HRÁČ KOLA JIŘÍ KUMSTÝŘ: Dřív si mysleli, že chci chytat, protože jsem líný běhat!

Hlasovali jste pro nejlepšího hráče prvního jarního kola a s téměř polovinou všech obdržených hlasů se jím stal rožďalovický brankář Jiří Kumstýř, který v utkání s Běrunicemi chytil penaltu a dalšími výbornými zákroky pomohl k vysokému vítězství 4:0.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Čím myslíte, že jste si vítězství v anketě vysloužil? Myslíte, že kromě odvedeného výkonu sehráli roli i fanoušci?
Právě rožďalovičtí příznivci mi jistě hodně pomohli, vždyť kdo jiný by pro mě hlasoval! Možná ještě i trochu z recese bývalí spoluhráči z Nymburka, pokud si ankety náhodou všimli.
Byl pro Vás zápas s Běrunicemi těžký? Podržela Vás obrana?
Věděli jsme, že soupeř bude těžký, ale dobře jsem se připravil a kluci v obraně mi hodně pomohli. Chybička se samozřejmě někdy může stát, ale hodně mě podrželi a nepustili soupeře do mnoha šancí.
Klíčovým momentem utkání mohla být Vámi chycená penalta. Věřil jste, že ji chytíte?
Za stavu 2:0 jsem ani nemohl jinak. V posledních zápasech jsme poměrně často dostávali kontaktní branky a poté bylo zle. Chtěl jsem tomu, aby se to opět opakovalo, za každou cenu zabránit a naštěstí se mi to povedlo.
Jak probíhala zimní příprava Rožďalovic?
Na soustředění jsme nejeli, protože máme hodně dojíždějících hráčů, i z Prahy. Pro ně by bylo těžké vše skloubit dohromady i s prací, a tak jsme alespoň dvakrát, třikrát týdně trénovali. Sehráli jsme také pět nebo šest přípravných utkání.
Jaké byste si představoval umístění v tabulce na konci soutěžního ročníku?
Chceme být nahoře, zajisté do druhého místa. Dříve se tu hrála i A třída a Rožďalovice si opravdu zaslouží být výš. Usilovně se tedy snažíme o postup, ale zkomplikovali jsme si jej několika chybami a zbytečnými ztrátami bodů, například proti Semicím, Všejanům, Kostelce... I přes tyto chyby stále věříme, že se nám to může podařit.
Jak dlouho už v Rožďalovicích působíte?
Hrál jsem tu od malička, od čtyř let. Ve starších žácích jsem pak měl střídavý start v Nymburce a vyšší soutěž dostala prioritu. Poté jsem do Nymburka přestoupil a chvíli hrál za Ačko, ale na podzim jsem se vrátil Rožďalovicím pomoci. Mám odtud zážitky z dětství, například jsme v žácích hráli okresní finále, které jsme sice prohráli, ale stejně jsme dostali medaile.
Hrával jste tehdy v poli nebo jste už chytal?
Odmala jsem hrál jako útočník, ale s postupem času jsem si vyzkoušel všechny pozice v poli. Když nám chyběl gólman, prosil jsem, abych mohl do branky já. Měl jsem nějaké to cítění a do branky mě to táhlo. Ostatní si mysleli, že se mi jen nechce běhat, ale přesvědčil jsem je a od žáků jsem chytal pravidelně.
Jaký je Váš největší fotbalový sen?
Chtěl bych s Rožďalovicemi postoupit alespoň do A třídy, aby sem chodilo více lidí, aby se fanoušci vrátili. Dříve jich sem chodilo na zápasy třeba i tři sta, což hodně opadlo. Sám bych se samozřejmě také chtěl jednou dostat výše a nechytat jen v okresu.
Kdo je Vaším fotbalovým vzorem?
Hlavně Martin Vaniak, který chytal za Slavii a dále můj soused, Roman Valeš. Ten chytá v Jablonci.
Jakým sportům se kromě fotbalu rád věnujete?
S klukama si rádi zahrajeme všechno, od florbalu přes tenis až po volejbal.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Také děkuji.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.