Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
Fotbal v nižších soutěžích se hraje pro radost! Dokázal to Lukáš Zilvar parádním gestem fair-play
Dokážete i vy správně natipovat celé kolo?
HVĚZDY V PRALESE: Marek Kincl v 51 letech přispěl gólem k výhře

ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Lukáš Kurušta se s reprezentací podíval i do Kazachstánu a těší se na klikujícího trenéra Špičku

16.08.2015 19:51 Michal Čermák

Přinášíme Vám rozhovor s hráčem 1. kola Divize E. Tím se díky Vašim hlasům stal dvacetiletý útočník Lukáš Kurušta, který je hráčem druholigové Karviné, ale protože ta spolupracuje s Lokomotivou Petrovice, jež jsou karvinskou „farmou“, mohou hráči MFK nastupovat i v divizním celku. Jde především o mladé hráče, kteří se ještě nepropracovali do A-týmu. Jedním z nich je i Lukáš Kurušta, mládežnický reprezentant. Co všechno nám o sobě prozradil?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, pane Kurušto. Nejprve Vám gratuluji k ocenění hráče kola. Věděl jste o své nominaci?
„Dobrý den. Předně děkuji za gratulaci. O nominaci jsem se dozvěděl od kamaráda. Věděl jsem, že jsem hráčem zápasu i v jedenáctce kola. O svém vítězství jsem se dozvěděl ve středu.“
Pojďme se podívat na Vaše fotbalové začátky. Jste odchovancem Karviné, nebo jste s fotbalem začínal v jiném klubu?
„Pocházím z Bohumína, takže jsem do 5 let nastupoval za místní klub. Ve 12 letech jsem pak přešel do Karviné k ligovým žákům. Následně jsem postupoval kategoriemi v U15, v U17 jsem byl jen půl roku a hned jsem se přesunul k U19, se kterou jsem vybojoval dorosteneckou 1. ligu a následně si ji i zahrál. Poté jsem přešel k A-mužstvu. Druhou polovinu sezóny 2014/2015 jsem strávil na hostování v třetiligovém Zábřehu. Teď jsem zpátky v Karviné, ale v druholigovém kádru zatím nedostávám příležitost, takže nastupuji za Petrovice.“
Ano, divizní Lokomotiva Petrovice je „farmou“ Karviné. Vyhovuje Vám tato spolupráce?
„Určitě. Loni to takto fungovalo s Orlovou, ale nebylo to dobré. V orlovské kabině to nebylo ideální, nepanovaly tam zrovna dobré vztahy mezi námi, kteří jsme přicházeli vypomáhat z Karviné, a kmenovými hráči Orlové. Teď v Petrovicích je to mnohem lepší. Je zde lepší vedení, zázemí. Tým má lepší charakter. Chodí nás tady z Karviné víc, především my mladí (Martin Puškáč, Martin Pastornický, Pavel Moskál, Filip Panák, Adam Leibl – všechno hráči Karviné, ročníky 1995-1996). Starší hráči nás berou úplně v pohodě. Dobře se doplňujeme. Trenéra Špičku dobře znám, trénoval mě už v Karviné, stejně jako jeho otec. Takže jsem spokojen.“
Zahrál jste si za reprezentační výběry do 16 až 19 let. Kde všude jste se podíval a na co nejvíce vzpomínáte?
„Procestoval jsem toho s reprezentací už opravdu hodně, takřka celou Evropu. Namátkou jsem byl ve Španělsku, Portugalsku, Rusku, Itálii, Bulharsku, na Ukrajině, v Lucembursku…nejdále jsme pak byli v Kazachstánu. Ten mi utkvěl v paměti. Je tam vidět obrovský rozdíl mezi bohatými a chudými. Je tam úplně odlišná kultura. Bylo to vidět i na stadionech. Hráli jsme na dvou – na národním, kde bylo vše moderní, krásné, a na tom druhém to byla naopak katastrofa. Podobné to bylo i na Ukrajině. Nejvíce pak vzpomínám na turnaj v Portugalsku, kde jsme hráli proti domácím, Rusku a Gruzii. Mně se povedlo skórovat proti Rusku a Gruzii, takže na tento turnaj moc rád vzpomínám.“
Jaká je aktuální situace? Máte výhledově další pozvánku do reprezentace?
„Mluvil jsem samozřejmě s trenérem Hoftychem a ten mi zcela logicky řekl, že pokud nebudu hrávat, tak pozvánku dostávat nebudu. V Karviné nehrávám, takže musím bojovat, abych se dostal zpět i do reprezentace.“
Vyzkoušel jste si tedy i reprezentační úroveň, asi máte ty nejvyšší ambice. Je to tak?
„Samozřejmě bych to chtěl dotáhnout co nejvýše. Když jsem byl v reprezentaci, dařilo se mi…měl jsem v plánu vyzkoušet to někde mimo ČR. Teď je situace poněkud jiná. Do druholigového kádru jsem se zatím nepropracoval, takže teď jsem plány pozměnil. Chci se co nejdříve dostat do kádru Karviné a pak si vyzkoušet alespoň 1. ligu u nás. To je sen každého fotbalisty.“
Jak to momentálně vypadá s Vašimi šancemi v Karviné?
„V Karviné je široký pětadvacetičlenný kádr a je velmi těžké se do něj propracovat. Každopádně nic nevzdávám. Mohou se zranit 3-4 hráči a rázem může být všechno jinak. Budu čekat na svou šanci a věřím, že ji dostanu.“
Trénujete v Karviné a v Petrovicích jste až na předzápasový trénink a víkendový zápas?
„Ano, je to tak. Od pondělí do čtvrtka trénuji s Karvinou a pak jsem v pátek na tréninku v Petrovicích a o víkendu na zápase. Minulý týden to bylo trochu jiné, v Petrovicích jsem trénoval už od středy.“
Utkání proti Frýdlantu se Vám povedlo. Byl jste u všech tří gólů. Jak jste se cítil?
„Byl jsem s Petrovicemi už na dvou pohárových zápasech před startem divize. Tam to ještě nebylo úplně ono, ale proti Frýdlantu jsem se cítil dobře. Byl jsem víc sehraný s mužstvem. Rychle se nám povedlo rozhodnout zápas. Splnili jsme pokyny trenéra Špičky, který nechtěl hrát žádného „zanďoura“, ale měli jsme být od začátku aktivní směrem dopředu, což jsme ukázali. Jen mě mrzí, že jsem neskóroval.“
Jste ještě hodně mladý. Na čem podle Vás musíte ještě zapracovat?
„Podle mě by se měl každý fotbalista neustále zdokonalovat v technice. Také jsou důležité souboje jeden na jednoho. Důležitý je klid v koncovce, který mi ještě stále chybí, takže určitě tohle je jeden z aspektů. Stejně tak práce s kondicí.“
Na kterého trenéra nejvíce vzpomínáte?
„Určitě na Petra Gibalu, který mě vedl v mládežnických kategoriích v Karviné a také působil jako asistent u mládežnických reprezentací, takže jsme toho spolu hodně zažili.“
Máte nějaký svůj fotbalový vzor? Jaký je Váš oblíbený klub?
„Když jsem působil v mladších kategoriích, tak mým vzorem byl Martin Opic, dlouholetá opora Karviné, který momentálně působí v Bohumíně. Jinak ze zahraničních hráčů se mi líbí především Didier Drogba. Co se týče klubů, tak hodně sleduji Barcelonu a na domácí scéně se mi zamlouvá hra Plzně.“
Ještě se pojďme v krátkosti podívat na utkání druhého kola, kdy jste vyhráli ve Velkých Karlovicích 2:0, a Vám se podařilo skórovat.
„Jsem moc rád, že jsem dal gól. Byl to můj cíl. Vynahradil jsem si to za zápas proti Frýdlantu. S koučem Špičkou jsme se vsadili, že pokud dám branku, udělá 100 kliků on, pokud ne, tak budu klikovat já. Takže se už těším, až mu to na tréninku budu počítat (smích).“
Pane Kurušto, moc Vám děkuji za rozhovor. Doufám, že budete sledovat naše stránky i nadále a třeba se ještě někdy ocenění pro hráče kola dočkáte.
„Já Vám také děkuji a držím Vám pěsti v další práci.“
Autor: Michal Čermák

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.