Ze Slavie odešel kvůli opakovaným zraněním, teď Lukáš Koutenský válí v Pražském přeboru
Zajímavé hráče nenajdete jen v první lize, ale například i v Pražském přeboru. Důkazem toho je i bezpochyby talentovaný, teprve devatenáctiletý hráč, který je už nyní stabilním článek základní sestavy Unionu Vršovice – Lukáš Koutenský. Jeho spoluhráč z dorosteneckých kategorií a zároveň spolužák o něm říká, že je svým přístupem profesionál a tréninku dává vše. Je dobře kondičně připravený, bohužel však náchylný na zranění. V zápase se soustředí jen na svůj výkon a většina hry stojí na něm. Hraje dobře oběma nohama i hlavou. Lukáš by měl podle něj předpoklady prosadit se například i v Juniorské lize, ale není tolik cílevědomý.
Tento odchovanec pražské Slavie, která trénuje na vedlejším hřišti, stihl dát v mužské kategorii ve svém útlém věku už šest gólů. Jeho kariéra byla však mnohem zajímavější a spletitější. Pojďme se na Lukášův fotbalový osud podívat společně s ním.
Lukáši, mohl by ses nám nejprve představit?
Jmenuju se Lukáš Koutenský a je mi devatenáct let. Bydlím v Praze a studuju na Gymnáziu Voděradská na Praze 10. Letos v květnu mě čeká maturita.
Jaké byly tvé fotbalové začátky a co tě k fotbalu přivedlo?
Pocházím ze sportovní rodiny. Dědeček celý život hrál fotbal, rodiče jsou oba bývalí atleti. Fotbal hraje i můj bratr. Začínal jsem v šesti letech u nás v Horních Měcholupech, o rok později jsem přestoupil do pražské Slavie, kde jsem zůstal do třinácti let.
Proč si se rozhodl jít na nábor právě do Slavie?
Můj táta sice fandí Spartě, al oba dědové byli Slávisti, takže mě to lákalo právě do Slavie.
A jak na působení ve Slavii vzpomínáš?
Kvůli Slavii jsem přestoupil na ZŠ Vladivostocká, která s klubem spolupracuje. Postupně se mi začalo dařit a na podzim roku 2007 jsem dostal pozvánku do výběru Prahy. Pak jsem si ale přetrhl stehenní sval a čekala mě tříměsíční nucená pauza. Poté následovala celá řada dalších zranění. Chyběla mi herní praxe i kondice a proto jsem se rozhodl v létě 2009 přestoupit do Unionu Vršovice.
Proč právě Union?
Pro Union jsem rozhodl kvůli kamarádovi, se kterým jsem předtím hrál pět let ve Slavii.
Splnilo nové angažmá tvé očekávání?
Ano, povedlo se mi zde znovu nastartovat svou kariéru. Začínal jsem ve starších žácích. Během tří let jsem vyzkoušel všechny posty v obraně i v záloze, nejlépe se mi však hrálo uprostřed hřiště. Během prvních tří let jsem dal pět gólů. V následující sezóně už čtrnáct a v té další dokonce šestnáct.
Jak si vysvětluješ ten gólový progres, který nastal poté, co si postoupil do staršího dorostu?
Rozhodně mi nejvíce prospělo, že jsem se nastálo usadil uprostřed zálohy. Navíc jsem dostal důvěru jako kapitán a chodil jsem kopat penalty.
Kdy si poprvé nakoukl do vršovického áčka?
To bylo na jaře roku 2013. V posledním zápase se mi dokonce podařilo dát gól, to mi bylo sedmnáct let a sedm měsíců, což je symbolické, protože tyto dvě čísla jsou má oblíbená.
Zůstal si poté už natrvalo v A-týmu?
V loňské sezóně jsem za áčko hrál jen občas, trvale za něj hraju až od letošní sezóny.
Během své kariéry si vyzkoušel všechny posty kromě brankáře a útočníka. Chtěl sis někdy některý z nich vyzkoušet?
Do brány mě to nikdy netáhlo, dopředu ano, ale až do útoku rozhodně ne. Teď hraju na pozici podhrotového hráče nebo ofenzivního záložníka a to mi vyhovuje.
Jaký jsi hráč?
Jsem spíše klidnější, na rozhodčí rozhodně neřvu. Preferuju kombinaci před tvrdou hrou.
Našli jste nějakou chybu? Rádi ji opravíme.
Stačí napsat na email info@fotbalunas.cz, co nejvíce nám nedostatek popište a my zajistíme, aby vše bylo v pořádku. Zároveň nám můžete pomoci s Vaším oblíbeným týmem. Napište nám na email tym@fotbalunas.cz aktuální soupisku, celá jména hráčů a budeme rádi, když nám budete dodávat informace z Vašeho klubu.