Pivovary Lobkowicz SESTAVA ROKU - Středočeský | Rakovník | III. třída , 2021-2022

Sestava sezóny má omezenou kapacitu. Rozhodující při výběru byly především výkony během celého soutěžního ročníku s ohledem na individuální statistiky, ale především na počet nominací od jednotlivých zástupců všech týmů soutěže. Výsledek? Věříme, že zde najdete svého favorita, kterého budete zásobovat svými hlasy a doženete ho k zisku ocenění hráče sezóny!

Brankář

V brance si o místo řekl Jiří Tomeš. Jeho celek skončil sice až na desátém místě a pár kol před koncem mu hrozil sestup, ale Sokol soutěž zvládl udržet. V každém zápase své kvality prokazoval právě brankář Kroučové, který chránil svůj tým od daleko větších proher. Když už Sokol bodoval, byl to právě jeho gólman, který měl na bodovém zisku obrovský podíl. Mezi třemi tyčemi tak nemůžeme číst jiné jméno.

Obrana

Obrovská jistota v zadních řadách. Stoper, který s kapitánskou páskou na ruce vedl své spoluhráče k boji o postup do vyšší soutěže. Jarní část se ale Mšeckým Žehrovicím vůbec nepovedla. Kromě precizního vedení zadní řady byl Jan Elsnic také hráčem, který hru tvořil. A nedělalo mu problém skórovat, což v této sezóně ukázal hned devětkrát! Pro svůj tým nepostradatelný hráč, který musí být v sestavě sezóny.

Pavlíkov si došel pro vysněný postup. Mladý a ambiciózní celek potřeboval vedení od pár starších hráčů. Jako nejlepší učitel a vůdce se ukázal velezkušený Lukáš Polcar. Ten na ofenzivní tažení dohlížel z pozice stopera a když nastalo nebezpečí, byl na správném místě. Sám si připsal pět branek, kterými vylepšil fantastické skóre svého celku. S kapitánskou páskou na ruce se pak mohl radovat z prvního místa, které si parta kolem něj rozhodně zasloužila. Až jednou bude stát před stadionem Pavlíkova socha, bude patřit tomuto hráči.

„Lukáš Polcar je hráčem, který podle mého názoru stojí za celou hrou Pavlíkova,“ říká na adresu zkušeného fotbalisty Luboš Havlíček z Čisté.

Opora zadních řad Janova, kapitán mužstva a nejlepší střelec s deseti zásahy mezi obránci. Když se postavil k přímému kopu, fotbalisté Sokola se mohli předem radovat. Jeho důležité góly ze standardek a především jistota v defenzivě znamená druhé místo v tabulce. Jan Melč je důležitou součástí celku, který jako druhý obdržel nejméně branek. Díky jeho zkušenostem se od něj mohou učit mladší hráči, kteří spolu s ním budou i v následující sezóně cílit na postup, který bohužel pro Janov tentokrát nevyšel.

„I když hraje na pozici stopera, v zápasech dává klíčové góly především z přímých kopů,“ upozorňuje na přednost jinak výborného středního obránce jeho spoluhráč Jakub Kail.

V obraně Pavlíkova překvapoval a bavil svými výkony Ondřej Vávra. Cesta přes něj vedla jen sporadicky a obrovskou ofenzivní chutí pomáhal svým spoluhráčům v útočném tažení. Po boku svého kapitána se podepsal i on tučným písmem pod devatenáct inkasovaných branek, což je suverénně nejméně z celé soutěže. Výborný výkon předvedl i ve finále okresního poháru, kde spolu se svými spoluhráči padl až po penaltovém rozstřelu.

Záloha

Podzimní část strávil František Kalaš v B-týmu SK Rakovník, ale jako jeden z mála nenásledoval své spoluhráče do Tatranu, ale pomohl Pavlíkovu k vytouženému postupu do vyšší soutěže. Na svém účtě má za polovinu sezóny uctihodných dvacet branek! Není tak divu, že se jemu a jeho spoluhráčům povedlo překonat hranici sta vstřelených branek. Po boku Petra Ikrényiho tvořil nebezpečný a obávaný tandem, který nenechával žádného soupeře den před utkáním a den po něm v klidu spát.

Věkem ještě dorostenec a zároveň opora dospělého týmu v Pavlíkově. Nastupoval jak za A-tým, tak i za dorost a sil měl pořád na rozdávání. Stejně jako fotbalové radosti, kterou těšil pavlíkovské fanoušky a strašil brankáře soupeře. Jeho přehled a projev ve středu hřiště je nevšední. Technický a talentovaný fotbalista umí vystřelit z dálky nebo připravit svým spoluhráčům góly jako na zlatém podnose. Se vstřelenými 22 góly je Petr Ikrényi na děleném druhém místě v tabulce střelců. Pokud by byl fit na finále okresního poháru, nemusel jeho tým zůstat jen u jedné trofeje.

Marek Bradáč byl dříve typickým útočníkem s přímým tahem na branku. Janovská opora se ale přesunula do středu zálohy, kde pomáhá tvořit hru a obranu soupeře trápí z jiného postu. Góly na jeho kontě nechybí, 22 branek je toho důkazem. Další hráč, který má neskutečnou ofenzivní chuť a může se těšit z děleného druhého místa v tabulce střelců. Spolu se svými spoluhráči se snažil o postup do vyšší soutěže, Janov ale klíčové zápasy nezvládl a musí se spokojit s druhým místem.

„Marek zahraje úplně všude. Během sezóny to byl právě on, kdo nás nejvíce táhnul nahoru,“ nešetřil slovy chvály spoluhráč Jakub Kail.

Petrohrad na podzim zvítězil pouze dvakrát v základní hrací době a to bylo málo. Na pomoc do jarní části přišel Jiří Masopust, který od prvního dotyku s míčem dokazoval, že je na tuto soutěž vysoce nadstandardním hráčem. Z rozhovoru s tímto talentovaným fotbalistou lze vyčíst, že přišel Sokolu pomoct a svou misi splnil na výbornou. Za půl sezóny stihl jedenáct branek a dalších několik pro své spoluhráče připravil. V každém zápase si doslova pohrával s protihráči, kteří jistě uvítají, když v nové sezóně bude hrát jinou soutěž.

„Jiří Masopust je po technické stránce nejlépe vybaveným fotbalistou v soutěži,“ uznává kvality šikovného hráče čistecký Luboš Havlíček.

Útok

Třetí nejlepší střelec soutěže s 21 zásahy na svém kontě pomohl Kolešovicím k pátému místu. Po boku Jaroslava Daniše, který zvládl o gól méně, trápil obranu každého soupeře a v každém zápase dokazoval své kvality. Jako útočník nastupoval i na jiných postech, o to více je pro svůj tým důležitý. Pokud by Český Lev posílil a zároveň udržel svá útočná esa, mohl by být Václav Zuska tím hráčem, který dovede svůj tým do vyšší soutěže.

Nejlepší střelec nemůže v sestavě sezóny chybět. Individuální statistiku vyhrál doslova o parník a nastřílel skoro polovinu všech čisteckých branek. Především díky němu je Čistá spolu s Janovem druhým nejproduktivnějším týmem soutěže. Tento gólový zabiják byl postrachem každé defenzivy. V zápasech se stávalo, že se mu věnovalo i více hráčů na osobní obranu, kteří pak chyběli jinde. Ondřej Dušička se do historie rakovnické III. třídy se zapsal dosti výrazným písmem.

„U Ondřeje Dušičky se stačí podívat na tabulku střelců. Už jen podle ni je vidět, jaký to je hráč. 46 gólů na jeho kontě je neskutečných,“ říká o čisteckém snajprovi pavlíkovský František Kalaš.

Jaká byla sestava podzimní části? Tu si můžete prohlédnout a připomenout ZDE.