Nejsme parta, jsme spíše taková petřínská rodina, říká Klich

06.03.2024 10:46 Tomáš Fait

Jako nejlepšího hráče podzimní části divizní skupiny A jste zvolili fotbalistu plzeňského Petřína Patrika Klicha. Ten nasbíral v anketě suverénně nejvíce hlasů. V rozhovoru se třiadvacetiletý krajní obránce ohlédl za svými fotbalovými začátky, štací v plzeňské Viktorii, tak i letošnímu cíli, který má nejenom on, ale celý plzeňský klub

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Kde odstartovala vaše fotbalová kariéra?

Své první krůčky ve fotbale jsem prožil v Bolevci, kde můj taťka tehdy působil jako trenér u mládeže. Vlastně jsem ani nikdy hráčem Bolevce nebyl, jen jsem si občas zašel zakopat se staršími kluky, který taťka trénoval. První zápasy jsem odehrál až na Petříně, který beru jako svůj domov.

Přesto jste byl vedený také v Líšině. Tam jste tedy nezačínal s fotbalem?

Tam jsem byl tenkrát vedený kvůli taťkovi. Každopádně jsem na líšinský fotbal chodil každý víkend fandit a strávil tam většinu dětství. O to víc mě mrzí, že tam fotbal skončil úplně.

Několik sezon jste působil v mládeži Viktorky. Jaké to bylo působit v nejlepším týmu na západě Čech?

Dalo mi to spoustu věcí. Práce s mládeží tam byla už tehdy na vysoké úrovni. Nejvíc si vážím lidí a kamarádů, které jsem ve Viktorce potkal a jsem s nimi dodnes v každodenním kontaktu. Ke konci jsem tam toho už moc neodehrál, i proto jsem teď rád za každou minutu na hřišti.

Proč to nakonec ve Viktorce nevyšlo?

Trenéři měli své jiné koně a byl jsem vlastně nakonec rád, že se vracím na Petřín. V té době se zužoval kádr a někteří kluci byli prostě lepší.

Od té doby jste už na Petříně. Co rozhodlo tehdy pro klub ze Slovan?

Věděl jsem už dávno dopředu, že vrátit se jinam, než zpátky domů na Petřín, nechci. Kluky jsem znal a parta byla úžasná.

Po podzimní části, která byla úspěšná na všech frontách, jste před jarem hodně namlsaní. Jak náročné bude v divizi zabojovat o stupínek nejvyšší?

Byla úspěšná, ale za mě mohla být určitě úspěšnější. Udělali jsme několik zbytečných remíz, ale to je prostě fotbal. Je to obrovská výzva o celkové prvenství v divizi, nikdy jsme nebyli k tomu snu blíže než letos. Víme, že to bude hodně náročné, protože letos je to dost vyrovnané. Cílem je hned od prvního zápasu najet na vítěznou šňůru.

Už jste asi zvyklý na náročnou přípravu, která na Petříně vždy je. Byly v ní nějaké rozdíly oproti těm předchozím?

Abych se přiznal, moc jsem toho v letošní přípravě nenatrénoval kvůli zranění. I tak se ale opět dost běhalo. Jako každý rok jsme byli v Sušici na soustředění, kde je to vždy nepříjemné, ale to k tomu patří.

Co vás trápilo? Budete připravený na první jarní zápas?

Hned druhý trénink v přípravě mě začalo trápit chodidlo. Dlouho jsem nevěděl, co mi je… Nakonec až třetí doktor zjistil, že jsem měl únavovou zlomeninu. Teď už makám na 100 % a do začátku jara jsem připraven naskočit.

V mužstvu máte velkou konkurenci, i tak jste odehrál v základu všech patnáct zápasů. Jak moc vás těší důvěra trenéra, který si asi nedokáže bez vás představit základní sestavu?

Nevím, jestli si beze mě nedokáže trenér představit sestavu, ale samozřejmě je to super, jsem za to moc rád. Pravda, konkurence je veliká, je nás tady dost dobrých hráčů. Občas si říkám, že by si někdo za svůj výkon v tréninku zasloužil hrát místo mě.

Nastupujete pravidelně na kraji obrany. Objevil jste se někdy i na jiném postu?

Vždycky jsem hrál na lajně. Řekl bych, že jsem dost běhavý typ hráče a s rychlostí taky tolik problém nemám. Občas jsem naskočil i ve středu obrany a na střed zálohy bych si taky troufl, možná bychom konečně sbírali více odražené míče (smích). Samozřejmě si z kluků na středu dělám srandu, letos hrají výborně a daří se jim.

Hodně omílané je, že máte na Petříně výbornou partu a i fanouškovskou základnu, což je vidět hlavně v různých anketách. Je to hlavní důvod, proč drží petřínský tým, málokdo vyslyší lákaní odjinud, dlouhodobě pohromadě a chce zažít úspěch společně?

Takovou skvělou partu lidí jsem nikde jinde nezažil. Nejsme parta, ale spíš petřínská rodina, do které nepatří jen hráči a trenéři, ale také výbor, rodiče, sourozenci a především fanoušci. Určitě je to ten důvod, proč jsme silní jak na hřišti, tak mimo něj, například v anketách.

Vás by osobně lákalo angažmá v jiném klubu?

Mám sen zahrát si třetí ligu, ale ještě větší sen je zahrát si třetí ligu na Petříně. Je to teď můj jasný cíl. Nabídky jsem měl, a dokonce jsem to byl jednou zkusit, ale právě kvůli té naší partě jsem se rozhodl zůstat. Teď když jsme blízko tomu hrát o první flek, nelituji toho

Autor: Tomáš Fait