Oldřich Janovec, jakožto hráč kola: Chci všechny pozvat na na naši Silvestrovskou oslavu

Nezaháleli jste ani v rámci hlasování o hráče sedmého kola a opět jste si vybrali dalšího vítěze, který nám následně poskytl pár slov. Nebudu Vás ani moc napínat, všichni jistě víte, že tím, koho jsme vyzpovídali, je Oldřich Janovec (Dynamo Studánka) (hráč s balónem na snímku) , jeden z nejkvalitnějších obránců celé soutěže. Oldřich rozhodně není žádným nemluvou a při každé naší otázce se velmi rozpovídal, takže se určitě máte, nač těšit. Ptali jsme se ho na vše možné, od jeho začátků až po poslední utkání, nebo také na to, jak často se zapisuje na listinu střelců. "Ačkoli jsme obránce, tak patřím paradoxně k nejlepším střelcům týmu.", usmívá se.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Oldřichu, zastavme se nejprve u Vašeho posledního utkání. Co bylo pro zisk tří bodů v Damnově klíčové?
Klíčové podle mě bylo to, že jsme si poměrně brzy vytvořili tříbrankový náskok, který nás semknul a povzbudil. Začali jsme věřit tomu, že i v sestavě, v jaké jsme se sešli, můžeme v Damnově bojovat o body. Dalším klíčovým okamžikem, dle mého názoru, bylo i to, že se nám dařilo eliminovat damnovské opory, které v tamním celku dělají hru. Ve finále se dokázal prosadit pouze Kolář, a to až ve druhé půli, kdy bylo již celkem pozdě porvat se o výsledek.
Sám jste vstřelil Vaši první branku, jako obránce jich asi tolik nedáváte, je pro Vás tato něčím cennější?
Že by byla nějak cennější, to asi ne. Já si cením každé vstřelené branky, která pomůže k zisku bodů. Cením si ji stejně, jako té proti K. Lázním, kde se nám také podařilo vyhrát. Cennější by pro mě mohla být jen z toho hlediska, že byla z přímého kopu, které se mi poslední dobou nedaří kopat podle mých představ a touto brankou by se to zlomilo. I když jako obránce moc gólů nedávám, tak v posledních sezónách patřím v týmu mezi nejlépe střílející hráče, zvláště pak mezi obránci.
Mohl byste nám ho popsat?
Poté co rozhodčí odpískal faul zhruba ve vzdálenosti dvaceti metrů od brány, jsem si postavil míč a počkal, až si brankář postaví zeď. Chvíli jsem zvažoval, jak tuto situaci rozehrát, jelikož variant na rozehrávání standartních situací máme více. Nakonec jsem se rozhodl pro přímou střelu a spíše pro sílu, než pro techniku a podařilo se mi propálit gólmana, který si sice sáhnul, ale míč se odrazil od tyče do brány. Pak už jsem jen slavil se spoluhráči.
Proč vlastně myslíte, že se hodíte na obránce?
Tak to je otázka spíše na trenéry než na mě. Já si myslím, že jsem celkem variabilní hráč a dokážu se přizpůsobit víceru postů. Kdybych na to měl přeci jen odpovědět, myslím si, že v týmu patřím již ke zkušenějším hráčům, kteří dokážou zachovat v důležitých momentech klid na kopačkách. Dále také proto, že v našem týmu patřím k nejsilnějším ve vzdušných soubojích.
A jaká je Vaše role v týmu, myslím, nejen při utkání…
Tak jak jsem již říkal, v týmu patřím už k těm zkušenějším, takže se snažím tmelit kolektiv i mimo hřiště tak, aby na hřišti byla pohoda bez hádání a aby jeden bojoval za druhého. Jinak jako jeden z mála bydlím přímo ve Studánce, takže pokud to čas dovolí tak se účastním každé brigády, ať už na hřišti nebo při výdělečných akcích, které pořádá TJ DYNAMO Studánka. Zároveň jsem i členem výboru TJ DYNAMO Studánka, kam jsem byl zvolen právě z toho důvodu, abych našim “bafuňářům“ zprostředkovával a prosazoval názory kabiny.
Studánka nezačala sezónu dobře, nyní se ale daří stále více, v čem tkví ta náhlá změna?
V čem tkví náhlá změna, to nedokáži přesně říct, ale asi zřejmě v tom, že jsme si po zápase s Planou, který nám moc nevyšel, spíš vůbec, sedli a řekli, že to musíme změnit od základu. Takže jsme udělali nějaké změny v sestavě a hlavně jsme začali hrát trochu jednoduší fotbal. A zatím se to vyplácí. Teď nás čekají, řeknu, zápasy podzimu, kdy hrajeme doma se Sedlištěm a poté v Sulislavi. Doufám, že v těchto zápasech zachováme klidnou hlavu a zopakujeme výkony, jako doma s Lázněmi, či Kšicemi.
Přesto, je ještě něco, na čem byste měli do dalších utkání zapracovat?
Věcí, na kterých bychom měli zapracovat je ještě mraky, zdaleka to není to, co bychom chtěli hrát a jaké výkony bychom chtěli podávat. Jednou z věcí je pohyb a fyzička. Měli bychom zvýšit pohyb na hřišti a s tímto pohybem vydržet, pokud možno, devadesát minut. Další věcí je trpělivost, třeba i za nepříznivého stavu neztrácet hlavu a snažit se hrát svojí hru. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho.
Jaký tedy momentálně máte z týmu dojem, myslíte, že se ještě budete moci rvát v první polovině tabulky?
Můj dojem z týmu je takový, že se zvedáme, nejen v tabulce ale hlavně se zvedáme po psychické stránce. Začínáme si i trochu věřit a do zápasů chodíme s tím, že chceme a můžeme vyhrát, a že jde hrát s každým týmem. Hodně můj dojem ale kazí množství zranění, které v týmu máme. Nebýt těchto zranění, tak si myslím, že jsme v tabulce výš, a že bychom odehráli daleko lepší zápasy. Jelikož to vypadá, že zranění hráči budou dlouhodoběji chybět, myslím, že v první polovině hrát nebudeme a budeme rádi za střed tabulky, alespoň pro podzim. Mým přáním je, aby se všichni dali přes zimu do kupy a na jaře o tu první polovinu bojovat.
Máme za sebou už pár zápasů, tak se chci zeptat, jak se zatím cítíte?
Tak jak jsem již říkal, po psychické stránce se cítím v pohodě, v týmu teď panuje bojovná nálada a i mimo hřiště to klape víc, než dobře. Co se týče zdravotní stránky, tak to už je trochu horší. Začátek sezóny jsem zmeškal kvůli prodělané viróze, která se mi před dvěma týdny vrátila a tak jsem byl na dvoj-kolo proti Kšicím a Lomu trochu oslaben. Na štěstí v Damnově už jsem byl fit, a mohl jsem klukům pomoct v plné síle. Z dřívějška si s sebou nesu i nějaké zranění, která se mi zatím nepodařila zcela vyléčit, ale jelikož s nimi hraji již druhou sezónu, tak to beru za normální stav a fotbalu se zatím nehodlám vzdát.
Myslíte, že jste na sezónu dobře připraven?
Osobně si myslím, že bych mohl být připraven lépe. Letní příprava sice nějaká byla, ale cítím, že jsem toho nenaběhal toli, jako v předešlých sezónách. S tím souvisí i ta má zranění, která jsem si v pauze pokoušel dávat do kupy, tudíž přípravu jsem musel trochu vypustit. Navíc jsem se v létě i oženil, takže se snažím věnovat více volného času ženě a celé rodině.
Oldřichu teď ještě maličko k Vám. Pokud se nemýlím, tak i Vy, stejně jako mnoho dalších hráčů, pracujete v Německu. Jak těžké pro Vás je, skloubit fotbal se zaměstnáním?
Tak není to úplně jednoduché, v týmu jsme si řekli, že fotbal nás bohužel neživí, tudíž je u nás práce na prvním místě. Navíc pracuji na směny a denně dojíždím do práce skoro 100 km, tak jsem na tréninkách přítomen jednou za čtrnáct dní. Někdy se musím i přemlouvat abych po práci šel na trénink, ale s vědomím, že budu týden bez kopání do míče, tak na trénink s radostí vyrazím. Trenéři i celý realizační tým pro to samozřejmě mají pochopení, ale jelikož mám fotbal rád, tak to tímto stylem skloubit jde. V Německu již pracuji třetím rokem, tak jsem se na tento styl již trochu zadaptoval. Bývaly časy, kdy jsem měl povinné i pracovní soboty, a tak jsem jezdil z práce rovnou na hřiště. To už naštěstí pominulo, a tak se teď můžu alespoň na zápasy v klidu připravit.
A co Vám fotbal přináší, že u něj stále setrváváte?
Fotbal mi přináší radost, tu hru mám prostě rád a myslím, že je lepší se někde proběhnout než sedět doma u počítače, či play-stationu, jako to dělá dnes většina mladistvých. Navíc, fotbal je kolektivní hra, takže se sejdu i s přáteli, s kterými je vždy po zápase (někdy i během zápasu) obrovská sranda. A nebudu nic zastírat, já osobně se vždy těším, když si po zápase (obzvláště vítězném) sedneme u nás v kabinách na pivko a vše, ne jen fotbal, dopodrobna rozebereme. Pro mě má fotbal daleko větší společenský smysl.
Jak jste se k němu vůbec dostal?
K fotbalu jsem se dostal někdy v šesti letech, kdy byl Kropy (pozn. red.: Zdeněk Kropáč) vedoucím trenérem mládeže v FK Tachov a dělal v mateřské školce nábor mladých fotbalistů. Na tomto náboru jsem se mu asi zalíbil, a tak jsem tam začal hrát fotbal. V pozdějších letech, když jsem s ním mohl kopat ve Studánce za muže, mi také stále ze srandy předhazoval, že mi jako malému zavazoval tkaničky.
A hrál jste poté už vždy v Dynamu, nebo byly Vaše cesty poněkud klikatější?
Jak jsem již zmínil, v šesti letech jsem začal hrát v FK Tachov, kde jsem vydržel zhruba do 13 let. Poté jsem si dal od fotbalu trochu pauzu, kdy jsem hrál v Tachově dva roky volejbal. S nástupem na Střední průmyslovou školu stavební v Plzni jsem skončil s volejbalem a vrátil se zpět k fotbalu. To už jsem začal hrát za dorost Studánky, takže se dá říct, že ve Studánce hraji již 13 let.
Oldřichu, jistě máte před utkáním nějaký svůj rituál, nebo něco, nač jste si již jistě zvykl. Co Vám osobně nesmí před utkáním chybět?
Já žádný speciální předzápasový rituál nemám. Mám rád klid a snažím se maximálně koncentrovat na utkání. Snad jen doma před odchodem na utkání se zmíním, ať mi drží palce. Za ta léta jsem si maximálně zvykl akorát tak na ortézy nebo stahováky, které již dlouhou dubu používám.
Teď ještě na chvíli k soutěži, v příštím kole Vás čeká Sedliště. Jak bude podle Vás utkání probíhat, a co bude klíčové?
Podle mě bude utkání ze začátku hodně opatrné, nikdo nebude chtít udělat chybu, a tak se bude spíše bránit. Když to řeknu, pro nás a pro Meryho (pozn. red.: Pavel Kotva) ze Starého Sedliště je to z důvodu, který tu již uváděl můj spoluhráč a nedávný hráč kola Libor Novák, skoro zápas podzimu. Nám je taky samozřejmě jasné, že když teď ve dvou po sobě jdoucích kolech se Sedlištěm a v Sulislavi uděláme šest bodů, tak že se nám zbytek podzimu bude dohrávat daleko lépe. Klíčové bude, kdo dá v utkání první gól, popřípadě, kdo odskočí na dvoubrankové vedení. Hodně bude záležet také na tom, v jaké sestavě se pro změnu sejdeme a v jaké nastoupíme. A i když jsem Sedliště ještě neviděl hrát (trenéři nám to jistě pustí na předzápasovém videu), věřím, že utkání zvládneme a zvítězíme poměrem 3:1.
Sledujete náš fotbalový portál www.fotbalunas.cz?
Poslední dobou portál poměrně sleduji, hlavně si čtu komentáře ze zápasů a obzvláště pak těch, s kterými hrajeme v dalším kole. Po posledním kole, zápase v Damnově, nás hodně zaujal komentář právě našeho utkání a přirovnání nás k jedovaté, vypočítavé korálovce. Celkem jsem to na facebooku v naší skupině probírali.
Věděl jste, že jste se dostal do sestavy kola?
Věděl jsem to, samozřejmě jsem se to dozvěděl od spoluhráčů, myslím od Lukáše Honzíka. Ten je společně s Liborem Novákem takový nejlepší zpravodajce a veškeré novinky ze serveru sdílí právě v naší skupině na facebooku.
A hlasoval jste pro někoho?
Musím říct, že jsem jeden hlas taky poslal, ale nezeptal jste se pro koho, tak to říkat nebudu. (smích)
Dobře, necháme to tedy otevřené. Máte ještě na závěr nějaký vzkaz těm, kteří Vás zvolili naším hráčem kola?
Určitě bych chtěl všem poděkovat, obzvláště pak těm, kteří nejsou s naším klubem nijak spojení a přesto mi poslali hlas. Na oplátku bych je za to pozval na domácí sobotní utkání se Starým Sedlištěm, které se hraje od 16:00 a myslím, že jde o hodně a zároveň bych chtěl pozvat všechny, i ty, kteří pro mě nehlasovali, na oslavu Silvestra, který pořádáme, jakožto TJ DYNAMO Studánka, v místním Kulturním domě.
Oldřichu, já Vám mockrát děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí do dalších utkání.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.