Rozhovor s hráčem kola: "O mé výhře mi říkal kamarád, ale já mu nevěřil.", usmívá se Adam Kolář

Jak jste celkově spokojeni s Vašimi výkony v dohrávce a v jedenadvacátém kole?
Začali jsme ve Stříbře, kde jsme čekali, že nás budou přehrávat. Začátek se nám povedl, ale pak jsme si to zbytečně pokazili a prohráli jsme, což je pro nás nakonec tedy zklamáním, při dobře rozehraném utkání. S Trpísty jsme byli favority, což se nakonec i potvrdilo, ale soupeř byl prvních dvacet minut velmi nepříjemný. Ale my jsme se přes to dostali a vzali jsme to do svých rukou. S bodovým přídělem jsme tedy spokojený tak napůl, Stříbro jsme porazit mohli a měli, ale tři body jsou dobré.

A teď sezóna obecně, čekal jste před sezónou, že se budete bít takhle vysoko? 
Abych pravdu řekl, tak ne. Máme velmi mladý tým a velmi úzký kádr. Ale všichni hrají výborně a vypadá to opravdu slušně. Takže jsme velmi spokojeni. Teď chceme hlavně v těchto výkonech pokračovat a snad i ještě zaútočit alespoň na Sedliště. Ale v první třídě už je stejně A-tým, takže o postup asi nehrajeme. Ale rozhodně chceme udělat, co nejlepší výsledky.

V čem jsou největší nedostatky Vašeho týmu?
Asi, že hodně lidí nechodí na tréninky a celkově se málo scházíme. Pak to musíme dohánět při utkáních a často nám to hodně ubližuje, když máme lepšího soupeře. Ve hře je to z mého pohledu hlavně obrana, která není úplně jistá. Ale jinak si myslím, že nám to funguje.

Jak vidíte příští sezónu v podání Lázní?
To já nevím a hlavně už to asi nebude moje starost. A bude to pouze na ostatních klucích. Já už příští rok totiž asi v Lázních působit nebudu, i když jsem tu spokojený, a přesunu se do vyšší soutěže do týmu SENCO Doubravka, kde mám letos střídavý start.

V příštím kole hrajete v Lesné, připravujete se na ní nějak speciálně? Co od utkání čekáte?
Já proti Lesné budu hrát asi poprvé, ale slyšel jsem, že s nimi vždy měli kluci problémy a je to nepříjemný soupeř. Ale věřím, že i tak vyhrajeme, a že až tak silní nebudou. Myslím, že to skončí tak 4:2 pro nás.

Vy sám chodíte často vypomáhat do druhé třídy A-mužstvu. Je mezi druhou a třetí třídou velký skok?
Jak v čem. V kvalitě trochu, v rychlosti taky. Řekl bych, že ve všem trochu ano. A o třídu výš, je to rozhodně kvalitnější.

Jak byste celkově ohodnotil své letošní výkony?
Abych pravdu řekl, tak branky docela padají, ale zbytek nic moc. Musel jsem totiž přerušit zimní přípravu, kvůli zápalu plic a poté jsem měl potíže s kolenem. Takže jsem neměl žádnou fyzičku a nyní to doháním. 

Čím myslíte, že týmu nejvíce pomáháte?
V rezervě si myslím, že je mou úlohou hlavně podržet balón. V A-týmu hraji spíše na kraji a snažím se uběhat soupeře a jde hodně o pohyb.

Vy hrajete, řekněme, na ofenzivnějších pozicích, hrál jste ale někdy i jinde?
Ne, nehrál. Leda, když se někdo zranil a já musel na chvíli vypomoci vzadu, ale jinak ne. A v A-týmu mi dokonce i říkají, že bych občas tako mohl více vypomoci v obraně.

Co vás na ofenzivě tak moc baví, z čeho máte největší potěšení?
Spíš mám radost, když vymyslím nějakou pěknou přihrávku a padne z toho gól. Nevím čím to je, ale mám z toho daleko lepší pocit, než, když se sám trefím, ale neříkám, že z toho pak radost nemám.

Teď ještě k Vašim začátkům, jak a kde jste se dostal k fotbalu?
Já hraji už od malička. Začal jsem v Lázních, kde působím až dodnes. Hodně z toho, co umím, mě naučil Pavel Rašín, který mi i v sedmé třídě zajistil hostování v SK Plzni. Je to můj obrovský vzor, snažím se ho ve všem poslouchat a vzít si z něj příklad.   

Co Vám fotbal dnes přináší?
Fotbal hraji už od malička. Vždy jsem se těšil na víkend, kdy jsme hráli zápas, ale i na tréninky. To mi zůstalo dodnes. Když jsem na intru, tak se vždy nemůžu dočkat, až si v pátek zakopu, nebo po škole. Nevím, co bych bez fotbalu dělal. I když jsem zraněný, nebo nemocný, tak zkrátka nevydržím v klidu a táhne mě to pořád k míči.

A jak moc vážně ho berete? Tím myslím, zda je pro Vás výsledek skutečně velmi důležitý, nebo si zkrátka chcete jen zahrát?
Určitě si nejdu pouze zahrát. Když jdu do utkání, tak se snažím vyhrát a nechat tam, co nejvíce. Nedokážu zkrátka hrát jen napůl. Když mám jít hrát vždy za A-tým, tak na mě všichni apelují, abych se šetřil, ale to já prostě nedokážu. Neumím šetřit síly, pořád chci na hřišti nechat vše.  

Zabírá vám fotbal hodně času?
No, těžko říct. Jsou to třikrát týdně tréninky, občas jdu i sám, ale nic tak hrozného to pro mě není. Ba naopak, chodím si ještě zaběhat a zkrátka se stále snažím něco dělat.

A dá se to vždy skloubit s vaším studiem?
Dá se to skloubit. Já vlastně chodím na sportovní gymnázium, kdy mi vyházejí vstříc, takže není problém. Navíc doučování není až tak dlouhé, takže mám dost času.

A jak se připravujete na každé utkání, máte nějaké své rituály?
To bych řekl, že ani moc ne. Vždy se snažím se akorát pořádně nabudit a namotivovat, abych předvedl, co nejlepší výkon.

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz?
Teď jsem teprve začal. Kukali jsme totiž na fotbal a kamarád mi řekl, že jsem v nějaké té nominaci, nebo dokonce, že už jsem to vyhrál. Já mu moc nevěřil, ale pak jsem se ho ještě ptal, tak mi to ukazoval a já jsem si to vše prohlédl. Já si myslím, že je to moc pěkný projekt, ze kterého jsem opravdu mile překvapen. Myslím, že je to skvělé i pro ostatní hráče, které by to mohlo třeba i více nabudit, aby se o nich více psalo, protože je to velice příjemné. A myslím, že by to mohlo zvednout i kvalitu soutěže.  

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Vítězství mě moc potěšilo, takže bych jim chtěl určitě poděkovat. Nic takového jsem zkrátka nečekal a mám z toho o to větší radost. A chtěl bych jim popřát, aby až se půjdou podívat na nějaký zápas, tak aby padalo hodně gólů a hrál se pěkný fotbal.

Adame, já Vám ještě závěrem ještě jednou gratuluji k vítězství, jak v utkání, tak v anketě a přeji Vám, aby se Vám mezi tyčemi dařilo i nadále, co možná nejlépe.