Rozvadovský konec? Známe podrobnosti!

Těsně před začátkem jarní části soutěže přišla šokující, avšak pro zasvěcené tak trochu logická zpráva - Rozvadov se s okamžitou platností odhlašuje ze krajského přeboru a jeho dosavadní výsledky jsou kontumovány. Neváhali jsme a začali pátrat po důvodech, které stály za koncem ještě donedávna velmi ambiciózního celku. 

Ještě několik sezón zpět vše na hraničním přechodu šlapalo jak má. Rozvadov si často vypomáhal hráči z nedalekého Tachova, odkud chodilo takřka každé kolo vypomáhat několik borců se zkušenostmi z vyšších lig a rozvadovská skvadra myslela na hodně vysoké cíle. Však ještě dvě sezóny zpět ztratil místní klub postup do divize doslova v posledních vteřinách sezóny, kdy se na postupovou příčku vyšvihla dnes již opět přeborová Sušice.

"Problém byl ovšem vždy ve vedení," říká ještě do posledních chvil bojovník v zeleném dresu, Patrik Hána, a podotýká, že ryba smrdí od hlavy - zádrhely se objevovaly již u triválních záležitostí.

"Nedotažené přestupy, neřešené distanci za vykartování. A přitom stačilo jen zavolat na svaz a podat žádost o prominutí," pokračuje rozvadovský štírek.

Rozsáhlé problémy se začaly projevovat od minulé sezóny, ve které se tělovýchovná jednota zachránila na poslední chvíli, místo velkého letního drilu ovšem přišla až nečekaně dlouhá pauza, kterou utnul začátek přípravy pouhý týden před startem soutěže. Část kádru v čele s nejlepším střelcem týmu, Lukášem Čížkem, se navíc odebrala do zpřáteleného Tachova, jehož ambice vysoko převyšovaly ambice Rozvadova.

"Podzim se nakonec nějak dohrál a velký dík si za to zaslouží hlavně trenéři Hejkal s Broncem společně se srdcaři Kubou Křehlíkem a Honzou Viternou. V posledních kolech už jsme se začali zvedat a hráli jsme celkem dobře," odhaluje Hána a v dalších větách si opět nebere servítky.

"V zimě to ovšem začalo znovu. Nikdo se nám z klubu neozval, začátek přípravy byl v nedohlednu a kluci si postupně začali logicky hledat jiná angažmá. Vedení, a především obci, se poté začalo nelíbit, že za nás nehrají žádní místní kluci. Faktem ovšem je, že v Rozvadově ani žádní místní fotbalisté, co by mohli hrát, nejsou," dodává jedním dechem.

A tak se v médiích začaly objevovat již všem známé články o konci rozvadovského mančaftu v krajském přeboru.

"Všude to ovšem vyznívalo tak, že za to můžou především hráči, což samozřejmě není pravda," vysvětluje hráč, který ovšem dle svých slov mluví za celou kabinu, a zakončuje, "vedení Rozvadova je kapitola sama pro sebe a vůbec se nedivím, že tady fotbal dopadnul tak, jak dopadl."

My snad jen můžeme popřát rozvadovským hráčům více štěstí v budoucích působištích a rozvadovskému klubu brzké vzkříšení z mrtvých. Pokud by totiž jeden z nejzápadněji položených klubů v České republice zmizel z fotbalové mapy, byla by to vzhledem k úspěšné historii velká škoda.