal. Prostě to, co se po nás chce.

Jak to bude vypadat v červnu těžko říct, ale s námi se musí počítat.