Jakub Huňáček: Nejlínější na tréninku je určitě dvojice brankářů, není nad to sledovat brankáře přeskakující čtyři překážky, když vy dobíháte osmou úhlopříčku

Ano, překvapení to je. Musím poděkovat klukům, co mi dali hlas.

Od úvodních minut jsme se snažili soupeře zatlačit, vytvořit si šance a získat psychickou pohodu vstřelením branky. To se podařilo v úvodu hned dvakrát. Po vstřelení dvou gólů jsme ovšem ubrali na tempu, zbytečně jsme předali iniciativu soupeři, který často hrozil ze standardních situací. Hosté nakonec snížili gólem z penalty. Naštěstí jsme do poločasu stačili navýšit vedení na 3:1. Po poločase jsme přidali čtvrtou branku a zápas už se jen v poklidu dohrával, i přes další udělenou penaltu pro tým hostí.

Myslím, že se to táhne již od jarní části minulé sezóny. Celý tým pracuje velmi kompaktně dozadu, je důrazný, fyzicky dobře připravený a naši brankáři vždy chytnou něco navíc. To se odrazí i do výsledků. Doma jsme schopni porazit každého.

Spokojeni nejsme ani trochu. První zápas s Volduchama, který dopadl přestřelkou nebyl špatný, i když jsme si vítězství po dobrém prvním poločase mohli pohlídat. Nakonec z toho byla remíza. Zápas s kvalitním Slovanem byl náročný, ale výsledkově mohl dopadnout jakkoliv. Co nás určitě mrzí jsou zápasy s Radnicemi a Úněšovem. Tyhle dva zápasy beru jako výrazné bodové ztráty. Po těchto zápasech jsme si museli sednout a vyříkat si, proč se nedaří. Následující zápasy s Kozolupy a Dýšinou už byly daleko lepší, hlavně co se ofenzívy týče. Určitě chceme cílit na horní patra tabulky.

S fotbalem jsem začal, když mi bylo 5 let a myslím, že mě k němu přivedla mamka.

Moc přestupů tam nebylo. Od mladších přípravek až do mužů jsem hrál za Rokycany. V průběhu studia na VŠ už nezbývalo tolik času na fotbal a po krátké pauze od fotbalu a stěhování jsem zakotvil tady ve Zbiroze.

Jojo, na středu zálohy jsem hrál vždycky. Nikdy jsem nebyl línej běhat, bavila mě kombinace a vymýšlení kreativních přihrávek.

Viktorka Plzeň, Real Madrid, AC Milán. Vzor úplně nemám. Nejradši sleduju Ronalda, Modriče, Kroose nebo De Bruyneho.

Nejlínější je určitě dvojice brankářů. Není nad to sledovat brankáře přeskakující čtyři překážky, když vy dobíháte osmou úhlopříčku.

Byl bych spokojený, kdybychom se umístili do 6. místa. A na jaře si pozici vylepšili.