Zápisník Lukáše Váchy – Jen já, Pavel Nedvěd a Jaroslav Šilhavý jsme dostali tři červené během půl roku

Zápas s Pískem jsme prohráli 1:2. My jsme samozřejmě věděli, že nás nebude čekat jednoduchý soupeř. Hráli jsme doma a chtěli jsme zvítězit. Nechci říct, že jsme k utkání přistoupili špatně, ale myslím si, že jsme hráli špatně. Co se mě týče, hrál jsem po delší pauze a trvalo mi, než jsem se do zápasu dostal. Hned z první vážnější šance dal Písek branku, kdy jsme udělali chybu v obranné fázi. Měli jsme problém s organizací hry, v čemž nás Písek hodně předčil. Hráli hodně kompaktně a byli na nás připravení. My jsme se na ně samozřejmě také připravovali, ale ten týmový výkon, ani výkony individuální měli k ideálu daleko. Ve druhé půli jsme se zlepšili, vytvořili jsme si velkou šanci, kdy střídající Vojta Patrák mohl srovnat na 1:1. Tu jsme nevyužili a Písek zvýšil své vedení na 2:0 krásnou střelou z dálky, kdy jsme udělali řadu chyb na straně a míč se dostal až k volnému Valentovi, který dokázal krásnou střelou skórovat. My jsme reagovali. Snažili jsme se výsledek převrátit na svoji stranu. Snížili jsme na 1:2 a vytvořili jsme si tlak. Písek jsme už do ničeho nepustili a v průběhu druhého poločasu jsme byli lepším týmem. Sahali jsme po vyrovnání, ale vytrestalo nás to, že jsme prohospodařili první poločas a neměli jsme ani to pověstné štěstí. Asi jsme si ani nezasloužili utkání otočit. Prohráli jsme v domácím prostředí, s čímž samozřejmě nemůžeme být spokojení.

Report, fotogalerii a ohlasy ze zápasu Sparta B : Písek najdete zde

Benešov doma porazil plzeňské béčko, což je pro nás dobře. Pro Benešov je to dobrý skalp a pro Plzeň ztráta. Domácí jen potvrdili, že doma budou nepříjemní pro každého. Hostouň porazila Králův Dvůr, což mě také překvapilo. Je vidět, že výkonnost týmů v ČFL je proměnlivá. Není to tak, že by někdo udělal šňůru více vítězství, téměř všichni ztrácí body. My bohužel také. Výsledky jsou střídavé a každý může porazit každého, což je zajímavé a tabulka je stále dost vyrovnaná. Pro Hostouň je výhra dobrá, odpoutávají se ode dna tabulky.

V přípravě na utkání se Slavií jsme koukali na video z týdne, kdy hráli proti Barceloně. Oni měli náročný program, hraje tam dost mladých kluků. My jsme počítali s posilami z áčka. Věděli jsme, že určitě nastoupí Costa, Juliš a Pulkrab. Další dva hráči byli nejistí. Slavia má ještě mladší kádr než my. Hrají kombinačně už od brankáře, jejich áčko má široký kádr, takže jsme čekali, že také nastoupí nějaká posila. Doma dokázali porazit i Táborsko. Chtěli jsme poléhat na standardní situace a chystali jsme na napadání jejich rozehrávky. Čekali jsme těžší zápas, což se potvrdilo. Kluci ho ale zvládli a dokázali jsme zvítězit 2:1, ale o průběhu utkání více příště.

Utkání se hrálo v Praze a je to vlastně druhé největší derby po áčkách. Před utkáním jsme očekávali vyšší návštěvu, všichni kluci se na to těšili. Co mám ohlasy, tak se těšili i fanoušci. Mladíci z obou mužstev se často potkávají v mládežnických reprezentacích. Hrají proti sobě již několikátý zápas, protože se potkávají ve všech věkových kategoriích a určitá rivalita tam určitě je. Tohle bylo první chlapské derby pro většinu z nich. Kluci vědí, o co se hraje, jaká je rivalita a k zápasu tak přistoupili.  

Report s fotogalerií z derby najdete zde

V kariéře jsem moc červených karet nedostal, svou první proti Boleslavi si ani nepamatuji. Všechna vyloučení byla po druhé žluté kartě. Vzpomínám na podzim 2012. V dresu Liberce jsem dostal červenou nejprve proti Brnu, kde jsem stáhnul útočníka, který by asi šel sám na branku. Potom jsem byl vyloučený na Spartě. První žlutou jsem dostal po souboji s Mariem Holkem a druhou po faulu na Vencu Kadlece. Třetí červená v rámci podzimu byla proti Plzni, kdy jsem zatáhl Štípka na půlce, když mohli jít do brejku a šel jsem opět po druhé žluté ven. Než jsem tedy v zimě přestoupil do Sparty, tak jsem dostal tři červené karty za půl roku. S trenérem reprezentace Jardou Šilhavým a s Pavlem Nedvědem jsem jediný, kdo byl během půl roku třikrát vyloučený. Dostal jsem se tak do docela dobré společnosti. Za ta vyloučení jsem nedostal ani žádnou pokutu, protože to bylo vše za fauly a ne za nějaké nesportovní chování. Většinou to byly fauly, kdy jsem hasil situaci. Přesto jsem si pak nesl přezdívku zlého muže. Dostával jsem brzy první žlutou kartu a potom jsem hrál zápas pod rizikem. Moje hra je navíc docela na hraně. V Liberci jsme po mých červených ztráceli body a já jsem se musel zamyslet. Po přestupu do Sparty jsem dostal červenou až v kvalifikaci o Ligu Mistrů. Když jsem přestupoval do Sparty, tak trenér Víťa Lavička apeloval, abych na tom zapracoval, což se mi i docela povedlo.

Předchozí vydání Zápisníku Lukáše Váchy najdete zde

Se svou partnerkou Kateřinou jsme dokázali zplodit dceru Kristýnu. Je to pro nás něco nového, je to naše první dítě. Jsme od začátku na dcerku pyšní. Nyní jí je jedenáct měsíců, příští měsíc bude mít rok. Člověk vnímá, jak to dítě roste, jak se učí nové věci a jak ten čas plyne. Každým dnem nám dělá radost, jsme šťastní rodiče a troufnu si říct, že ona je taky šťastná, že se má s námi dobře. Oba jsme dobří rodiče. Musím říct, že Katka je na většinu věci dost sama a zvládá to jako matka dobře. Já dost trénuji a většinu času jsem na fotbale. Když máme dva tréninky, tak odjíždím ráno v osm a přijíždím v šest večer. To už se jenom koupe, krmí a dává se spát. V tomto směru to Katka zvládá skvěle a je perfektní matkou. Já se snažím dceři věnovat alespoň čas v ty dny, kdy jsem doma. Cítím i sám na sobě, že jsem zodpovědný za další osobu a nejen za sebe. Je na životě krásné, že člověk vychovává dalšího potomka, který ponese jeho příjmení a je to ta rodina. Já jsem na tohle hrdý a jsem pyšný tatínek. Jsem rád, že to takhle máme. Když je potřeba, tak Kristýnku přebalím nebo vykoupu. Nedělá mi to problém. Navážu tak i kontakt s dcerou. Každé pondělí chodíme společně cvičit, kdy jsme se přihlásili na dětské cvičení. Chodíme do takové tělocvičny, kdy ty děti cvičí různé překážky a osvojují si motoriku pohybu. Většinou máme v pondělí volno, tak jsem se k tomu přihlásil já a mám s Kristýnkou takový program. Katka chodí s malou ve čtvrtek na plavání, takže úkoly máme rozdělené. Asi bych nechtěl, aby dcera hrála fotbal. Když vidím, jakými všemi bolestmi jsem si prošel, tak bych jí asi nepřál, aby si huntovala tělo. Fotbal je sice krásný sport, ale přál bych si, aby si hlavně vybrala ona sama. Nechci snižovat ženský fotbal, když si ho vybere, tak jí samozřejmě podporovat budu, ale moc si to nepřeji. Bude samozřejmě vedená ke sportu, chceme, aby sportovala. Jaký sport si zvolí, to bude na ní.

Několikrát jsem prezentoval, že jsem měl oblíbeného fotbalistu Davida Beckhama, který často měnil účesy. Já jsem účesy také měnil často. Vždy jsem se díval, co je nového a nikdy jsem se nebál to vyzkoušet. Měl jsem okolo sebe lidi, kteří mě v tom podporovali. Myslím, že jsem nějaký velký přešlap v těch účesem neudělal. Teď jsem provedl i změnu, že jsem se oholil skoro po pěti letech. Dost jsem své vousy zkrátil, a když jsem se díval do zrcadla, tak jsem se skoro nemohl poznat. Říkal jsem si, že mi chybí půl brady a ony to byly vousy. Trendy sleduji, mám to rád a každý měsíc se nechávám stříhat.